Ve Francii v sobotu protestovalo 136 000 lidí, 1 723 bylo zadrženo
Sobotních protestů spojovaných s hnutím žlutých vest se po celé Francii zúčastnilo 136 000 lidí. V neděli o tom podle agentury AFP informovalo ministerstvo vnitra. Policisté při demonstracích, které se konaly čtvrtou sobotu v řadě, zadrželi 1 723 lidí.
Především v Paříži v panovala mimořádná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo na 8 000 policistů, kteří během potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Radikálové zapálili několik aut, snažili se stavět barikády. Více než 70 lidí utrpělo podle agentury AP zranění. Přes 1 080 osob policie zadržela.
V neděli se ve francouzské metropoli uklízí a život se dostává do normálních kolejí. Památky, jako jsou Eiffelova věž nebo Vítězný oblouk, které zůstaly v sobotu z bezpečnostních důvodů zavřené, znovu přivítají návštěvníky. Obchody, které padly za oběť rabujícím radikálům, sčítají škody a opravují rozbité výlohy. Odklízení následků nepokojů komplikuje vichr a déšť.
Sobotní násilnosti v Paříži nedosáhly takových rozměrů jako o týden dříve, kdy po nich zůstalo 130 lidí zraněných, stovky zadržených a značné materiální škody. Policie před tímto víkendem zaujala novou taktiku - posílila svoji přítomnost v ulicích, násilnosti tlumila hned v počátcích a neváhala se zadržováním výtržníků a už předem kontrolovala batohy a tašky lidí mířících na demonstraci. Večer jí na Twitteru "za odvahu a mimořádnou profesionalitu" poděkoval prezident Emmanuele Macron, který ale od začátku protestů nevystoupil před veřejností. Zásadní projev chystá na příští týden.
Hnutí žlutých vest vzniklo na protest proti zvyšování daní na pohonné hmoty. Lidé, kteří se k demonstracím přidávají, jsou ale také rozčilení kvůli stagnujícím příjmům a rostoucím životním nákladům. Macronova vláda tento týden od zvyšování daní na benzín a naftu ustoupila, protestující přesto žádají další ústupky. Někteří z nich prezidentovi vytýkají, že nerozumí problémům běžných lidí, a nazývají ho "prezidentem bohatých".
Současná vlna pouličních protestů, která se rozlila po celé Francii a rozšířila se i do Belgie a Nizozemska, je nejsilnější od roku 1968. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na Twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.
Zdroj: ČTK
