Co musíte ráno vědět (27. června)

Jak se v pátek obchodovalo po rozhodnutí Britů o odchodu z Evropské unie, jaké byly reakce na výsledky britského referenda, kolik půjčila ECB v prvním kole aukce cílených půjček evropským bankám a které podniky v Americe disponují miliardami dolarů svých zákazníků? I to musíte zkraje týdne vědět.
1. Brexit dominoval i americkému obchodování. Americké indexy zažily nejhorší den za 10 měsíců a výrazně zlevnily i v týdenním horizontu
Americké akcie v pátek oslabily o zhruba tři a půl procenta a připsaly si nejhorší den za deset měsíců. Finanční společnosti zažily dokonce nejhlubší propady od roku 2011. Wall Street srážel šok z výsledku čtvrtečního referenda, v němž se Britové vyslovili pro odchod z Evropské unie. Ztráty na amerických burzách však byly mírnější než předchozí propady na burzách v Asii a v Evropě. Index Dow v závěru klesl o 3,39 % na 17 399,86 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 3,60 % na 2 037,30 bodu, což je jeho minimum za tři měsíce. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 4,12 % na 4 707,98 bodu a utrpěl nejhlubší denní ztrátu od září 2008, kdy vypukla vrcholná fáze finanční krize. Ztrácely akcie ve všech deseti hlavních odvětvích, nejvíce finanční tituly, sektory základních materiálů a energetiky, jen procento odepsaly síťové společnosti. Objem obchodů byl nejvyšší od začátku roku. Index volatility VIX přidal v pátek úctyhodných 49 % na 25,76 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o osmnáct bazických bodů na 1,565 %, když během dne koketoval dokonce s hladinou 1,4 %.
2. Na evropských trzích v pátek kvůli překvapivému výsledku britského referenda došlo ke krveprolití. Výprodejová vlna zasáhla především banky
Evropské akcie v druhé polovině pátečního obchodování částečně smazaly úvodní ztráty, přesto však v reakci na překvapivý výsledek čtvrtečního britského referenda skončily hluboko v červených číslech. Britský index FTSE 100 se propadl o 3,22 %, francouzský CAC 40 o 7,9 %, německý DAX o 6,8 % a regionální STOXX Europe 600 odevzdal 6,83 %. V úvodu obchodování FTSE 100 ztrácel přes sedm procent a německý DAX se propadal dokonce o 10 %. Jak se dalo očekávat, libra se řítila dolů volným pádem - v úvodu obchodování se ocitla na minimu od roku 1985.
3. Pražská burza v pátek následovala evropské burzy do červených čísel, propadla se o více než 4 %. I týden byl červeně zabarvený
Pražská burza v pátek prudce klesala, v průběhu dne ale zvládla zkorigovat ranní až 10% propad. Spolu s dalšími trhy Praha reagovala na čtvrteční referendum, ve kterém Britové rozhodli o vystoupení své země z Evropské unie. Index PX nakonec v pátek spadl o 4,17 % na 819,58 bodu. Objem obchodů přesáhl jednu miliardu korun, avšak pouze tři emise se udržely nad nulou. Výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens přidal 2,8 % a mediální CME a Tatry Mountain Resorts skončily na zelené nule. Zbytek burzy se pohyboval v červených číslech. Největší zobchodovaný objem připadl na akcie Erste Group Bank, které v úvodu obchodování ztrácely přes 20 %. V průběhu dne se však Erste podařilo velkou část ztrát umazat, a nakonec tak její akcie přišly "jen" o 9,19 %. Nedařilo se ani zbývajícím bankovním emisím na burze. Komerční banka odevzdala 3,98 % a MONETA Money Bank přišla o více než 5 %. Akcie skupiny ČEZ odepsaly 2,49 %, pojišťovna VIG ztratila 3,8 %, tabáková Philip Morris ČR 1,22 % a výraznou ztrátu zaznamenala likérka Stock Spirits, která oslabila o více než 6,5 %. Od minulého pátku klesl index PX o 1,6 %. Nadále se tak pohybuje v blízkosti svého více než sedmiletého minima. Nejhlubší pokles zaznamenaly akcie bankovní skupiny Erste, nejvíce se naopak dařilo cenným papírům pojišťovnické skupiny VIG.
4. Očekávané události
Druhý den po rozhodnutí Britů o odchodu z EU může být opět velice živý. Centrální banky se budou snažit uklidnit situaci, v portugalské Sintře proto začne třídenní Fórum o centrálním bankovnictví za účasti Maria Draghiho, Janet Yellenové a Marka Carneyho. Vedle brexitu bude řeč o politice záporných sazeb. Politici nezůstanou pozadu, Angela Merkelová v Berlíně zasedne k tématu brexitu s unijním „prezidentem“ Donaldem Tuskem, později přivítá francouzského prezidenta Francoise Hollandea a italského premiéra Mattea Renziho. Čínský premiér Li Kche-čchiang promluví o čínské ekonomice. O měnové politice rozhodne centrální banka v Izraeli. Z makrodat budou zajímavé například obchodní bilance USA, předběžný index nákupních manažerů ve službách v USA, index průmyslové aktivity dallaského Fedu nebo statistika ziskovosti průmyslového sektoru v Číně. A když jsme stále jednou nohou v Británii, začíná Wimbledon. Hlavní události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Aktuální zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Zájem o první kolo nových levných úvěrů ECB byl vlažný
Evropská centrální banka poskytla bankám první část nového programu levných dlouhodobých půjček, které jsou klíčovou součástí jejích nových opatření k podpoře hospodářského růstu a inflace v eurozóně. Zájem o první kolo byl vlažný – banky čerpaly celkem 399,3 miliardy eur, což odpovídá nejnižším odhadům. Podle agentury Reuters to potvrzuje, že bankovní domy v eurozóně dodatečné finanční prostředky příliš nepotřebují. Ekonomové očekávali, že ECB mezi komerční banky rozdělí 435 miliard eur.
6. Index podnikatelského klimatu Ifo v Německu v červnu vzrostl na 108,7 bodu ze 107,7 bodu (odhad: 107,4 bodu)
Podnikatelská důvěra v Německu se v červnu mírně zlepšila. Index podnikatelského klimatu Ifo vzrostl na 108,7 bodu z květnových 107,8 bodu, čekal se mírnější pokles ukazatele na 107,4 bodu. Hodnocení současné situace vyskočilo na 114,5 bodu ze 114,2 bodu, čekal se mírný pokles na 114 bodů. Příjemně překvapil také index očekávání, který vyskočil na 103,1 bodu z květnových 101,6 bodu, očekával se pokles na 101,2 bodu.
7. Slovenské elektrárne ukončily stavební práce na 3. bloku Mochovců
Slovenské elektrárne ze skupiny Enel ukončily stavební práce na třetím bloku slovenské jaderné elektrárny Mochovce kontrolní montáží reaktoru. Reaktor je připraven ke zkouškám zařízení primárního okruhu a následně na první hydrozkoušku, řekl ČTK Jan Stolár, mluvčí plzeňské Škody JS, která je jedním z klíčových dodavatelů dostavby třetího a čtvrtého bloku.
8. Norský státní fond po emisním skandálu podal žalobu na Volkswagen
Norský státní fond zažaloval automobilový koncern Volkswagen u německého soudu. Učinil tak v rámci společného kroku s několika dalšími fondy v souvislosti s emisním skandálem největší evropské automobilky.
9. Do rozšířeného průplavu v Panamě vplula první loď
Do Panamského průplavu, rozšířeného po devítileté rekonstrukci, v neděli vplula první loď. Mohutné čínské plavidlo s 9 000 kontejnery se vydalo na cestu za zvuku orchestrů a jásání tisíců lidí s panamskými vlajkami.
10. Kofola odstoupila od smlouvy o koupi WAD Group
Nápojářská skupina Kofola odstoupila od smlouvy o koupi společnosti WAD Group, která ze 40 procent vlastní slovenské nápojářské seskupení Water Holding. Důvodem byly podmínky pro schválení slovenským Protimonopolním úřadem. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová. Water Holding je stoprocentním majitelem společností Slovenské pramene a žriedla, Stredoslovenské žriedla a Zlatá studňa.
Aktuální zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Starbucks jako úložna?
Společnost Starbucks zákazníkům umožňuje platit kartami, které sama vydává a na něž si lidé předem uloží peníze. Další možností je platba přes mobilní aplikaci. Starbucks je zkrátka standardní moderní firma.
V prvním kvartálu 2016 měli zákazníci sítě kaváren na svých účtech u samotné firmy 1,2 miliardy USD. To ji řadí před spoustu menších amerických bank, pokud tyto peníze (celkem logicky) srovnáme s objemem depozit ve finančních domech.
Mimochodem, v této oblasti je jasnou jedničkou společnost PayPal s více než 13 miliardami USD na zákaznických účtech. Velké banky v USA jsou ale v klidu, objem vkladů například v Bank of America přesahuje 400 miliard USD.