Petr Šimčák: Akciové trhy dlouhodobě rostou, ale investoři ztrácejí

Jaký je váš aktuální výhled na akciové trhy?

Petr Šimčák (PŠ): Nervozita na akciových trzích bude pokračovat. Jsme ve fázi, kdy dochází k rozklížení výkonnosti kvalitních a méně kvalitních firem. V minulém roce vykazovaly méně kvalitní firmy dokonce nadvýkonnost, což však bylo způsobeno velkým přílivem peněz do ekonomik. Máme tedy pozitivní výhled na "blue chips", tedy firmy s velkou kapitalizací s vyšším a stabilním dividendovým výnosem a globální diverzifikací, případně expozicí na rozvíjejících se trzích.

Mluví se o tom, že vzhledem k vývoji P/E se v současných cenách obchodují americké akcie o 26 % dráž než je historický průměr. Jak jsou podle vás trhy oceněny – nejsou předražené?

PŠ: Podíváme-li se na index S&P 500, P/E je 15,5, měřeno k aktuálním ziskům. Očekávané P/E je letos 13,21 díky dalšímu očekávanému růstu zisků firem. Trhy nejsou předražené, ale rozhodně nejsou ani výrazně levné. Trh je levný, když je hodnota P/E zhruba pod 10. Ani tak však nelze přesně načasovat, kdy nakupovat nebo prodávat. Roli hraje celá řada dalších faktorů, jako jsou nálada investorů, likvidita, výkon ekonomiky a podobně.

6. května se index Dow propadl skoro o tisíc bodů, jednalo se tedy o největší intradenní pokles v historii. Jak se chovat v případě paniky na burzách?

na trhu, který hravě překonává inflaci, investoři často nevydělávají ani na tento růst cen

PŠ: Index S&P 500 za posledních 20 let zhodnotil o více než 8 % při téměř 3% inflaci, a to i přes krize, které zasáhly trhy. Zajímavé však bylo chování všech podílníků v akciových fondech, kteří nakupovali a prodávali více emocionálně než zkušení investoři. Výnos těchto podílníků byl jen 1,87 %. Je tedy vidět, že na trhu, který inflaci hravě překonal, oni naopak nevydělali ani na růst cen. Akciové trhy dlouhodobě rostou, investoři však reálně ztrácejí. To může sloužit jako rada do budoucna. Určitě je také dobré v době paniky využít příležitost levně nakoupit.

Je ekonomické oživení udržitelné, nehrozí tzv. dvojité dno?

PŠ: "Double dip" vždy hrozil a hrozit bude. Ekonomika v tomto směru není jednoznačná a existuje mnoho neznámých, jako např. jak budou trhy reagovat na stahování likvidity centrálními bankami. Podle kritiků záchranného balíčku nebude 750 miliard eur na úvěrové problémy v Evropě stačit. Jaký je váš názor?

záchranný balíček 750 miliard eur zvýšil likviditu na trzích. Obecně se však ví, že nevyřeší fiskální trable jednotlivých zemí

PŠ: Rozdělil bych to na problém likvidity a problém solvence. Záchranný balíček zvýšil likviditu na trzích, kde vládla panika a málo se obchodovalo. V tomto směru tedy zafungoval perfektně a bylo to správné. Obecně se však ví, že to nevyřeší fiskální trable jednotlivých zemí. Ty jsou totiž právě otázkou té zmíněné solventnosti. Což si trhy po krátkodobém nadšení uvědomují a reagují skepticky. Tomuto problému se musejí vlády postavit čelem a nastavit takový program, aby v rámci záchranného balíčku v další etapě nesplácely dluh dluhem, to by opravdu záchranný balíček nestačil a svým způsobem by ztrácel význam.

Co dluhopisové trhy? Myslíte si, že dostanou německé dluhopisy tzv. rizikovou přirážku kvůli finančně postiženým zemím, konkrétně Řecku?

PŠ: Preferuji spíše kratší splatnost a korporátní bonitní dluhopisy. V Evropě vznikly velké rozdíly mezi výnosy dluhopisů jednotlivých států. Německo se svým nejnižším výnosem je bráno jako bezpečný přístav, ale je možné, že by i německé dluhopisy mohly časem získat nějakou rizikovou přirážku. Nemyslím si však, že by kvůli tomu investoři nějak zásadně měnili pohled na bezpečnost německých dluhopisů.

Připouštíte možnost, že by paradoxně problémy zadlužených států mohly pomoci českým dluhopisům?

PŠ: To si nemyslím. Česká republika je s trochou nadsázky brána téměř jako bezpečný přístav. Každý ví, že struktura dluhu a současné tempo zadlužování nejsou v pořádku. Je nutné udělat pořádek ve veřejných financích v podobě fiskálních škrtů a penzijní reformy. Varováním je i upozornění agentury Moody’s, která pohrozila snížením ratingu České republice.

Na trhy se v poslední době vrátila volatilita. Jak se jí může investor bránit?

rizika volatility lze omezit pravidelným investováním a diverzifikací podle typů aktiv, regionů a sektorů

PŠ: Drobný investor má ve volatilním prostředí tu nevýhodu, že nemá s malým objemem kapitálu možnost efektivní diverzifikace. Obecně bych doporučil sestavit dlouhodobý finanční plán sladěný s určitou tolerancí k riziku, to znamená, aby investoři panicky nevyprodávali a nerealizovali zbytečně ztráty. Rozumným způsobem, jak se bránit riziku volatility, je pravidelně investovat po menších částech a diverzifikovat podle typů aktiv, regionů, sektorů a podobně. Dlouhodobými pravidelnými investicemi se zabývají i fondy životního cyklu, které s délkou investování klienta přesouvají jeho peníze do stále bezpečnějších aktiv. Podle jakých parametrů by měl drobný investor tyto fondy vybírat?

PŠ: Fondy životního cyklu mají tu výhodu, že investor vstupuje na trh v době, kdy má do důchodu ještě hodně daleko a může si dovolit investovat více do akcií, protože snižuje potencionální riziko v čase. S přibližujícím se horizontem důchodu by se měla dluhopisová složka zvyšovat a akciová snižovat optimálně s časem. Tyto parametry by měl fond životního cyklu splňovat. Druhá věc je, vypočítat si tzv. "human capital" a na tuto částku se pojistit formou životního pojištění, které by se zase mělo s rostoucím časem měnit.

Human capital se počítá jako současná hodnota budoucích příjmů v produktivním věku investora. Samozřejmě toto číslo není úplně přesné, ale určitou vypovídací hodnotu má. V naší nabídce fondů životního cyklu máme tzv. Rentier Invest, který má 7 časových linií optimalizovaných v souvislosti s inflací, strukturou finančních trhů, splatností dluhopisů a podobně.

Jak by měl skládat portfolio investor, kterému je dnes 30 let, a jak by mělo vypadat portfolio šedesátníka?

portfolio HNW investorů: 28 % akcie, 30 % dluhopisy, 20 % hotovost/depozita, 15 % nemovitosti, 7 % alternativy (komodity, umění)

PŠ: Hlavní je rozložit riziko, sledovat trhy a nesázet vše na jeden typ aktiv. Myslím si, že dobře sestavené portfolio mají tzv. HNW investoři, tedy investoři s aktivy za více než milion dolarů. Jejich alokace vypadá letos zhruba následovně: 28 % akcie, 30 % dluhopisy, 20 % hotovost/depozita, 15 % nemovitosti, 7 % alternativy (komodity, umění). Za zmínku stojí rada od Talmuda (cca 1200 let před naším letopočtem), který říká, že by měl každý člověk rozdělit své peníze na tři části a investovat jednu třetinu do půdy, jednu třetinu do obchodu a poslední mít jako rezervu. Pro zajímavost dlouhodobá výkonnost Talmudova portfolia je při trochu vyšší volatilitě o 1 % lepší než u portfolia HNW investorů.

Investoři se v posledních týdnech opět vracejí ke zlatu. Kolik procent byste doporučoval držet v portfoliu?

PŠ: Prognózy odhadují cenu zlata na 1 450 USD za unci na konci letošního roku, čemuž nahrávají nízké úrokové sazby a obavy na trhu. Krátkodobě to tedy smysl má, dlouhodobě však nejsem takový pesimista, aby pro mě bylo zlato atraktivní. Preferuji komodity jako celek – energetika, kovy a zemědělské plodiny.