Splaskává poslední velká bublina

Před dvaceti lety si investoři opakovali zaklínadlo "nebojujte s Bank of Japan". V posledních letech toto heslo obměnili pro Fed, popřípadě ECB. S koncem kvantitativního uvolňování ale nastává čas právě s Fedem začít bojovat.

Každá bublina jednou splaskne, jen nikdo neví, kdy a jak rychle k tomu dojde. Investoři milují strategii "kup a drž" u tržního vrcholu. Podmínky se mění a vztahy mezi akciemi a dluhopisy, které byly vždy využívány při alokaci investic, se vracejí ke vzorcům, které pamatujeme z doby, kdy centrální banky nezasahovaly do dění na trhu v takové míře jako v posledních letech.

Aktuální situace na trzích je podceňována. Nejde o tradiční korekci, protože inflační očekávání v posledních měsících klesla i přes bilionovou stimulaci společně s výnosy dluhopisů. Mario Draghi dodal před dvěma lety důvěru trhům prohlášením, že udělá cokoli pro záchranu eura. Nyní se i proto výnosy bondů Španělska a Itálie odchylují od výnosů amerických a německých. V tržním vnímání se změnilo něco fundamentálního.

V blízké době mohou trhy zažít "reset", pokud se nedostaví reflace. Centrální banky ale v úsilí nastartovat ji zatím selhávají.

Graf níže znázorňuje vývoj inflačních očekávání prostřednictvím poměru ETF dluhopisů chráněných proti inflaci (konkrétně iShares Barclays TIPS Bond Fund ETF - TIP) ve vztahu k ETF amerických státních dluhopisů (Pimco 7-15 Year U.S. Treasury Index ETF - TENZ). Pokles poměru ukazuje na klesající inflační očekávání.

Možná srozumitelnější je vyjádření inflačních očekávání skrze rozdíl výnosů dluhopisů chráněných proti inflaci a těch, které na inflaci navázány nejsou. Graf je z dílny Bank of America Merrill Lynch a věnovali jsme se mu již dříve.

Rostoucí ekonomika je spojena s rostoucími inflačními očekáváními, stejně jako zdravý býčí trh. Podaří se ale Fedu dosáhnout inflačního cíle (2 % meziročně), když je trh přesvědčen o opaku, a navíc končí kvantitativní uvolňování?