Volby v Německu jako téma pro ekonomy, politology i fandy laciného másla

Německo čekají v neděli předčasné parlamentní volby, ve kterých podle průzkumů zvítězí konzervativní unie CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem, pravděpodobným budoucím kancléřem. Současný kancléř Olaf Scholz a jeho sociální demokraté (SPD) sice zřejmě ztratí vedoucí roli, ale mohou být součástí nové vládní koalice. Výrazného úspěchu by mohla dosáhnout krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), ta by mohla získat až pětinu hlasů. Kampaň původně zaměřená na ekonomiku ovlivnily nedávné násilné útoky spáchané cizinci, což vedlo k posunu k tématům migrace a bezpečnosti. To dále podtrhly i poslední kroky Spojených států směrem k Evropě a řešení války na Ukrajině.

Merzova CDU/CSU pravděpodobně bude muset sestavit koalici s SPD a Zelenými, což může být náročné kvůli ideologickým rozdílům. Spolupráce s AfD tyto strany předem vyloučily. Nová vláda bude čelit výzvám v ekonomice, migraci a zahraniční politice, zejména ve vztahu k Ukrajině a USA. Do parlamentu se mohou dostat i levicové strany Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), liberální FDP se v průzkumech pohybuje pod hranicí podílu hlasů potřebných ke zvolení.

Tolik obecný úvod. Proč jsou parlamentní volby v Německu důležité? Jako nedostudovaný fanda laciného másla to zkusím rozdělit na pár základních hledisek:

• Geopolitika: Výsledek voleb ovlivní nejen směřování Německa, s ním jde o stabilitu a bezpečnost celé Evropy. V kontextu napjatých vztahů s Ruskem a nejistoty ohledně spolehlivosti transatlantických vztahů Berlín bude muset přehodnotit svou obrannou a zahraniční politiku. Friedrich Merz z CDU/CSU, favorit voleb, prosazuje zvýšení výdajů na obranu a posílení evropské spolupráce v oblasti bezpečnosti. Evropská unie (a vlastně celá Evropa) pod tlakem změn přístupu Spojených států k evropské i globální bezpečnostní architektuře potřebuje rychle najít silnou společnou řeč. A příští německý kancléř bude jedním z klíčových politických hráčů.
• Ekonomika Německa: Německo již nějaký ten pátek hospodářsky neroste. K tomu přidejme poměrně vysoké ceny energií a rostoucí konkurenci Číny, mimo jiné pro německý automobilový průmysl, donedávna výkladní skříň evropské produkce. Po nové vládě budou chtít lidé řešení, které bude vyžadovat navýšení investic, úpravy regulace pracovního trhu a nejspíše i uvolnění takzvané dluhové brzdy, která Berlínu dosud znemožňuje výrazně navyšovat zadlužení, byť za účelem podpory hospodářského růstu.
• Ekonomika Evropy: Německo jako největší ekonomika starého kontinentu má samozřejmě zásadní vliv na hospodářství eurozóny a celé Evropy. Pokračující recese v Německu by dále negativně ovlivňovala obchodní partnery země, a to včetně České republiky, která je na německém trhu nadále silně závislá. Úspěšné reformy a případné oživení německé ekonomiky by naopak mohly posílit hospodářský růst v Evropě.
• Migrace a bezpečnost: Vzhledem k načasování předčasných parlamentních voleb se velkým tématem vedle ekonomiky stala bezpečnost, v posledních týdnech a měsících pak veřejností kvůli sérii různých násilných trestných činů opět silně rezonuje téma (nelegální) migrace. Ty přispěly k nárůstu preferencí krajně pravicové strany Alternativa pro Německo, což nutí i další strany k tvrdším postojům vůči migraci. Friedrich Merz navrhl zpřísnění migrační politiky, včetně trvalých hraničních kontrol a důslednějších deportací. A když se v jedné z největších zemí Evropské unii začne "drolit" svoboda pohybu, nelze mít jistotu ani ohledně dalších svobod, na nichž dosavadní evropská integrace a spolupráce stojí (nebo by stát měla).

Německo usnulo na vavřínech. Teď musí reagovat rychle, říká Martin Jonáš

Ekonomicky je Česká republika na Německu silně závislá, více než třetina našeho exportu míří právě tam. Pokud bude pokračovat recese v Německu, projeví se to i v českém průmyslu, zejména v automobilovém a strojírenském sektoru. Volby jsou důležité i z hlediska energetiky – bude Berlín nadále razit tvrdou "zelenou" linii, nebo se částečně vrátí k levnějším fosilním zdrojům? To by jistě ovlivnilo i ceny energií v Česku. A dalo by se pokračovat. Nechám ale radši prostor někomu, kdo tomu rozumí.

Co říká opravdový ekonom

"Řada investorů s nadějí čeká na to, že nová německá vláda zavede reformy podporující hospodářský růst. Největší evropská ekonomika dva poslední roky po sobě klesá a její klíčové průmyslové obory v čele se segmentem automotive v posledních letech ztrácejí podíl na globálních trzích. Rychlé změny směru a restart německé ekonomiky ani v našich optimistických scénářích nepřinesou viditelné zrychlení německého hospodářství v letošním roce (naše očekávání +0,3 % HDP). O víkendu ale může země vykročit správným směrem," píše Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

O jaké reformy jde? "Pravděpodobný vítěz (pravicová CDU/CSU) bude řešit dva hlavní směry problémů. Prvním a jednodušším z nich je slabá poptávka daná opatrností německých domácností (jedna z nejvyšších měr úspor v Evropě), ale také relativně hodně přísnou německou rozpočtovou politikou, které pravidla spojená s dluhovou brzdou nedovolují realizovat potřebné investice (obrana, energetika, doprava a další). Investoři si od nové vlády vedené CDU/CSU slibují rozvolnění pravidel spojených s dluhovou brzdou a vyšší investice zejména do infrastruktury a obrany, které mohou mít časem pozitivní multiplikační efekty do zbytku ekonomiky (nečekáme je ale dříve než v roce 2026)," pokračuje Bureš.

Druhá reformní oblast je podle něj o poznání složitější. Příští německá vláda musí reagovat na strukturální problémy domácího průmyslu a ztrátu jeho pozice na globálních trzích. "Plány na snížení cen energií, daňové zátěže a byrokracie a rozpohybování pracovního trhu ale narážejí na množství implementačních úskalí. Také shoda na nich v rámci možných koalic může být o poznání složitější. Změna směru strukturálních politik mířících na 'slabou nabídku' bude z podstaty věci pomalá, a proto nehledě na výsledek německých voleb předpokládáme, že přirozený růst německé ekonomiky v nejbližších třech letech výrazně nepřekročí 0,5 % HDP za rok," píše ekonom.

"Trhům jde především o to, jak silné bude vítězství pravicové CDU/CSU, zda bude moci vytvořit pohodlnou vládnoucí většinu (s levicovou SPD nebo se Zelenými, v ideálním případě si bude moci vybrat) a zda bude trojlístek CDU/CSU, SPD a Zelení mít ústavní většinu (dvě třetiny v obou komorách parlamentu). V souvislosti s tím jde o to, jak silné budou zisky antisystémové AfD a menších radikálnějších stran v čele s bývalými komunisty z Die Linke a novou extrémní levicí. Menší náskok CDU/CSU a větší fragmentace parlamentu obecně reformám přát nebudou. Bez ústavní většiny zmíněného trojlístku bude navíc reforma fiskální politiky výrazně složitější," uzavírá Bureš.

Zdroj: Financial Times, Reuters, Guardian