Německé firmy hledají zaměstnance v Polsku

"V Německu to dobře znám," říká Leszek Calka. A přes stůl podává svůj životopis. Pracovnice zprostředkovatelské firmy jeho papíry prolistuje. Na informační den polského úřadu práce v Gorzówě Wielkopolském na hranici se spolkovou zemí Braniborsko dorazily desítky zájemců.

Calka má výhodu: umí německy. Přemýšlí o práci řidiče. Kerstin Kieperová z firmy Manpower Group Deutschland se ho ptá, zda by si dokázal představit práci řidiče kamionu. A vypočítává další nabídky. "V logistice hledáme také řidiče vysokozdvižných vozíků," říká.

Podniky, s nimiž firma pro zprostředkovávání zaměstnanců spolupracuje, se polským pracovníkům přizpůsobují. Vedoucí často hovoří i polsky a ve firmách jsou dvojjazyčné nápisy. "Sehnat personál je čím dál těžší, a proto hledáme i ve větší vzdálenosti," vysvětluje Kieperová.

Počet polských státních příslušníků, kteří jsou v Německu sociálně pojištěni, stoupá. V březnu jich podle údajů norimberského spolkového úřadu práce bylo 366 400. Pro srovnání: v roce 2012 to bylo 157 000 Poláků. Nárůst způsobil podle úřadu volný pohyb pracovních sil. Ten začal pro polské pracovníky v Německu platit v roce 2011. Polští zaměstnanci jsou v zemi druzí nejpočetnější. Ještě mnohem větší je skupina Turků (březen 2017: více než 552 000).

Se vstupem Polska do Evropské unie v roce 2004 nastal nejprve skutečný boom. Mnozí obyvatelé pohraničí chtěli pracovat v Německu, říká Regina Gebhardtová-Hilleová z úřadu práce ve Frankfurtu nad Odrou. Pracuje jako poradkyně "Eures", kterých je v německém příhraničí několik. Poradci jsou součástí evropské sítě na podporu práce přes hranice. Jednou za měsíc přijíždí Gebhardtová-Hilleová do Gorzówa Wielkopolského a občas s sebou přiváží i zástupce firem.

Od roku 2011 obsloužila na 7 500 lidí. Zájem se prý moc nemění. "Hodně jich chce pendlovat, nebo být alespoň o víkendu doma v Polsku s rodinou," říká Gebhardtová-Hilleová. Někteří třeba pracují v berlínských hotelech a každý den dojíždějí tři hodiny tam a tři hodiny zpátky, aby mohli být večer doma.

Na chodbách polského úřadu práce lze opakovaně zaslechnout, že v Německu jsou především atraktivní platy. "Jde o peníze," říká k tomu sedmačtyřicetiletá žena. Pro mnohé jsou plusem také sociální dávky jako přídavky na děti a sociální pojištění.

"Ochota hornolužických firem přijímat také polské a české pracovníky se v průběhu let zvýšila," zní ze strany saského úřadu práce v Budyšíně. Od jara 2012 do dnešních dnů se počet polských zaměstnanců v jeho dosahu působnosti téměř zešestinásobil. V březnu jich bylo skoro 5 400.

V hraniční oblasti poblíž Greifswaldu v Meklenbursku-Předním Pomořansku se zájem Poláků o informační dny v uplynulých letech mírně snížil, referuje tamější poradkyně Eures Sabine Teubnerová-Schoebelová. Letos v této spolkové zemi zprostředkovali 35 zaměstnání a 26 učňovských míst. "V Polsku klesá nezaměstnanost," vysvětluje upadající zájem. Mnozí nacházejí práci doma. Zprostředkování do Německa se také někdy nezdaří. Často ztroskotá na chybějících znalostech němčiny, nebo chybějící kvalifikaci.

Přesto na Polsko mnohé firmy sázejí. Potvrzuje to i projekt úřadu práce, který shání polské učně do Meklenburska-Předního Pomořanska a do Braniborska. Přibývá firem, které zatím žádné polské zaměstnance neměly a chtějí to zkusit. Chotěbuzská průmyslová a obchodní komora uvádí jako důvod "značného" zájmu podniků především nedostatek pracovních sil. Firmy také hledají zaměstnance, kteří dobře znají polský trh.