Americké akcie: Prezidentská tržní lekce a možný konec klidných časů

Americké prezidentské cykly na akciovém trhu nám připomínají, že (čím delší, tím lepší) čas na trhu je podstatně lepší než časování trhu. V době, kdy americký akciový index S&P 500 prodlužuje sérii bez výrazných denních poklesů a je na dohled čerstvých historických maxim, je dobré si toto ponaučení připomínat.
Americký akciový index S&P 500, zejména pod tíhou poklesů největších technologických titulů, odepsal za uplynulý týden 1,97 %. V úterý ještě posunul historické maximum, pak ale nastal obrat a během tří ztrátových seancí index spadl pod svůj 20denní klouzavý průměr. Začíná dlouho vyhlížená korekce? Na grafu indexu S&P 500 je několik hladin podpory nedaleko od sebe. Dosavadní support 5 580 byl prolomen, následují podpory na 5 450 až 5 500 a další okolo 5 340, kde je kurzový odskok. Od aktuální úrovně jsou to pouze 3,3 %. Případný pokles pod 5 340 by znamenal změnu výhledu po akciový trh na negativní.
Navzdory výraznému poklesu měly v rámci indexu převahu rostoucí tituly (275) nad těmi klesajícími (227).
Pohled na týdenní přehled je celkem jasné, které tituly táhly celkovou ztrátu indexu.
Minulá středa byla 352. obchodním dnem v řadě, kdy index S&P 500 nezaznamenal ztrátu o 2 % a více. A zároveň 100. dnem, kdy index o alespoň 2 % neposílil. Do konce týdne se obě série o dva dny prodloužily, volatilita nicméně začala výrazně růst. Že by po takové době konec klidných časů?
Dění na akciovém trhu ovlivňuje mnoho faktorů. Za zmínku ale stojí, že dva výrazné "protivětry" pro akciové býky, tedy silnější dolar a vysoké výnosy vládních dluhopisů USA, v poslední době podstatně zeslábly.
Zprávou nejen uplynulého víkendu bylo oznámení Joea Bidena, že nebude obhajovat svou prezidentskou funkci. Pro finanční trhy to ale tak velká zpráva být nemusí, a to již proto, že se o možném konci kampaně současného prezidenta USA spekulovalo minimálně několik týdnů.
Pohled na dlouhodobý vývoj indexu S&P 500 na první pohled neprozrazuje žádnou podstatnou souvislost mezi tím, z jaké strany je americký prezident, a vývojem cen amerických akcií. Jasný je pouze převažující vzestupný trend na Wall Street.
Důležitější než politická příslušnost amerického prezidenta se jeví kondice ekonomiky a míra inflace, úroveň sazeb a trend jejich vývoje, ziskovost veřejně obchodovaných firem nebo třeba geopolitická situace.
Oba výše uvedené grafy působí tak, že je vlastně jedno, kdo zrovna úřaduje v Bílém domě. Data ale neošidíte, a tak víme, že v letech 1961-2023 se z 10 tisíc dolarů investovaných do indexu S&P 500 za republikánských prezidentů stala zhruba desetinásobná částka (nominálně), zatímco za těch demokratických to byl padesátinásobek. Poslední sloupec v grafu je ovšem nejdůležitější - pokud teoretický investor dokázal zůstat zainvestovaný po celou dobu, dopadl ještě mnohonásobně lépe (na zjištění vztahu mezi všemi třemi čísly stačí selský rozum nebo kalkulačka). Být na trhu i v době slabší (kladné) výkonnosti akcií je lepší než časovat trh a mít zainvestováno pouze v době, kdy se investice zhodnocují výrazněji.
Zdroj: TKer, Truist IAG, Carson Group, Charles Schwab, Optuma, Bloomberg, All Star Charts