US MARKETOtevírá za: 10 h 7 m
DOW JONES-0,29 %
NASDAQ+0,00 %
S&P 500-0,07 %
META+2,60 %
TSLA+6,75 %
AAPL+1,02 %

Kypr, zlato a distribuce ztrát: Nečekejte na to, až vám zdaní vklady

Ztráty depozit na Kypru ukazují, že je často lepší panikařit, dokud je to levné, a jak důležitá je elementární znalost byznys modelu protistrany ve financích. Distribuce ztrát z velké krize pokračuje, depozita byla dosud téměř nedotčenou třídou aktiv. Inflační politika se může stát hlavním kanálem dalšího rozdělování ztrát. Dlužníci z inflační politiky naopak profitují, ale jen nerostou-li jim úrokové náklady.

Miroslav Plojhar
Miroslav Plojhar
22. 4. 2013 | 15:00
Zlato

Zajištění úroků je levnější a méně volatilní zajištění proti inflaci než zlato či nemovitosti. Zapojení bankovních vkladů do krytí ztrát kyperských bank bylo překvapením pro většinu těch, kdo znají Kypr tak akorát z dovolené, byl ale překvapením i pro většinu vkladatelů do místních bank. Zatímco z Řecka, Španělska či Irska odtekla až třetina depozit v obavách z problémů místních bank či znovuzavedení národní měny (takzvaný konvertibilní risk), z Kypru odteklo jen 8 % vkladů.

Viditelný risk

Problémy kyperských bank by však pro majitele depozit neměly být bleskem z čistého nebe. Kyperské banky, mnohokrát přesahující velikost ekonomiky, byly "až po uši" zainvestované v řeckých dluhopisech a realitním trhu. Zhoršující se situace v Řecku byla známa od konce roku 2009. K řeckému bankrotu, tedy seříznutí hodnoty dluhopisů na polovinu, došlo před rokem. O záchranném balíku pro Kypr se mluvilo také od loňska.

Je rozdíl spekulovat, že pád cen aktiv v Řecku je již u dna, a trefit (či netrefit) časování investice do akcií či dluhopisů. A na druhou stranu, čekat s bankovními vklady v zemi, která jedná o záchraně bankovního systému, a trefit (či netrefit), zda přijde záchrana a jak bude vypadat. Rozdíl je v asymetrii zisků a ztrát – vidina vysokých zisků a připravenost na možné ztráty u investic oproti mírným pozitivům a nepřipravenosti na jakékoli ztráty u depozit.

Vyvedení vkladů z Kypru v obavách, co se může stát, vypadalo jako zbytečné panikaření. Kdyby přišel "očekávaný" záchranný balíček bez zapojení depozit, náklady na převod vkladů ven, nižší úroky a vyšší daně by byly "vyhozené" peníze.

Rozdělování ztrát

Ponechme stranou, jsou-li Slovinsko či Malta po Kypru další adepti "na holení" v evropské dluhové krizi. Mnohem důležitější je signál, že distribuce ztrát z velké krize pokračuje a dosáhla další mety. Tak jako býčí trh minulého desetiletí postupně zvedal všechny třídy aktiv, od roku 2006 naopak dochází ve vlnách k distribuci ztrát. Propady v cenách šly ve vlnách od nemovitostí k akciím, podnikovým dluhopisům, komoditám a státním dluhopisům slabších zemí. Kypr otevřel dveře k bankovním vkladům. Vklady totiž zatím v krizi vítězily. Úrokové výnosy sice spadly, ale je možné si za ně koupit více jiných aktiv, například nemovitostí či akcií, než před krizí.

Kyperské řešení zapojení depozit do ztrát je asi jedinečné. Jeho opakování se jeví ve většině evropských zemí jako nepravděpodobné. Nabízí se totiž stravitelnější možnost pro politiky i veřejnost. Vkladatelé neztratí svá depozita, ať se děje, co se děje, ale za ta depozita si vkladatelé koupí méně a méně kvůli inflaci. Z inflační politiky naopak profitují dlužníci, protože oživení růstu dluhu je cíl inflační politiky. Dlužníci ale profitují, pouze pokud jim nenarostou ruku v ruce s tím úrokové náklady.

Inflační hrozba kvůli extrémně uvolněné měnové politice je tu několik let, vysoká inflace se ale nekoná. Úroky ve většině zemí poklesly k minimům. Nelze vyloučit, že se naplní japonský scénář na mnoho let. Centrální banky ale jdou za oživením růstu ekonomiky, cen a dluhu mnohem razantněji než v minulosti Japonci. A ukazují ochotu jít ve stimulaci – příslovečnému házení peněz z vrtulníku – mnohem dále, zhorší-li se situace. Poslední komentáře Jense Weidmanna z Bundesbank o možnosti snížit úroky naznačují, že německý strach z inflace nebude pro ECB překážkou.

Vhodný nástroj

Rizika další vlny distribuce ztrát skrze inflaci jsou jasně viditelná, nic se ale zatím neděje, jako na Kypru do letošního března. Zajištění úrokového rizika je možná zbytečné a nákladné panikaření. Možná se ale jenom zatím nic neděje.

Nechcete-li se dočkat "překvapení" z viditelného rizika jako vkladatelé úspor na Kypru, je dobré s rizikem něco dělat, dokud je to levné. Ne všechna zajištění jsou stejně zisková a riziková. Úrokový trh je více oním zajištěním než třeba drahé kovy či nemovitosti, to jsou více investice.

Úrokové zajištění má oproti zlatu či nemovitostem několik výhod:

  • Úroková křivka započítává minimální budoucí růst – je to levné.
  • Nemá za sebou několik let růstu – omezený prostor pro pokles.
  • Úvahy, kam mohou či nemohou úroky vzrůst, neplní CNBC ani jiná media.
  • Není zde spekulativní element vidiny vysokých zisků a silně zapáčené investiční produkty, které mohou vést k panickému zavírání pozic a skokovému propadu ceny, které předvedly nedávno zlato a stříbro.

Možností je zajištění úrokových sazeb úrokovými swapy (IRS), úrokovými stropy (capy) či jejich kombinacemi.

Bankovní vkladyInvestiční strategieKyprMiroslav PlojharPonaučení pro investoryZlato
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

13. 5.-Michaela Nováková, Vendula Pokorná
Česká republika