Bez oběda do práce nechoď

"Do zaměstnání chodíme proto, abychom pracovali, ne abychom ztráceli čas v jídelně," zní jedna z nejčastějších výmluv lidí, kteří v práci neobědvají. Na první pohled je to úvaha logická, ve skutečnosti je ale zcestná. Christopher Wanjek ve své knize Food At Work mimo jiné vysvětluje, že lidé, kteří v průběhu pracovního dne vynechávají obědy, trpí v porovnání s lidmi, kteří pravidelně jedí, mnohem větším stresem, v důsledku čehož výrazně klesá i jejich pracovní výkonnost a schopnost koncentrace.

Recept na dokonalé jídlo neexistuje

S Wanjekem souhlasí i výživoví poradci. Ti navíc doplňují, že nezáleží pouze na tom, zda a kdy jíme, ale také na tom, co jíme. Americká Society of Public Health Education lidem v práci doporučuje konzumovat co nejširší spektrum potravin. "Nic jako dokonalé ,pracovní‘ jídlo neexistuje," říká jeden z členů spolku. "Má-li lidské tělo zůstat zdravé, je potřeba mu v průběhu celého dne zajišťovat přísun všech druhů potravin, od zeleniny a ovoce přes luštěniny a mléčné produkty až po maso."

Podrobně se stravovacími návyky pracujících lidí zabýval také finský Národní ústav pro zdraví a sociální péči. Ten se zaměřil na rozdíly ve stravování lidí, kteří jedí ve firemních kantýnách, a lidí, kteří si do práce obědy nosí z domova. Výsledkem výzkumu bylo, že jídlo z jídelen obsahuje ve srovnání s jídlem přineseným větší podíl ovoce a zeleniny. To je do značné míry způsobeno i skutečností, že ve Finsku musí jídlo ze stravovacích provozů odpovídat schválené celonárodní výživové politice. Obdobný americkým průzkum zase poukázal ne nelichotivou skutečnost, že velká část jídla, které si zaměstnanci do práce donášejí, je z fastfoodů.

Hodinová pauza času neubere

Stravování v jídelnách či restauracích dává před rychlým obědem za stolem přednost i výzkum americké University of California. Ten dospěl k závěru, že obědová pauza je významným zdrojem energie pro druhou polovinu pracovního dne. Silné trhliny tedy dostává i argumentace zaměstnanců, kteří náhradu oběda mimo kancelář za rychlá sousta za pracovním stolem ospravedlňují snahou o rychlejší dokončení práce, aby následně mohli trávit více času s rodinou. Podle University of Carolina jsou to naopak právě lidé, kteří v poledne na hodinu opustí svůj pracovní stůl, aby se v klidu naobědvali, kdo z práce odpoledne odcházejí dříve.

Všechny výzkumy stravovacích návyků navíc prokazují, že u lidí, kteří se ve snaze ušetřit pár minut vzdávají obědů, lze sledovat nadprůměrný výskyt obezity. Neobědvající zaměstnanci totiž prakticky vždy absenci poledního jídla kompenzují těžkou odpolední svačinou. Výsledkem nepravidelného stravování je poté nadměrné ukládání tuku v organismu. Jakkoli se tedy obědová pauza může jevit jako ztráta času, není to pravda. Tedy alespoň v případě, že pro své vedení nechcete být pouze unavenou a obtloustlou přítěží.