KONTEXT: Síly formující svět 21. století a vaše portfolio (6. díl: emerging markets)
Z odhadovaných 30 bilionů dolarů, o které globálně nabobtná spotřeba střední třídy v letech 2015-2030, půjde jen 1 bilion na vrub lidí žijících na západě. I tak lze ilustrovat růst významu Číny a spol., tedy další z osmi megatrendů formujících svět zítřka. Jejich příčiny a dopady jsme v rámci přípravy na "český Davos" zkoumali s hlavním ekonomem ČSOB Martinem Kupkou. Výslednou studii doplněnou o komentáře předních investičních expertů vám nabízíme exkluzivně až do konce roku.
Těžiště (nejen) hospodářské moci ve světě se postupně přesouvá na globální východ a jih. Podle ukazatele hrubého domácího produktu podle parity kupní síly vystřídala Čína Spojené státy v roli globální jedničky již před několika lety, její nominální HDP by mohl být podle IHS Markit vyšší než ten americký v roce 2024. Spolu s Čínou si v žebříčku největších a nejvýznamnějších ekonomik vylepšují pozice rovněž Indie, Brazílie a další rozvíjející se země.
Jestliže v roce 2000 figurovalo v pětistovce největších podniků podle časopisu Fortune jen 5 % firem s centrálou v jedné z rozvíjejících se zemí, v roce 2025 již má tento seznam (podle predikce McKinsey) zahrnovat jen čínských podniků více než těch z EU a USA dohromady.
Dynamický vývoj, kterým procházejí rozvíjející se ekonomiky od 90. let 20. století, může svádět ke dvěma chybným závěrům. Prvním by bylo vnímat emerging markets jako investiční příležitost slibující nadstandardní výnosy s minimálním rizikem. Rozvíjející se ekonomiky jsou ze své podstaty transformujícími se subjekty se zvýšenou náklonností ke generování vnitřních šoků i citlivostí vůči šokům vnějším. Charakteristický pro ně není jen růstový trend, ale i vysoká volatilita. Druhým chybným závěrem by bylo nesnažit se vnímat každou rozvíjející se ekonomiku jako specifický případ, jedinečný příběh přechodu od vývozu surovin a levné práce k vlastní konkurenceschopné produkci s vysokou přidanou hodnotou.
zdroj: Standard Figure AB (2018)
Pro českou ekonomiku znamená období vzestupu rozvíjejících se trhů hrozbu i příležitost. Díky tomu, že jsme ještě nedávno do kategorie emerging markets patřili (a pro mnohé západní analytiky a jejich chlebodárce mladým trhem nadále jsme), dokážeme do těchto regionů mnohdy vyvážet zboží v "dobré kvalitě za rozumnou cenu", což je příležitost. Na druhou stranu, s tím, jak rozvíjející se ekonomiky mohutní a dozrávají, stávají se pro některé naše výrobce stále nepříjemnější konkurencí, a tedy hrozbou.
Je také potřeba brát v potaz, že politické a ekonomické turbulence, k nimž na emerging markets čas od času dochází, mohou mít na českou ekonomiku hned dvojí negativní dopad. Jednak zvyšují averzi globálních investorů k riziku a motivují je k přesunu do bezpečných aktiv (mezi něž ta z našeho regionu stále ještě nepatří), a jednak dokáží rozkolísat světový trh s komoditami, jichž je postižená země významným vývozcem či dovozcem, eventuálně utlumit hospodářský růst v zemích, které jsou tak či onak velkými věřiteli podniků v postižené zemi.
Tomáš Pfeiler (CYRRUS): Nezpochybnitelným fenoménem posledních let je vzestup střední třídy v rozvíjejících se zemích. Ten se projeví postupným přesunem těžiště globální poptávky právě do tohoto regionu. Z rostoucí kupní síly domácností v rozvojových zemích těží výrobci kvalitního spotřebního zboží. Již nyní vidíme, že spotřební apetit Číňanů žene valuace akcií producentů těchto produktů do závratných výšin. Vzhledem k socio-ekonomickým trendům v regionu emerging markets přitom mají tyto firmy zajištěný dlouhodobý růst příjmů i do dalších let.
Studie "8 megatrendů, které (z)mění svět" byla podkladovým materiálem pro diskuze konané během listopadového "českého Davosu" v Kostelci nad Orlicí. Celý materiál lze stáhnout a shrnutí toho nejzajímavějšího z akce najít na webu Alter Eko.
