Recese vs. deprese aneb Ekonomika je stále v plenkách

I když základní koncept měření ekonomiky vznikl již v 17. století, dnešní pojetí poprvé představil až v roce 1934 americký ekonom Simon Kuznec jako národní příjem. Sám přitom varoval, že by se neměl používat k měření bohatství, ale po konferenci v Bretton Woods v roce 1944 se HDP stal hlavním nástrojem na měření výkonnosti ekonomiky (tenkrát spíše HNP, hrubý národní produkt, v USA se HDP prosadil až v roce 1991).

V současnosti umožňuje HDP ekonomům dopočítat i historická data a podívat se na to, jak v minulosti probíhaly například recese nebo deprese a jaký měly vliv na ekonomiku. V 19. století proběhlo na území USA 18 recesí a 6 událostí, které lze popsat jako paniku či depresi. Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER) považuje za nejdelší pokles HDP v historii propad trvající 65 měsíců mezi říjnem 1873 a březnem 1879, známý také jako Dlouhá deprese. Velká deprese ve 30. letech 20. století trvala "jen" 43 měsíců.

Slovo panika se zažilo po turbulentním období na začátku 19. století. Popisovalo spekulativní ekonomické období, které vyústilo v obrovský propad. V dalším století ale vládní představitelé usoudili, že by se hodil méně expresivní výraz, a tak se zažil pojem deprese. V současnosti tedy máme deprese a recese, které označují ekonomické propady různé závažnosti.

Neexistuje žádná standardní definice, která by oddělovala recesi a depresi, ale deprese mají většinou výraznější průběh, pokud jde o sílu i trvání poklesu. Pro porovnání je nejlepší se podívat do tabulek. V té první je posledních 6 recesí v USA.

V druhé tabulce je posledních 6 amerických depresí. Rozdíly v délce i hloubce jsou evidentní.

Průměr poklesů během posledních šesti recesí byl 2,5 % a poklesy trvaly v průměru 12 měsíců, u depresí šlo o propad o 28,5 % trvající 22 měsíců. Je to dáno i tím, že USA byly v době, kdy řádila většina depresí (včetně začátku 20. století), rozvíjející se ekonomikou, a jejich vývoj byl podobně volatilní jako akciový trh. V současnosti je ekonomika mnohem stabilnější, ale akciový trh stále dokáže svými propady neustále překvapovat.

Srovnávat současnou ekonomickou situaci s obdobím před Velkou depresí může být poněkud scestné. Dokonce i poslední finanční krize se nakonec nestala depresí, v porovnání s propady před druhou světovou válku šlo vlastně o mírný propad.

V některých menších zemích deprese mohou stále nastávat, například dluhová krize v Řecku vyústila v propad o 26 % a míru nezaměstnanosti kolem 30 %. Recese může mít na různé lidi různý vliv, někoho se dotkne více, někoho méně. Záleží na práci, rodině, finanční situaci a tak dále. Současné ekonomiky jsou ale mnohem stabilnější než ty před 30. léty 20. století, a propadů v desítkách procent se tak pravděpodobně již nedočkáme.