Jak si Američané mohli za prezidenta zvolit Trumpa? Toto je první smysluplné vysvětlení

Prospektová teorie, která spatřila světlo světa na konci 70. let minulého století a jejímiž autory jsou izraelský kognitivní vědec Amos Tversk a izraelsko-americký psycholog Daniel Kahneman, je behaviorální ekonomická teorie vycházející ze zkoumání přístupu lidí k riziku. Konkrétně se zabývá tím, jak se lidé stavějí k možnosti zisku a ztráty, respektive obecně úspěchu a neúspěchu.

Základními principy prospektové teorie jsou princip referenčního bodu (výchozí bod, k němuž jedinec vztahuje předpokládané dopady své volby), princip klesající citlivosti (jedinec má tendenci přeceňovat šance krajně nepravděpodobných scénářů a podceňovat šance pravděpodobnějších scénářů) a princip averze ke ztrátě (obavy z možné ztráty jsou silnější než vyhlídky možné výhry).

Není risk jako risk

Zkoumání prospektové teorie lze dobře vysvětlit na následujících příkladech. Pokud byste lidem nabízeli, že si mohou vybrat, zda si tipnou na hod mincí a v případě výhry dostanou 100 korun, nebo tipovat nebudou a rovnou dostanou 50 korun, většina by si vybrala možnost netipovat a odejít s jistými 50 korunami. Přitom kdyby zariskovali, mohli by bez hrozby ztráty získat dvojnásobek. V některých případech nicméně ochota lidí riskovat roste. Pokud například člověk v ruletě přijde o polovinu peněz, je odhodlaný zkusit prohranou částku získat za každou cenu zpět a podstoupit riziko, že na konci hry bude na nule. Negativní emoce ze ztráty či neúspěchu jsou jednoduše extrémně silné a podporují člověka v nelogickém chování.

A jak pomocí prospektové teorie vysvětlit vítězství podporovatelů Donalda Trumpa a stoupenců brexitu? V roce 1988 zveřejnili Amos Tversky a americký behaviorální ekonom Frank Quattrone studii, která tvrdí, že prospektovou teorii lze dobře aplikovat i na rozhodování lidí ve volbách. Quattrone a Tversky říkají, že frustrovaní lidé, kteří jsou přesvědčení, že jsou oni nebo jejich země pod tlakem, tíhnou k ochotě riskovat, aby svou volbou ztráty smazali. A právě to je údajně i případem brexitu a amerických prezidentských voleb. V Británii stoupenci brexitu argumentovali tím, že je potřeba získat zpět kontrolu nad imigrační politikou, Donald Trump k tomu přidal ještě ekonomická témata v podobě pro USA údajně nevýhodných mezinárodních obchodních smluv a svoji kampaň zastřešil dokonalým heslem "Udělejme Ameriku opět skvělou".

Jak ukazuje přiložený diagram, hypotetické negativní konsekvence zvolení Hillary Clintonové prezidentkou byly podstatně menší než možné negativní dopady předpokládané politiky Donalda Trumpa. Současně ale možné pozitivní ekonomické dopady Trumpovy politiky převyšovaly nejvyšší předpokládané pozitivní dopady politického programu Hillary Clintonové. Pohledem prospektové teorie to byl pro demokratickou kandidátku předem prohraný souboj.

Ano, Trump nabídl naději, že se věci změní k lepšímu, na druhou stranu je ale jeho politika tak kontroverzní a v mnoha oblastech neprůhledná a nepředvídatelná, že by Američané mohli dostat přes prsty.

Rozhodnutí amerických voličů je z ekonomického hlediska na první pohled nelogické, pro stoupence prospektové teorie ale rozhodně není překvapivé. A stejné je to i s rozhodnutím Britů odejít z Evropské unie.