Larry Summers: Řešení nízké inflace bude vyžadovat změnu paradigmatu měnové politiky
Slavný ekonom a bývalý americký ministr financí Larry Summers varuje, že ukončení současného prostředí nízké inflace ve světě bude vyžadovat "změny v politických paradigmatech" světových centrálních bank. Tvůrci měnové politiky budou muset přehodnotit plány, protože to, co dosud dělali, podle všeho nefunguje.
Summers označuje současné nízkoinflační prostředí za srovnatelně vážný problém jako období "velké inflace" 70. let, kdy míra růstu spotřebitelských cen doslova vystřelila, a to částečně kvůli uvolněné měnové politice v USA.
Ačkoli současná situace zatím působí jako přesný opak toho, co se dělo v 70. letech, Summers se domnívá, že politici musejí začít rychle konat, pokud chtějí zamezit potenciální budoucí inflační krizi. "Současná rizika nízké inflace hraničící s deflací a dlouhodobé stagnace ekonomického růstu jsou přinejmenším stejně vážná jako inflační problém 70. let," vysvětluje Summers. "Pokud je budou chtít centrální banky řešit, vyžádá si to změny politických paradigmat. Pravděpodobně to bude vyžadovat kombinaci fiskální expanze (založené na příležitosti vytvořené supernízkými úrokovými sazbami) a dalšího experimentování s nekonvenčními měnovými politikami."
Summers nabádá centrální banky a politiky k rychlé akci, protože se jinak nevyhnou stejným chybám jako během 70. let. "V 70. letech trvalo roky, než politici pochopili, jak daleko se vzdálili od křivky inflace, a museli pak přistoupit k drastickým úpravám politiky. Obávali se nedostatečné poptávky ještě dlouho potom, co přestala být aktuálním problémem. První pokusy rozpoutat inflaci byly příliš nesmělé na to, aby mohly být efektivní. Klíčovým krokem bylo opuštění domněnky, že je problém svou povahou více strukturální, než že byl tažen makroekonomickou politikou," vysvětluje Summers.
Inflace zůstává ve vyspělém světě extrémně nízká i přes stále netradičnější měnové politiky. Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) i proto varuje, že se na světovou ekonomiku valí bouře. Částečně má být způsobena právě tím, že centrálním bankám dochází monetární munice.
"ECB, Bank of Japan a centrální banky Švédska, Dánska a Švýcarska patří mezi ty, které sáhly dokonce i po záporných úrokových sazbách, aby pomohly zvednout inflaci," upozorňuje ekonom. "Negativní úrokové sazby by měly podpořit úvěrování, odbourat tlak na měny a pomoci obchodu. Dosud (když odhlédneme od zvýšení švédské inflace minulý měsíc) ale tato opatření nemají kýžený efekt. Příkladem je evropská deflace," dodává.
