Politika ECB nahrává středoevropským měnám
Stovky miliard, které ECB pustila do evropského bankovního systému, začínají být stále zřetelněji cítit na finančních trzích. Kromě dramatického propadu rizikových prémií u klíčových (zranitelných) zemí eurozóny, jako jsou Itálie a Španělsko, si levné peníze od ECB nejspíše našly cestu i na devizové trhy ve střední Evropě.
Středoevropským měnám včetně koruny se v poslední době opravdu daří. Vidět je to zejména u polského zlotého a maďarského forintu, neboť obě měny posílily od počátku roku vůči euru o přibližně 9 %.
Domněnku, že za spanilou jízdou středoevropských měn v letošním roce stojí likvidita od ECB, podporují dva argumenty. Zaprvé, ekonomické fundamenty zemí v regionu se v poslední době nijak zásadně nezměnily, takže z makroekonomického hlediska dramatické posílení zlotého či forintu nemá oporu v domácích událostech (v případě Maďarska a jeho sporů s EU dokonce došlo k "papírovému" zhoršení situace).
Zadruhé, stovky miliardy eur, které ECB poskytla bankám, způsobily razantní pokles eurových krátkodobých sazeb, takže například jednoměsíční Euribor poklesl ke svým historickým minimům zaznamenaným při finanční krizi v roce 2009. To učinilo relativně vysoko úročené měny, jako jsou právě zlotý či forint, ještě více atraktivními.
Aktuální oslabení eura vůči středoevropským měnám, ale i ostatním hlavním měnám, je logickým důsledkem politiky centrální banky (v tomto případě ECB), která tváří v tvář hrozící bankovní krizi a bankrotu některých zemí měnové unie raději naplno otevřela měnové kohouty, čímž podrazila nohy kurzu vlastní měny. Prozatím se tato taktika ukazuje jako vítězná. Zda tomu tak bude i v dalším období, teprve uvidíme.
