Investiční bublina? Nejde o ceny aktiv, ale o stav mysli investorů

Howard Marks z Oaktree Capital Management má jasno. O bublině lze hovořit tehdy, když sledujeme vysoce iracionální nadšení trhu, zbožňování akcií konkrétních společností nebo jiných specifických aktiv s vírou v to, že nemohou selhat, až panický strach investorů z toho, že jim "ujíždí vlak" (efekt FOMO), nebo přesvědčení trhu, že pro favorizovaná aktiva neexistuje příliš vysoká cena. Marks tak investiční bublinu nevnímá primárně z pohledu valuací, ale spíše jako stav mysli investorů, potažmo celého trhu.

"Bublina pro mě není definovaná numericky, ale behaviorálně. Bublinou pro mě není samotný růst cen akcií a jiných aktiv, ale šílenství investorů. Přesvědčení, které je natolik silné, že vede k absenci disciplíny a impulzivnímu jednání," uvedl Marks nedávno v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. "Jsem přitom přesvědčený, že to není případ současnosti. Valuace amerických akcií sice jsou zvýšené, ale investoři se nechovají jako smyslů zbavení," dodal.

Podíl býků a medvědů na americkém akciovém trhu

Také Ben Carlson z investiční společnosti Ritholtz Wealth Management je v táboře těch, kteří současnou situaci na americkém akciovém trhu nevnímají jako bublinu. Upozorňuje ale, že trendy ve světě investic mají potenciál do budoucna vznik bublin podporovat.

"V posledních několika letech vnímám nárůst zájmu investorů o nástroje určené primárně spekulantům. Třeba o takzvané zero-day opce (jejich platnost vyprší v den nákupu - pozn. red.). Obavy ve mně navíc vzbuzuje fenomén umělé inteligence, protože dosud každá přelomová technologie na trzích v určité fázi vyvolala rally, která se zastavila až v pásmu bubliny," říká Ben Carlson. "Nechci si hrát na věštce, mé zkušenosti a znalost tržní historie mi ale radí obezřetnost."

Velké investiční bubliny od roku 1920

Zdroj: Bloomberg, A Wealth of Common Sense