Investování v Evropě: Poučme se z japonského příkladu
Japonsko bylo první zemí, která byla zasažena souběhem několika negativních vlivů: stárnutím populace, deflací, oslabením bankovního sektoru a sérií ne úplně optimálních politických reakcí. Zní vám to povědomě? Mělo by, protože mnoho z těchto vlivů se nyní projevuje rovněž v Evropě. Proč se tedy nepoučit zezkušeností v Japonsku?
Lze namítnout, že rozdíly mezi Japonskem a Evropou jsou stále příliš velké na to, aby bylo možné přiměřené srovnání. My se však domníváme, že podobnosti jsou ještě větší, zejména mezi Japonskem a velmi významnou německou ekonomikou.
Německo ve stopách Japonska
V obou případech se jedná o státy s populací dodržující "finanční kázeň" a mající sklony ke spoření. Oba státy představují exportéry s velkou a vysoce kvalitní průmyslovou základnou. Oba se potýkají s problémem rychle stárnoucí populace, kdy více než třetina populace bude do roku 2050 starší než 65 let (v Japonsku dokonce 40 %).
Také většina ostatních evropských zemí řeší problém stárnutí populace, což nadále povede ke zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu a k rostoucí nejistotě, pokud jde o dostupnost důchodů a zdravotní péče. Proto roste nedůvěra spotřebitelů, umocněná negativní náladou při pohledu na krizi eura.
I když je inflace v Evropě stále zřetelně vyšší než v Japonsku, lze i zde pozorovat sbližování. Poslední údaje o evropské inflaci ukazují klesající trend. Spojení nižších cen komodit a extrémně malého růstu mezd bude v roce 2013 pravděpodobně nadále snižovat inflační tlaky.
Výnosy z dluhopisů stále nízké
Někteří lidé mají obavy z dopadů stimulačních opatření přijatých ECB na inflaci. My však stále zdůrazňujeme, že by tyto obavy neměly získávat navrch, dokud bude panovat nedůvěra a lidé nezačnou nově vytvořené peníze reálně utrácet. Domníváme se proto, že výnosy státních dluhopisů v klíčových zemích zůstanou dlouhodobě nízké, stejně jako tomu dosud bylo a stále je v Japonsku.
Pro evropské kapitálové investory i pro investory do dluhopisů se svět změnil k nepoznání. Akcie jsou stále poměrně levné. Délka průměrného investičního cyklu (1. zotavení, 2. růst, 3. přehřátí, 4. recese) se však zkrátila z přibližně 7 let na zhruba 6 měsíců.
Investiční svět RORO
Důvod je jasný. Základní sazby se již blíží nule a centrální banky musí jako stimul využít přímé finanční injekce, které jako prchavé narkotikum obvykle zlepší náladu pouze krátkodobě. Proto se minulé roky vyznačovaly střídáním krátkých a intenzivních fází nákupu rizikových aktiv ("Risk On") s fázemi příklonu ke konzervativnějším aktivům ("Risk-Off"). To je prostředí, ve kterém musí investoři jednat více oportunisticky.
Jak investovat v Evropě?
Rovněž zde se lze poučit ze situace v Japonsku. Tam se totiž investoři museli potýkat s nízkými sazbami a relativně krátkými cykly již od 90. let. Podle jejich zkušeností by měli investoři nejvíce preferovat:
- mezinárodně orientované společnosti před tuzemsky orientovanými,
- společnosti se stálým růstem dividend před společnostmi s vysokými dividendami,
- společnosti s defenzivním obchodním modelem před společnostmi s cyklickým obchodním modelem.
Takto charakterizované společnosti dosahovaly z dlouhodobého hlediska obecně lepších výsledků než trh.
Závěr? Domníváme se, že jsme vstoupili do potenciálně delšího období, ve kterém se budou evropští investoři muset potýkat s nízkými sazbami, krátkými cykly a velmi malými výnosy. Japonsko s takovou ekonomikou a investičním prostředím žije již téměř dvě desetiletí. Poučme se z jeho zkušeností.
Autorem je Ad van Tiggelen, investiční stratég ING IM.
