EU by mohla učinit nová opatření proti praní špinavých peněz

Obě zmíněné banky se staly terčem obvinění z praní špinavých peněz, která vznesly úřady ve Spojených státech. To podle šéfky bankovního dozoru Evropské centrální banky Daniele Nouyové odhalilo "velmi trapnou" slabinu v evropských kontrolních mechanismech.

"Panuje shoda, že je důležité posílit současnou kontrolu zavádění opatření proti praní špinavých peněz," uvedl Centeno v dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. Dodal, že v červenci bude připravena zpráva o posílení dozoru, což otevře cestu k "dalším opatřením do konce roku 2018".

V roce 2020 mají vstoupit v platnost nově přijatá pravidla proti praní špinavých peněz, která předpokládají, že ve všech členských zemích EU vzniknou centralizované registry bankovních účtů, jež budou shromažďovat finanční údaje. Spolupráce mezi jednotlivými zeměmi v boji s finanční kriminalitou však zůstává slabá a postup úřadů pomalý, a to i v případech existence vážného podezření na nekalé praktiky.

Maltská banka Pilatus dlouhou dobu vzbuzovala obavy kontrolních orgánů v eurozóně. Maltské úřady však zmrazily aktiva podniku až poté, co byl jeho šéf v březnu ve Spojených státech uvězněn kvůli obvinění z praní špinavých peněz a z bankovního podvodu. Evropský orgán pro bankovnictví tento měsíc zahájil oficiální vyšetřování postupu maltských úřadů.

Lotyšská banka ABLV byla ve Spojených státech obviněna z porušení sankcí uvalených na Severní Koreu a z praní špinavých peněz. Banka ale jakékoliv pochybení odmítá.

Evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová tento týden uvedla, že EU se musí z událostí na Maltě a v Lotyšsku poučit. Kauzy bank Pilatus a ABLV přitom označila za skandály, které je potřeba řešit. Signalizovala i možnost vytvoření centralizovaného orgánu EU, který by se zabýval riziky v oblasti praní špinavých peněz.