El-Erian: Evropě moc nefanděte, je to kamufláž

Proč je v Evropě nyní takový klid? Srpen je měsícem dovolených, a to i pro bruselské úředníky. Důležitá rozhodnutí se odkládají na začátek září. Domnělý klid ale podle Mohameda El-Eriana, šéfa největšího dluhopisového fondu na světě Pimco, maskuje stále znepokojivé ekonomické a finanční fundamenty.
Evropa vděčí za současný zdánlivý klid sérii experimentálních opatření centrálních bank. Na starém kontinentu ale zůstává řada neřešených problémů: nedotažené strukturální reformy pro "nastartování růstových motorů", předluženost, která znemožňuje produktivní investice, nebo špatná politická koordinace.
Kontroverzní rozhodnutí odložte na později. Nikdo nesmí před volbami rozkolébat německou politickou loď
Důvodem, proč si Evropa dává oddech, jsou vedle dovolených blížící se německé volby. Z evropských politiků by si přál jen málokdo, aby bylo jakkoli ohroženo pravděpodobné vítězství Angely Merkelové. Německo je centrem evropského blahobytu a pevná kancléřčina ruka pomohla v posledních letech Evropě ustát sérii hrozeb.
Aby pocit klidu ještě umocnili, evropští úředníci plní média optimistickými prohlášeními. Přestože euro a celá eurozóna byly ještě před devíti měsíci v ohrožení, nyní prezident EU Herman Van Rompuy sebevědomě prohlašuje, že tyto hrozby nejsou otázkou dneška.
Vše dohromady vede k dlouho očekávanému zklidnění situace na finančních trzích. Výkyvy ve spreadech výnosů ze státních dluhopisů se ustálily, euro nabývá na hodnotě a akciové trhy od začátku roku významně posilují.
Nenechte se ukolébat, rizika jsou všudypřítomná
Letní "stabilita" nemusí být udržitelná v dlouhodobém horizontu. Má spíše dočasný charakter, takže když Evropa nebude dost pozorná, může opět rychle dojít k zvratu. Pokud se bruselští úředníci včas nerozhoupou ke komplexnějšímu řešení ekonomických problémů, současný klid může jen dláždit cestu k vypuknutí (staro)nové krize.
Hlavními úkoly pro Evropu nejsou jen otázka opětovného nastartování růstu a dokončení ekonomických a politických iniciativ (regionálních i lokálních), které jsou odkládány na období po německých volbách. Eurozóna musí překonat čtyři dlouhodobé problémy, které se stále hlouběji "zakořeňují" do její ekonomické a finanční struktury. Každý den nečinnosti přispívá ke komplikaci procesu navrhování a implementace dlouhodobých řešení.
1. Nezaměstnanost
Celková míra nezaměstnanosti je vysoká, situaci komplikuje alarmující nedostatek pracovních příležitostí pro mladé (míra nezaměstnanosti mladých se v eurozóně pohybuje kolem 24 %, v některých zemích, jako jsou Řecko a Španělsko, přesahuje 50 %).
2. Únava obyvatel ze škrtů je cítit všude a je stále akutnější
Dlouhodobě zkoušení Evropané – obzvláště ti delší dobu bez práce – by se konečně měli dočkat přínosů úsporných opatření, jimž byli vystaveni. Ve společnosti je patrné zklamání a schyluje se k sociálním nepokojům. Politická stabilita v Řecku a Portugalsku je ohrožena, zdejší vlády bojují s vytrácející se důvěrou veřejnosti.
3. Nechuť silných evropských zemí k dalším záchranným balíčkům
Obyvatelé států se silnou ekonomikou jsou stále méně ochotni poskytovat finanční pomoc (která nepřináší téměř žádné výsledky) problémovým sousedům. Politici mohou jen těžko přehlížet rostoucí nelibost veřejnosti z opakovaného zneužívaní peněz daňových poplatníků. Velká expozice v problémových dluzích a zhoršující se koordinace věřitelů podrývají dostupnost externího financování (například z MMF).
4. Soukromému sektoru vyschly úvěrové toky
I když se Evropě podařilo stabilizovat dluhopisové trhy, dostupnost finančních toků pro malé a střední podniky zůstává značně omezena. Většina úvěrových zdrojů "vyschla" a nedostatek korporátních úvěrů se projeví ještě vážněji, až se regulátorům podaří banky přinutit k dalšímu navýšení kapitálu a ke stlačení rozvah na méně rizikové úrovně.
To vše přispívá ke smutné realitě současné Evropy. Navzdory nadějným signálům různých ekonomických indikátorů příliš mnoho členských zemí postrádá jak krátkodobý růst, tak dlouhodobější stimuly ekonomické aktivity. Problémem zůstává předluženost. Evropští politici by proto po dovolených měli věnovat veškerou pozornost hledání trvalejší strategie pro oživení ekonomiky.
Vlastníci soukromého kapitálu, kteří by mohli alokovat produktivní investice, se zatím drží raději zpátky. Pro lidi není uplatnění na trhu práce a chybí kapitálové investice, které jsou pro dlouhodobou prosperitu a blahobyt zásadní.
Situace za hranicemi ekonomice eurozóny nepřidá
Na straně poptávky začíná současné ekonomické zpomalení v Číně postihovat objednávky a tržby firem. Jako by nestačily problémy plynoucí z posilování eura (především vůči japonskému jenu), což limituje schopnost Evropy kompenzovat slabou globální poptávku získáváním většího tržního podílu.
Kvůli zpožděné identifikaci problémů (a pomalé politické odezvě) se nyní většina Západu potýká s dlouhodobě slabým růstem (El-Erian toto prostředí nazývá "novým normálem" - pozn. red.). Tato nově nastolená rovnováha je ale stále méně stabilní. Evropa je toho předstihovým indikátorem.
Zdroj: Project Syndicate
Aktuality
