Nejmocnější síla ve vesmíru hraje investorům do karet

Udělejme si na začátek malý test. Kolik je 6 + 6 + 6 + 6? A teď jinak. Kolik je 6 × 6 × 6 × 6? Pokud jste k výsledku druhého příkladu došli bez kalkulačky během pár vteřin, můžete si pogratulovat; možná byste měli zapřemýšlet, zda se ve vás nedřímá geniální matematik (nebo lehčí autista). Pokud výsledek ani teď nemáte, čtěte dále.

Michael Batnick z poradenské firmy Ritholtz Wealth Management nedávno vtipkoval o tom, že by se americký akciový index Dow Jones Industrial Average mohl ze současných 20 000 bodů dostat do roku 2099 na 2 000 000 bodů. Sám přitom tehdy ani netušil, jak blízko může být pravdě.

Ekonomický komentátor a analytik Morgan Housel spočítal, že k dosažení této mety do roku 2099 by stačilo, aby Dow každý rok v průměru zpevnil o 5,7 %. Za posledních 75 let index přidal každý rok v průměru 7,14 %, meta dvou milionů bodů je tedy vlastně na dosah ruky.

Batnick přiznává, že si nejprve vůbec nedokázal představit, že by se jeho předpověď mohla splnit. Pak se ale zamyslel. "Představte si, že máte obrovský list papíru. Složte ho napůl, poté znovu a znovu. Jaké tloušťky byste teoreticky dosáhli, kdyby se vám list podařilo přeložit padesátkrát?" říká se Batnick.

Pokud bychom předpokládali, že má papír na tloušťku desetinu milimetru, byla by tloušťka padesátkrát přehnutého listu něco přes miliardu kilometrů. Pro srovnání, Země je od Slunce vzdálená v průměru asi 150 milionů kilometrů.

Vysvětlení je jednoduché - tloušťka papíru neroste lineárně, ale exponenciálně. Po každém přehnutí je dvojnásobná. Stejný princip funguje i v investování, kde je řeč o takzvaném složeném úročení.

Následující graf ilustruje, jak rozdílně se zhodnocují index S&P 500 a burzovně obchodovaný fond SPDR S&P 500, jehož podkladem je právě tento index. Zatímco index S&P 500 zpevnil za posledních 24 let "jen" o 421 %, SPDR S&P 500 přidal 704 %. Rozdíl je způsobený tím, že v případě fondu se zhodnocují i reinvestované dividendy, zatímco samotný index s dividendami nepočítá.

"Pokud někdo pátrá po nejmocnější síle ve vesmíru, mám odpověď. Je to složené úročení," říká Batnick. Problémem je to, že hodně lidí stále nechápe, jak vlastně složené úročení funguje. Když se na ulici zeptáte, jaké bude po čtvrtstoletí zhodnocení investice při každoročním nárůstu její ceny o 10 %, dostane se vám většinou odpovědi, že 250 %. Omyl! Díky složenému úročení to bude 985 %.

Dalším problémem je, že se efekty složeného úročení nedostavují okamžitě. Ne každý si totiž úspěch dokáže "vysedět". Příkladem za všechny budiž Warren Buffett, který k většině svého bohatství přišel až po svých šedesátých narozeninách. Stále více vydělával díky penězům, které vydělal již dříve.

Zdroj: The Irrelevant Investor