Věta, která je na trhu k nezaplacení: Já nevím

Je lepší si připustit pravdu, než ze sebe chrlit domněnky. Alternativou je dělat to, co většina – nabízet predikce, které ale mnohdy vedou k velice špatným výsledkům. Pochopení toho, co znamená "nevím", je základem Ritholtzova přístupu ke světu.

Vím, že nic nevím

Ve světě investování byste měli poznat to, čemu nerozumíte, a proto na to nesázet ve velkém. Tuto důležitou schopnost musí mít každý úspěšný investor nebo portfoliomanažer. Většina lidí se domnívá, že se rozhoduje na základě toho, co ví. Mnohdy se ale ukáže, že jejich rozhodnutí byla postavena na tom, co si jen mysleli, že vědí, ale přitom tomu tak nebylo.

"Nedokážu potlačit své potěšení z pohledu na tvář zoufalého moderátora televizních zpráv poté, co mu odpovím na jeho naprosto přiblblou otázku 'Kde bude Dow za rok a půl?': 'Nemám ponětí'." Každý, kdo odpoví na otázku nějak jinak než "nevím", s největší pravděpodobností lže (ledaže by měl funkční křišťálovou kouli). Ve skutečnosti neví. A co je horší, často si ani svou nevědomost nepřipouští. Divák od něho očekává, že expert vědět musí.

"Neodpovídám nevím kvůli tomu, že bych měl z rozpačité reakce moderátora takovou radost, ale proto, že jde o nejférovější odpověď," říká Ritholtz. "4 z 5 lidí z finančního odvětví to ale popírají."

Poznat nedostatky ve svých vědomostech je prevencí zaslepenosti. Pochopíte, co je výsledek vašich dovedností, a co jen štěstí hlupáka. Nenecháte se pak napálit náhodou. Opakovatelné úspěchy, které jsou výsledky určitého procesu, jsou nadřazené nahodilým úspěchům.

"Nevím" se obtížněji prodává lidem. Nemůže se vyjímat v lesklých brožurách, a už vůbec není použitelné pro firemní slogan. "Věřte však, že funguje a platí," uzavírá Ritholtz.