Vládní dluh v ČR za letošní 2. čtvrtletí je nejvyšší za 20 let

Hospodaření sektoru vládních institucí se letos ve druhém čtvrtletí propadlo do schodku 100,4 miliardy, což představovalo 7,50 % HDP. Loni ve druhém čtvrtletí bylo hospodaření vládních institucí v přebytku 25,8 miliardy.

"Česká republika měla velké štěstí, že do koronavirové krize vstupovala s relativně nízkou úrovní zadlužení. Díky tomu máme větší manévrovací prostor než většina zemí v Evropské unii. Přesto je alarmující, jak rychle se začíná rozvracet hospodaření veřejného sektoru. Především ústřední vládní instituce by měly spustit úsporná opatření," říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

V meziročním srovnání došlo k výraznému zhoršení, protože ve druhém čtvrtletí 2019 bylo dosaženo přebytku 25,8 miliardy korun. Na špatných výsledcích hospodaření se podílely především ústřední vládní instituce. Schodkové hospodaření vedlo ke skokovému růstu zadlužení veřejného sektoru o 7,3 procentního bodu na 39,9 % HDP. To odpovídá dluhu 2 263,5 miliardy korun. O rok dříve dosahoval veřejný sektor zadlužení 32,6 % HDP (1 816,6 miliardy korun).

Příjmy sektoru vládních institucí klesly o 7,2 %. Na meziročním poklesu příjmů se podílely zejména nižší příjmy z daní. Výdaje sektoru vládních institucí vzrostly o 14 %. Na meziročním růstu se nejvíce podílely kapitálové transfery a dotace.

Ve druhém čtvrtletí 2020 byl nárůst dluhu výrazně vyšší než deficit hospodaření. Vládní instituce si totiž vypůjčily o 275,7 miliardy korun více, než byla jejich potřeba financování. Objem emitovaných cenných papírů vzrostl o 433,7 miliardy korun a nadále tvoří dominantní složku dluhu.

Vláda již v březnu, kdy se objevily v Česku první případy nákazy koronavirem, začala přijímat preventivní opatření, která omezila ekonomickou aktivitu. Bylo například omezeno cestování a uzavřeny některé obchody či provozovny služeb. Současně stát poskytl firmám i občanům postiženým opatřeními různé kompenzace. To všechno mělo podle ČSÚ významný dopad na příjmy a výdaje vládních institucí.

"Zmíněná opatření na výdajové straně ovlivnila zejména růst dotací na produkci (především program podpory zaměstnanosti Antivirus), mezispotřeby (nákup zdravotnického materiálu), výdajových kapitálových transferů (například přímá podpora osob samostatně výdělečně činných, společností s ručením omezeným a další), růst sociálních dávek (vyšší ošetřovné), placených sociálních příspěvků (zvýšení plateb za státní pojištěnce)," sdělili statistici. "Naopak k poklesu došlo na příjmové straně zejména kvůli sníženým výnosům z daní a sociálních příspěvků."

Meziročně se zvětšil podle statistiků objem všech hlavních složek vládního dluhu. "Objem přijatých úvěrů vzrostl o 8,3 miliardy Kč, vkladů o 4,9 miliardy Kč a emitovaných cenných papírů o 433,7 miliardy Kč, které s podílem 92,6 % zůstávají hlavní komponentou dluhu," uvedl ČSÚ.

Výrazně vzrostlo zadlužení i ve srovnání s prvním čtvrtletím letošního roku, a to o více než 376 miliard korun. Míra zadlužení činila v prvním čtvrtletí 32,69 % HDP. V posledních dvou letech se až do letošního druhého kvartálu pohybovala výše čtvrtletního vládního dluhu v rozmezí zhruba 1,7-1,9 bilionu korun a míra zadlužení mezi 30,24 % a 34,77 % HDP.

Hlavní ekonom TRINITY BANK Lukáš Kovanda upozornil, že dosud nejvyšší úrovně dosáhl dluh v prvním čtvrtletí 2017, kdy byl 1,92 bilionu Kč. "Tehdy ovšem zadlužení rostlo jen přechodně, a to kvůli spekulacím investorů na posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky a také kvůli souvisejícím extrémně nízkým úrokovým sazbám. Nyní jsou důvodem růstu trvalejší faktory. Klíčovou příčinou je pochopitelně dopad vládních protipandemických opatření a zhoršení celkové ekonomické situace," uvedl.