Investiční psychologie: Za úspěchy můžu já, za neúspěchy náhoda a smůla! – 3. díl

Akademici Simon Gervais a Terrance Odean v roce 2001 v časopise Review of Financial Studies publikovali teoretický článek s názvem "Learning to Be Overconfident". Autoři se v článku zabývali jak nadměrným sebevědomím, tak i předsudkem sebepřisuzování.

Rozbor článku tradičně začnu uvedením jeho abstraktu:

Vytváříme multiperiodický model trhu, který popisuje jak proces, ve kterém se obchodníci učí a dozvídají o své schopnosti, tak i proces, jak může předsudek v tomto chování stvořit nadměrně sebevědomé obchodníky. Obchodník v našem modelu zpočátku svoji vlastní schopnost nezná. Tuto schopnost dedukuje ze svých úspěchů a nezdarů. Při zhodnocování své schopnosti si tento obchodník za své úspěchy připisuje příliš velké zásluhy. To vede k tomu, že se stává nadměrně sebevědomým. Očekávaná úroveň nadměrného sebevědomí u obchodníka roste v počátečních fázích jeho kariéry. Poté s většími zkušenostmi dospěje k tomu, že svoji vlastní schopnost lépe rozpoznává. Charakteristika objemu obchodování, očekávané zisky, cenová volatilita a očekávané ceny vyplývající z tohoto endogenního nadměrného sebevědomí jsou analyzovány.

Nyní se podívejme na implikace, které z jejich teoretického modelu vyplývají.

V našem modelu se úroveň obchodníkova nadměrného sebevědomí dynamicky mění s jeho úspěchy a nezdary. Obchodník není nadměrně sebevědomý, když začíná obchodovat. Ex ante jeho očekávané nadměrné sebevědomí roste v průběhu jeho několika prvních obchodních period, poté klesá. Z toho plyne, že největší nadměrné sebevědomí v kariéře obchodníka přichází na začátku jeho kariéry. Poté má sklon progresivně si vytvářet realističtější odhady či hodnocení svých schopností s tím, jak stárne.

Tyto závěry znějí logicky. Je velice pravděpodobné, že se u každého spekulanta jeho nadměrné sebevědomí kontinuálně mění podle toho, jak se mu ve spekulování daří. Na začátku spekulantské kariéry nadměrné sebevědomí pravděpodobně obecně roste, neboť úspěchy jsou přisuzovány vrozeným vlastnostem jako bystrost a předvídavost a neúspěchy jsou přisuzovány smůle a nedostatečnému tréninku.

Jakmile je spekulant s tímto "ďábelským" světem poměrně dobře obeznámen a utrpí několik větších ztrát, které už nemůže přisoudit krátkému tréninku, ale pouze nešťastné náhodě, jeho nadměrné sebevědomí logicky klesá.

V našem modelu nejsou ti nejvíce nadměrně sebevědomí a nejvíce iracionální obchodníci těmi nejchudšími obchodníky. Pro jakoukoliv úroveň předsudku učení (learning bias) a obchodních zkušeností (trading experience) jsou to úspěšní obchodníci, i když nutně ne ti nejúspěšnější obchodníci, kteří jsou nejvíce nadměrně sebevědomí. Nadměrné sebevědomí nečiní obchodníky bohatými, avšak proces stávání se bohatým může obchodníky nadměrně sebevědomými učinit. Zaměřujeme se na tu dynamiku, v rámci níž předsudek sebepřisuzování v obchodnících vzbuzuje a plodí nadměrné sebevědomí. Gervais a Odean dospěli k následujícím závěrům:

Náš model predikuje, že nadměrně sebevědomí obchodníci budou zvyšovat svůj objem obchodování, a kvůli tomu budou snižovat své očekávané zisky. …Vyšší objem obchodování bude korelovat s nižšími zisky. …Nadměrné sebevědomí klesá s většími zkušenostmi.

Naše vlastní schopnosti hodnotíme ani ne tak zkoumáním svého nitra (introspection), ale pozorováním svých úspěchů a nezdarů. Většina z nás má tendenci přisuzovat si příliš mnoho zásluh za naše vlastní úspěchy. To vede k nadměrnému sebevědomí. Právě tímto způsobem se v našem modelu nadměrné sebevědomí vytváří. Když je obchodník úspěšný, příliš mnoho úspěchů připisuje své vlastní schopnosti a upravuje své domněnky o své schopnosti příliš nahoru. V našem modelu je nadměrné sebevědomí dynamické a mění se s úspěchy a nezdary. Průměrné úrovně nadměrného sebevědomí jsou největší u těch, kteří obchodují krátkou dobu. S většími zkušenostmi si lidé vytvářejí lepší hodnocení sama sebe (better self-assessments).

Vzhledem k tomu, že se obchodníci skrze svůj úspěch stávají nadměrně sebevědomí, úspěšní obchodníci, i když nutně ne ti nejúspěšnější obchodníci, jsou nejvíce nadměrně sebevědomí. Tito obchodníci jsou také důsledkem úspěchu bohatí. Nadměrné sebevědomí neučiní obchodníky bohatými, ale proces stávání se bohatými je může nadměrně sebevědomími učinit. Kvůli svému bohatství nejsou nadměrně sebevědomí obchodníci v bezprostředním ohrožení toho, že budou z trhu vytlačeni. S tím, jak stárnou, méně schopní nadměrně sebevědomí obchodníci ztratí jak bohatství, tak i nadměrné sebevědomí. Někteří možná dokonce s obchodováním skončí.

Nicméně na trzích, na které nezkušení obchodníci kontinuálně vstupují a staří obchodníci umírají, nadměrně sebevědomí obchodníci vždycky budou. Navíc tito obchodníci mají sklon kontrolovat více bohatství než jejich méně sebevědomí vrstevníci. Z toho vyplývá, že nadměrně sebevědomí obchodníci mohou na finančních trzích dlouhodobě hrát důležitou roli.

Náš model ukázal, že nadměrně sebevědomý obchodník obchoduje příliš agresivně a to zvyšuje očekávaný objem obchodování. Volatilita roste s počtem minulých úspěchů obchodníka. Jak objem, tak i volatilita roste s mírou předsudku učení (learning bias) obchodníka. Nadměrně sebevědomí obchodníci se chovají neoptimálně, a kvůli tomu snižují své očekávané zisky. Úspěšnější obchodník má pravděpodobně lepší schopnost získávat informace, nicméně nemusí tyto informace využít správně. Z toho plyne, že očekávané budoucí výnosy úspěšnějšího obchodníka mohou ve skutečnosti být nižší než u méně úspěšného obchodníka. Úspěšní obchodníci mají tendenci být dobří, ale ne tak dobří jak si myslí. …Nadměrné sebevědomí nevede k větším ziskům, větší zisky vedou k nadměrnému sebevědomí. Nadměrné sebevědomí obchodníka nebude vzkvétat donekonečna: čas a zkušenosti ho nadměrného sebevědomí zbaví. Nicméně na trhu, na který noví obchodníci vstupují každou minutu, bude nadměrné sebevědomí vzkvétat. Rozbor tohoto článku zakončím uvedením tří hypotéz, které jsou podpořeny statistickými daty:

• Období všeobecné prosperity jsou obvykle následovány obdobími vyššího než očekávaného objemu obchodování, což je trend, který znamená dopad nadměrného sebevědomí na rozhodování investorů.

• V průběhu období, ve kterých nadměrné sebevědomí zvyšuje objem obchodování, jsme svědky podprůměrných zisků.

• Obchodníci, kteří jsou jak mladí, tak i úspěšní, mají tendenci obchodovat nejvíce a vykazovat největší nadměrné sebevědomí. Tito obchodníci si přehnaně věří v tom, že dokáží překonat trh, přestože se to většině z nich nepovede.

Na závěr uvedu investiční rady, které zmiňuje Michael Pompian ve své knize Behavioral Finance and Wealth Management: How to Build Optimal Portfolios That Account for Investor Biases.

Jednou z nejlepších věcí, kterou mohou investoři udělat, je pohlížet jak na ziskové, tak i na ztrátové investice maximálně objektivně. Většina lidí si ovšem neudělá čas, aby analyzovali komplexní soubor faktorů, které jim pomohly dosáhnout zisku, nebo aby se čelem postavili potenciálním chybám, které zvýšily ztrátu. Post-analýza neboli ex post analýza je jednou z nejlepších učebních pomůcek, kterou mají investoři k dispozici. Je pochopitelné, nicméně konec konců také iracionální bát se prozkoumat své minulé chyby. Jedinou skutečnou a politováníhodnou chybou je pokračovat v podléhání nadměrnému sebevědomí a kvůli tomu opakovat stejné investiční chyby!

Pamatujte si: Přiznání a poučení se z minulých chyb je nejlepší způsob jak se stát chytřejším, lepším a úspěšnějším investorem!

Investoři své úspěchy nesmí připisovat pouze svým schopnostem a znalostem. Každou ziskovou investici musí pečlivě analyzovat a zejména zhodnotit potenciální rizika do budoucna. Také, co se týče ztrát, investoři nesmí veškerou vinu svalovat na smůlu, jinak se nikdy nepoučí ze svých chyb! Každá ztrátová investice zasluhuje minimálně stejně pečlivou analýzu jako investice zisková. Investoři musí mít neustále na paměti, že vývoj v krátkodobém horizontu (i několika let) je dán především sentimentem a investiční náladou. Proto jsou tak důležitá analýza fundamentálních faktorů na mnoho let dopředu.