Nejlepší investiční strategie? 100 % peněz v akciích!

V poslední době jsme na Investičním webu publikovali několik článků o tom, že akcie jsou v dlouhodobém investičním horizontu skutečně dobrým nástrojem, který nabízí zajímavé zisky. Ukázali jsme si to na několika grafech (v kratší formě tady a obšírněji tady), a zároveň jsme si řekli, že člověk musí někdy akceptovat výrazné ztráty, aby se nakonec dostal k zajímavým ziskům, a to i tehdy, když zná výnosy předem, (což je možné pouze u samotného Boha).

A v tom je ten háček. David A. Levine sice doporučuje 100% zainvestování do akcií, ale současně přiznává, že jen málokdo je schopen zvládnout období vysoké volatility a že investorů s velice dlouhodobým horizontem, kteří do svého portfolia nezasahují třeba i desítky let, je minimum.

Opodstatněnost svého tvrzení o 100% zainvestování do akcií dokazuje jak samotným Warrenem Buffettem, který má všechny své peníze v akciích (alespoň to Levine předpokládá), tak i níže přiloženou tabulkou, která vychází z historických dat a jasně ukazuje, že v dlouhém horizontu jsou akcie nejvýhodnější sázka. A přidává tvrzení, že sám má v akciích minimálně 95 % prostředků a že již za dob svého působení ve firmě Sanford C. Bernstein & Company (v roce 2000 byla převzata firmou AllianceBernstein) doporučoval svým klientům stejný přístup.

Na Levinovy poznámky reagoval Josh Brown ze společnosti Ritholtz Wealth Management. Sám sice připomíná, že i v jeho společnosti platí základní pravidlo, že dlouhodobé výnosy jsou to jediné, na čemž záleží, ale investoři se podle toho bohužel v drtivé většině případů nechovají. Uvedl ale několik případů, kdy by to mohlo být více či méně reálné.

• Investor je mladší než 35 let, začíná s malou sumou a investuje pravidelně na měsíční bázi.
• Investor je na neurčitou dobu v kómatu.
• Investorovi byla diagnostikována smrtelná nemoc a v blízké době bude svůj majetek předávat mladší generaci.
• Portfolio investora je ve srovnání s ostatním majetkem, který není korelován s akciovými trhy, velmi malé.
• Investor bude žít minimálně dvacet let na opuštěném ostrově bez přístupu k televizi, rádiu, internetu, a zejména webu Barron's.

V některých případech je podle Browna myšlenka 100% alokace do akcií proveditelná a po 20 letech bez přístupu k investicím by mohl být investor skutečně mile překvapen. Stejně se však přiklání k tomu, aby investor své portfolio diverzifikoval.

"Od vzniku indexu Dow v roce 1896 jsme byli svědky jedenácti medvědích trhů, během nichž akcie ztratily 35 % a více. Vychází to zhruba na každých deset let, ale v reálu tyto situace nepřicházejí v pravidelných intervalech. Většina investorů není schopna přežít dvě nebo tři podobné situace se 100 % peněz v akciích bez toho, aby neudělala jednu nebo dvě velké chyby," shrnuje realitu na trzích Brown.

Nikdo nedokáže vydržet výraznou volatilitu, kterou přinášejí období nejistoty a medvědí trhy, bez toho, aby neřešil diverzifikaci. "Dobrou zprávou pro investory je ale skutečnost, že síla složeného úročení funguje u dobře řízeného, diverzifikovaného portfolia stejně dobře jako u čistě akciového kamikaze portfolia," konstatuje Brown.

Na závěr lze doplnit, že ve skutečnosti možná není ani tak problém s tím, že by investoři nebyli schopni dodržovat dlouhodobý investiční horizont. Spíše je to o psychologii a o tom, že investují do likvidního aktiva, které mohou kdykoli prodat. Chtějí mít jistotu, že když budou potřebovat peníze za rok, dva nebo tři, nebudou ve velké ztrátě. A když jim poradce, prodejce, makléř nebo někdo jiný s většími zkušenostmi řekne, že ve tříletém horizontu není jistota dosažení zisku, mají s tím problém. Ve skutečnosti mohou držet investice i desítky let (pokud se rozhodli dostatečně brzy), ale rozhodující je ten pocit, ono "co když náhodou". A když ten, kdo jim investici do akcií poradí, není šlendrián, není schopen jim zaručit zisk, kdykoli budou chtít. A proto je lepší raději diverzifikovat a být v klidu i při kratších investičních horizontech.

Zdroj: The New York Times, The Reformed Broker