Mladé vs. rozvinuté ekonomiky: Kdo je na tom lépe?
Kontrast mezi vyspělými a rozvíjejícími se ekonomikami byl v minulosti vždy zřetelný a vyzníval v prospěch těch rozvinutých. Jaká je aktuální situace? Ztrácejí mladé ekonomiky - navzdory svému rychlému růstu - stále výrazně, nebo se ekonomické váhy pomalu dostávají do rovnováhy?
Do roku 2015 budou podle odhadů v mladých ekonomikách žít tři čtvrtiny světového městského obyvatelstva. Až do 70. let žila převaha městského obyvatelstva ve vyspělých zemích, ale po roce 1975 nastal zvrat. V roce 1978 Čína nastoupila cestu "kapitalismu", od té doby se podíl městského obyvatelstva v mladých ekonomikách stále zvyšuje. Více než tři miliardy lidí žijí ve městech, což je více, než žilo lidí celkem na celé planetě v roce 1965.
Populace sice roste, ale produktivita a efektivita zůstávají pozadu. V zemích E7 (Čína, Indie, Indonésie, Brazílie, Pákistán, Rusko a Mexiko) žije polovina světové populace, ale tyto země se v roce 2011 podílely na světovém HDP necelou čtvrtinou. V zemích G7 (USA, Japonsko, Německo, Francie, Spojené království, Itálie a Kanada) žije pouze 11 % světové populace, obstarávají však téměř polovinu světového HDP.
Procentuální změna reálného HDP mladých a rozvinutých ekonomik vypadá na první pohled podobně, až na to, že křivka patřící rozvinutým státům je posunutá výrazně dolů a na rozdíl od křivky mladých ekonomik klesla už pod nulu, k níž se v současnosti opět přibližuje. V oblasti státního dluhu je tomu logicky naopak . zadluženost rozvinutých ekonomik stoupá raketově vzhůru a přesahuje 100 % HDP, zatímco státní dluh mladých ekonomik klesá pod 40 % jejich HDP, o čemž si například Spojené státy mohou nechat jen zdát.
