Index sociálního pokroku: Bohatství automaticky nezvyšuje kvalitu života
Index sociálního pokroku dokazuje, že neexistuje rovnítko mezi bohatstvím země a kvalitou života obyvatel. Index řadí země podle toho, jak jsou sociálně progresivní. Index poměřuje různá hlediska, například kvalitu vzdělávání, zdravotní péče či míru tolerance ve společnosti. Tyto hodnoty s růstem HDP samozřejmě rostou, ale rozhodně automaticky negarantují nejvyšší hodnoty zmiňovaného indexu.
Sociální pokrok je definován jako "schopnost společnosti naplňovat základní lidské potřeby, vytvořit stavební kameny pro zlepšení kvality života občanů, vytvořit takové podmínky pro jednotlivce i komunity, aby mohli využít svého plného potenciálu".
"Index sociálního pokroku potvrzuje, že HDP není vše. Potřebujeme více zemí, jako je Kostarika. Ta ze svého skromného HDP dokáže dostat maximum," komentuje Michael Green, ředitel neziskové organizace Social Progress Imperative.
Lidé zkrátka k životu potřebují více než jen peníze, třeba pocit svobody a přístup ke kvalitnímu zdravotnictví a školství.
ZJISTĚTE VÍCE: INDEX SOCIÁLNÍHO POKROKU
Letos se na vrcholu žebříčku umístilo Finsko, následují Kanada, Dánsko, Austrálie a Švýcarsko. Je zajímavé, že ač se index sociálního pokroku pohybuje kolem podobných hodnot, HDP na obyvatele se v těchto zemích značně liší. Finsko má HDP na obyvatele z těchto pěti zemí dokonce nejnižší (38 535 USD) a Švýcarsko nejvyšší (55 260 USD).
Korelace mezi indexem sociálního pokroku a mírou nerovnosti příjmů je také nízká. Například Ghana a Nigérie mají stejnou úroveň nerovnosti příjmů, ale v žebříčku sociálního pokroku Ghana obsadila 92. pozici, Nigérie až 119.
David Cruickshank, ředitel společnosti Deloitte, poukazuje na užitečnost indexu. Firmy z něj dokáží vyčíst mnohé, například odhalit slabé a silné stránky dané země a nalézt potenciální obchodní příležitosti. "Firmy i spotřebitelské skupiny se o tento index zajímají, protože se opírá o měřitelná data. Firmám a zaměstnavatelům pomáhá tento index v rozhodování."
Aktuality
