Petříček: Vláda má k fondu obnovy výhrady, je nutný kompromis

Podle Petříčka je důležité i pro Českou republiku nastartovat ekonomiku i nejvíce koronavirem postižených zemí, jako jsou Francie, Itálie či Španělsko, všechny totiž patří mezi významné vývozní trhy. "Zároveň máme řadu výhrad vůči návrhu zejména fondu obnovy, a to především s ohledem na flexibilitu využití zdrojů, které v něm budou obsažené," řekl. Je podle něj nutné investovat do infrastruktury. Na tom se shodli v pátek ve Varšavě také premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Evropská komise (EK) chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur. Tato částka, kterou si chce EK bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.

Podle europoslanců je důležité najít rychlou dohodu jak na podobě fondu obnovy, tak na návrhu finančního rámce pro roky 2021 až 2027. Konečná ale zmínila, že nesouhlasí se současným návrhem fondu, například se zmíněným kritériem nezaměstnanosti. Podle Niedermayera ale není možné se zaměřit pouze na jedno kritérium, neboť některá další, například bohatství jednotlivých ekonomik, jsou pro Česko zase výhodná.

Více než třetina celkového balíku z fondu má připadnout zemím nejvíce zasaženým nemocí covid-19, tedy Itálii a Španělsku. Tyto státy, stejně jako například Německo či Francie, za návrhem stojí. Méně srozuměna s plánem komise rozdělit 500 miliard eur z fondu formou grantů a čtvrt bilionu eur jako úvěry je skupina takzvaných šetrných států, k nimž patří Rakousko, Nizozemsko či skandinávské země. Česko, Maďarsko a další část zemí východního křídla EU nesouhlasí s tím, že v zájmu pomoci dosud bohatším jižním zemím by jejich státy podle navrženého klíče měly dostat z fondu menší poměr peněz, než jim náleží z běžného unijního rozpočtu.