Tři důvody, proč to letos v srpnu na trzích může jiskřit
|

Tři důvody, proč to letos v srpnu na trzích může jiskřit

Pryč jsou doby, kdy se o srpnu dalo mluvit jako o odpočinkovém, pro trhy klidném až nudném měsíci. Pokud jde o americké akcie, je tomu přesně naopak – volatilita během konce léta často stanovuje svá roční maxima. A srpen zrovna začíná.

Americké akcie VIX Volatilita Sezónnost trhů Úrokové sazby Fed Rizika

Po roce 2010 hned třikrát index volatility amerických akcií (VIX) stanovil své roční maximum v srpnu. V roce 2011 to bylo 8. srpna (48 bodů), v roce 2015 24. srpna (40,7 bodu) a loni 10. srpna (16 bodů;, ano, v roce 2017 stačilo relativně málo). Letos je zatím závěrečné maximum indexu VIX 37,3 bodu (5. února), přičemž statistiky může zajímat, že od roku 1990 jen jednou, v roce 2016, VIX vystoupal nejvýše právě v únoru.

Proč vlastně srpen přestal být klidným měsícem? Důvodů může být více (pokud budeme pracovat s premisou, že výskyt maximální volatility v tomto měsíci není v posledních letech dílem prachsprosté náhody).

1. Objemy obchodů všeobecně klesají, přičemž právě na srpen jich připadá kvůli dovoleným obchodníků mimořádně málo. Na větší cenové zvraty pak logicky stačí relativně menší objemy.

2. Řada zemí v čele s Čínou letní prázdniny nectí takovým způsobem, na jaký jsme zvyklí v Evropě a Severní Americe. A na stále propojenějším globálním trhu se události například z Asie propisují do vývoje cen aktiv všude po světě.

3. Americký akciový trh se strukturálně proměňuje, v posledních deseti letech navíc vyšším tempem. Stále větší automatizace a úbytek lidského faktoru jsou pro burzovní Ameriku posledních let signifikantní.

Při vědomí výše uvedeného je velice snadné dospět k závěru, že srpen již zkrátka nikdy nebude takový, jaký býval možná ještě za času Gordona Gekka.

Srpen 2018: Vrátí se volatilita?

Co může v srpnu přinést na trhy výraznou volatilitu? Na letošní maximum VIX nad 37 body by to chtělo opravdovou pecku, něco geopolitického a ryze nečekaného. Seznamy se dají sepisovat, jak je libo, ale nemá to valného smyslu. Strefit se by byla vlastně náhoda.

Ačkoli se do hry třeba nedostane žádná mimořádná událost, neznamená to, že se trhy nemohou rozhoupat, namazat a pořádně sklouznout. Představit si faktory, jejichž kombinace (ve větší či menší míře) by to dokázala zařídit, již tak složité a beznadějné není. Namátkou:

(Další) napětí v mezinárodním obchodu

Pohled na americké akcie může vyvolávat dojem, že začínající obchodní války trhu vlastně tak moc nevadí. Pohled na globální indexy ale odhaluje něco trochu jiného, světové akcie bez USA jsou od začátku roku v mínusu.

Americká (zdánlivá) imunita je založena na přesvědčení investorů, že je na tom ekonomika USA výrazně lépe než zbytek světa. Firemní i makroekonomické údaje za druhý kvartál tuto víru podporují. Aby se potenciální medvědi udrželi v klecích, bude to chtít podobně skvělá čísla i ve druhém pololetí.

Úroky

Trochu ve stínu celních přestřelek a výsledkové sezóny zůstávají výnosy amerických vládních dluhopisů. Ty 10leté se navzdory drsným prognózám zatím neusadily nad 3 %. Rostoucí krátkodobější úroky vyvolávají spekulace o možné inverzi výnosové křivky (historicky inverze celkem spolehlivě hlásila blížící se recesi v USA) a znamenají, že se k bondům vrací část investorů kvůli výnosům, jež po delší době jsou konkurencí pro výnosy dividendové.

S končícím létem se mohou očekávání vývoje amerických výnosů citelně změnit. Inflační očekávání byla v uplynulém půlroce nečekaně stabilní, s pokračujícím růstem amerického hospodářství ale logicky budou narůstat. A s tím by se benchmarkový 10letý výnos měl usadit pevně nad sledovanou hladinou 3 %.

Politika Fedu

Současný šéf americké centrální banky Jerome Powell loni v srpnu v Jackson Hole prohlásil, že americká inflace je lehce pod cílem banky a že je to tak trochu záhada. Nízká inflace byla tehdy argumentem pro trpělivost ve zpřísňování měnové politiky. Letos ale trh čeká ještě dvě zvýšen úroků a podle trhu s futures Fed napřesrok posune úroky výše minimálně dvakrát.

Když se všechny tři uvedené tržní ingredience správně namíchají, může to již v srpnu na trzích pěkně (za)jiskřit. Teoreticky by se jejich dopady měly vzájemně rušit (dopady obchodních sporů na ekonomiku by například měly vyvolávat obavy o růst hospodářství, a tedy přimět Fed ke snížení tempa růstu sazeb). V praxi to takto učebnicově ale mnohdy nefunguje (vyšší cla mohou třeba znamenat větší inflaci, a tedy tlak na růst sazeb). Investoři by se tak měli raději připravit na náročnější scénáře, a být případně mile překvapeni, než naopak.

Zdroj: DataTrek