Z krize do krize: Smrtící (ne)kulturní koktejl Wall Street má tři hlavní přísady

Wall Street dlouho byla a pro mnohé zůstává centrem finančního světa. Ten přitom v podstatě přechází z krize do krize? Proč? Ne každý má to štěstí, aby hledáním odpovědi na tuto otázku živil rodinu, a tak vezměme zavděk poznatky akademiků.
Karen Ho je profesorka na Minnesotské univerzitě a zkoumá "antropologii Wall Street". Nedávno byla hostem pořadu The Vampire Squid (lze nalézt na iTunes), do kterého si Alan Li zve lidi, kteří mají co říci k fungování finančních trhů. Podle Ho právě "kulturní koktejl" Wall Street způsobuje, že se svět financí pravidelně ocitá v krizi.
Ho strávila na konci 90. let tři roky terénním průzkumem, v rámci kterého se zabývala velkými finančními institucemi na Wall Street. Zjistila, že je tento burzovní pupek planety negativně ovlivňován třemi faktory - chytrostí (vysvětlíme si), důrazem na krátkodobost a systémem bonusů.
Chytrost nepomáhá, ba je možná na škodu
Banky na Wall Street většinu svých "vlků" rekrutují na nejlepších univerzitách. Chlapci a děvčata z Princetonu nebo Harvardu jsou v mnoha směrech elita, to je mimo pochybnost. I když pomineme logickou odtrženost jakékoli elity od normálního světa, a tedy široké ekonomiky, má to negativní dopad především v tom, že se angažování této vzdělané elity zaměňuje za angažování potřebných znalostí.
Sami mladí bankéři, analytici a tradeři mají navíc tendenci své vynikající vzdělání považovat za hlavní životní i pracovní výhodu. Troufají si pak radit klientům i v oblastech, kterým nerozumí, protože jim chybí zkušenosti. Právě ty jsou přitom na trhu kruciální. Arogance a nezkušenost pak nevyhnutelně vedou ke špatným rozhodnutím.
Krátkodobé zájmy
Kariéra na Wall Street je velice lákavá. Dodejme, že možná hlavně pro ty, kteří se k ní nikdy ani nepřiblíží. Ti, kdo na nejslavnější finančnické ulici světa vydělávají na svůj luxusní chlebíček, naopak zhusta plánují pobyt na ní jen na omezenou dobu. Zkušenost z Wall Street jim má především otevřít další dveře (a zajistit určitý kapitál), například pro vlastní byznys. A když je pro vás určitá práce pouze přestupní stanice, jen sotva se v ní budete chovat nejlépe, jak umíte. Proč taky.
Bonusy v hlavní roli
Oba předchozí body souvisejí s posledním. Motivace na Wall Street je finanční, na tom není nic špatného. Jde ale o to, že velké banky (až na svá specializovaná oddělení, která se starají o ty opravdu nejlepší klienty) nemají primárně snahu zajistit co nejlepší zisky klientům, ale sobě. Není výjimkou, a poslední finanční krize to ukázala v plné nahotě, že poradci a tradeři vedou klienty do obchodů, o jejichž výhodnosti nejsou přesvědčeni, ba dokonce jsou naopak přesvědčeni o jejich nebezpečnosti.
Proč? Protože bonus! Velká část burzovních šelem je placena ne za dobré výsledky klientských portfolií, ale za co největší počet a objem uskutečněných transakcí. Špatnému svědomí, pokud něčím podobným jsou vůbec obtěžkáni, uleví na konci kvartálu nebo roku tučná odměna za popsané filištínství. Nic hrozného, celkem obyčejná lidská vlastnost. Lékem (nejen) na třetí neduh by byl systém odměn závislých na dlouhodobé výkonnosti. Ale selský rozum se mezi učesanou finančnickou smetánkou nenosí.
Zdroj: Business Insider