Výběr akcií? Ekonoma se neptejte, nemá vám jak poradit

Ekonomové z celého světa napsali nepřeberné množství knih o akciových trzích. Profesor ekonomie z Harvardovy univerzity Gregory Mankiw však říká: "Není jediný důvod, proč by zrovna ekonomové měli trhům rozumět lépe, než kdokoli jiný." Jsou to investoři jako kdokoli jiný a Mankiwovo "přiznání" je toho důkazem. Zároveň mu ale nebrání v tom, aby investorům představil základní principy, kterými by se podle něj na akciových trzích měli řídit.
1. Při investování rozhodují informace
Teorie efektivních trhů říká, že kurz každé konkrétní akcie reaguje zcela objektivně na všechny kurzotvorné faktory. Pokud by teorie efektivních trhů bezezbytku platila, znamenalo by to, že tržní cena libovolné akcie v každém okamžiku přesně odpovídá její skutečné hodnotě. Ačkoli akciové trhy zcela efektivní nejsou, nemají k tomuto dokonalému stavu až tak daleko, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ceny akcií reagují na vývoj fundamentů relativně objektivně a v naprosté většině případů neopomínají reflektovat vývoj ekonomické situace či vlivy politické.
To znamená, že nemá-li investor přístup k insider informacím, neexistuje způsob, jak investovat bez rizika. A to samé platí pro ekonomy. To, že se orientují v makrodatech či jiných ukazatelích, neznamená, že dokáží předpovídat budoucnost. Ekonomové mají kalkulačky, ne křišťálové koule.
Burton G. Malkiel investorům již v roce 1973 doporučoval, aby peníze nesvěřovali draze zaplaceným portfoliomanažerům, ale aby je investovali do levných indexových fondů. "Většina ekonomů, které znám, se touto radou řídí dodnes," říká Mankiw.
2. Efektivita trhů má své hranice
Ano, trhy sice z velké části efektivní jsou, vše ale někde začíná a někde končí. V situaci extrémně nejistého ekonomického či politického vývoje, kdy roste volatilita trhů, se akcie často stávají zcela neefektivními. Jejich ceny rostou a padají, aniž by bylo jasné proč.
Otázce efektivity akciových trhů se v roce 1981 věnoval i profesor ekonomie na Yaleově univerzitě Robert J. Shiller. Zabýval se otázkou, jaký je vztah mezi volatilitou tržní ceny akcií a změnami výše dividend. Přišel se závěrem, že cena akcií je ve srovnání s vývojem výše dividend mnohem volatilnější, a proto nelze její budoucí vývoj přesně předpovědět. Akcie si podle něj zkrátka mnohdy žijí vlastním životem, čemuž mohou investoři pouze přihlížet.
3. Držení akcií je dobrou sázkou
Limitovaná efektivita akciových trhů je pro mnohé investory dostatečným důvodem pro to, aby se akciím obloukem vyhýbali. Dokonce i mnozí Američané, kteří disponují relativně velkým jměním, se při investování drží od akcií zpátky. Podle Mankiwa je však takovéto chování nesmyslné. "Riziko, které investoři při investování do akcií podstupují, se jim jednoznačně vyplatí," říká.
Rajnish Mehra a Edward C. Prescott zveřejnili v roce 1985 studii, ve které poukázali na fakt, že při dlouhodobém investičním horizontu přinášejí akcie průměrné roční zhodnocení o 6 procentních bodů vyšší než vládní dluhopisy. "Samozřejmě, akcie jsou rizikovým investičním instrumentem, takže si nikdy nemůžete být jisti, že tuto investiční prémii získáte. Na druhou stranu ale nejsou natolik rizikové, abyste se o to alespoň nepokusili." I ekonomové proto doporučují, aby akcie byly součástí každého investičního portfolia.
4. Diverzifikace je nenahraditelná
Takřka vždy, když se některá společnost ocitne nad bankrotovou propastí, se ukáže, že většina zaměstnanců vlastní velké množství jejích akcií. Pokaždé, když dojde na podobný scénář, ekonomové znovu upozorňují, že neexistuje nic důležitějšího než důkladná diverzifikace investic.
"Pokud máte více než 5 % svého portfolia zainvestováno v jedné společnosti, ihned zavolejte svému brokerovi a pozici (či alespoň její část) prodejte. V opačném případě se vystavujete příliš velkému riziku, které nemá jakýkoli potenciál znásobení zisků."
5. Chytří investoři uvažují globálně
Jednou z nejčastějších chyb investorů je to, že se zaměřují výhradně na společnosti na domácím trhu. Ekonomové přitom doporučují, aby diverzifikace investičních portfolií spočívala nejen v nákupu různých akciových titulů z různých sektorů, ale i v nákupu firem napříč světovými trhy. "Stejně jako by Američané neměli zapomínat na Evropu, by Evropané neměli zapomínat na Spojené státy nebo Asii," doporučuje Mankiw.
"Pokud bych měl investorům doporučit jeden konkrétní titul, byl by to s největší pravděpodobností ETF Vanguard Total World Stock, který byl založen v roce 2008. Jediným nákupem získáte vysoce diverzifikovanou pozici, která navíc není zatížena vysokými poplatky. ETF sice nejsou tak vzrušující jako cesta za objevením nového Applu nebo Googlu, na druhou stranu ale budete každý den usínat s pocitem, že jste se o své peníze dobře postarali."
Mankiw tak jasně ukazuje, že ani ekonomové nejsou superhrdiny s nadpřirozenými vlastnostmi. Právě naopak, jsou to investoři jako všichni ostatní.
Zdroj: New York Times
Aktuality
