Centrální banky jen plýtvají energií

"Světová ekonomika je v takovém rozpoložení, že by rychlý růst úrokových sazeb v USA negativně poznamenal velké množství zemí," varuje hlavní ekonom Světové banky Kaushik Basu. Pravdou je, že očekávaný začátek zvyšování sazeb v zámoří přichází v tu nejméně vhodnou chvíli. Fed je totiž de facto jedinou velkou centrální bankou, která má utahování měnové politiky v plánu. Současně je ale potřeba říci, že nemá na co čekat, protože samotná americká ekonomika je slušně rozjetá.

Čeho se tedy investoři v USA bojí, když ne čtvrt procentního bodu? Předně si dobře uvědomují, že v dlouhodobém horizontu nemají opatření centrálních bank na reálnou ekonomiku velký vliv. Období zdánlivých úspěchů střídají měsíce neúspěchů proložené občasnými katastrofami. To, co investory skutečně trápí, jsou obavy, zda je vůbec současné ožívání americké ekonomiky reálné?

Trhy zvažují především to, zda měla uvolněná měnová politika Fedu vůbec nějaký reálný efekt. Investoři jsou si vědomi, že nikdy v historii lidstva hodnota nevznikala ražením mincí či zvyšováním dostupnosti peněz snižováním úroků, ale inovacemi a pokrokem.

Zakladatel společností Tesla Motors a SpaceX Elon Musk nedávno v televizním pořadu The Late Show with Stephen Colbert prohlásil, že osídlení Marsu nebude možné bez toho, aby se na jeho povrchu zvýšila teplota. "Pokud bychom zvolili rychlejší ze dvou způsobů, stačilo by nad jeho póly nechat vybuchnout termonukleární bomby," řekl. Každému je přitom asi jasné, že ne vždy se vyplatí řešení, které vypadá nejjednodušeji.

Podobné je to i s podporou ekonomiky. Krátkodobě možná dodávání likvidity na trh a nízké sazby fungují, z dlouhodobého hlediska ale ekonomiku pouhé tištění peněz nezachrání. Čtvrt procentního je tak v očích mnoha investorů pouze zástupným strašákem, který skutečnou hrozbu skrývá za svými zády.