Čaputová: Slovensko bude 2 % HDP dávat na obranu v roce 2022
Slovensko své výdaje na obranu už v roce 2022 dostane na dvě procenta hrubého domácího produktu, jak svým členským zemím doporučuje Severoatlantická aliance. V centrále NATO v Bruselu to po úterním jednání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní se tak stane o dva roky dříve, než byl původní záměr.
"Jak jsem uvedla v rozhovoru s panem generálním tajemníkem, Slovenská republika si uvědomuje závazky, které sama dobrovolně deklarovala," řekla Čaputová. Bude podle ní zároveň na vnitrostátní úrovni velmi důležité, aby tyto peníze byly investovány transparentním způsobem. "Abychom tak budovali důvěru veřejnosti v tuto instituci a také ve slovenskou vládu," dodala.
Generální tajemník NATO Stoltenberg slovenské prezidentce před novináři poděkoval za pokrok, který její země v tomto ohledu udělala. "Začali jste před pár lety s velmi nízkým podílem obranných výdajů na HDP, teď jste mezi státy, kde zaznamenáváme nejvýraznější nárůst," řekl. Slovensko tak podle něj k práci aliance přispívá mnoha různými způsoby.
O zvyšování vojenských výdajů na dlouhodobě doporučovaná dvě procenta HDP se spojenecké země domluvily v roce 2014 na summitu v britském Walesu v reakci na postup Ruska na východě Ukrajiny a jeho stále méně předvídatelné chování. Státy NATO v posledních letech k vyššímu "sdílení břemene" aliančních nákladů jednoznačně tlačí také administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Před středečním jednáním ministrů obrany zemí aliance dnes NATO zveřejnilo nejnovější přehledy výše obranných výdajů. Plyne z nich, že zatímco v roce 2014 dávala Bratislava na obranu přibližně jedno procento svého HDP, měla by se letos dostat na 1,74 procenta. Odhad pro ČR pro letošek uvádí hodnotu 1,19 procenta HDP. Slovensko má přitom v obranných výdajích mezi státy NATO po Lucembursku druhý největší podíl výdajů na vojenské vybavení a techniku.
Čaputová dnes v alianční centrále podotkla, že v dobách rostoucích dezinformačních kampaní - někdy mířících i proti NATO - je důležité, aby politici ve veřejném prostoru komunikovali klidně, věcně a na základě faktů. "A zároveň bychom měli být odpovědní a plnit své závazky," dodala.
Stoltenberg připomněl, že Slovensko se aktivně zapojuje do práce aliančních jednotek v Pobaltí, ale ocenil i činnost slovenských vojáků například v Afghánistánu. Komentovat ovšem nechtěl otázku, zda by se po Rose Gottemoellerové novým zástupcem generálního tajemníka aliance mohl stát stávající slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. "Mohu jen potvrdit, že nyní jsme v procesu výběru nového zástupce generálního tajemníka NATO," potvrdil pouze s tím, že kandidátů je několik a ačkoli Lajčáka zná z jeho diplomatického působení, bylo by chybou nyní o výběru hovořit.
Slovenská prezidentka si Lajčáka váží. "Myslím, že by to byla čest, kdyby slovenský diplomat zastával jednu z vysokých pozic v takovýchto institucích," uvedla.
Zdroj: ČTK
