KONTEXT: Finanční infrastruktura se mění ve zbraň. Je to hrozba i pro vaše portfolio
Spojené státy jsou opět o krůček blíže k zákonu, s jehož pomocí bude možné z amerických burz vyloučit firmy označené za agenty cizí moci. Bílý dům tím míří zejména na Alibabu a další čínské (technologické) giganty. I proto se na obou stranách Pacifiku čeká, že se další bitva války mocností odehraje na poli financí.
Americký Senát 21. května odsouhlasil návrh zákona, na základě kterého by firmy obchodované na tamních burzách musely prokázat, že nepracují pro cizí mocnosti. V opačném případě hrozí stažení jejich akcií z trhu. Legislativě, která by se podle kvalifikovaných odhadů dotkla zejména čínských firem jako Alibaba, PetroChina, Baidu nebo JD.com, musí dát ještě zelenou Sněmovna reprezentantů. Tam se přitom zákon nejspíše stane součástí politikaření v rámci probíhající prezidentské kampaně.
Již samotný tento proces nicméně nejspíše vyvolá odvetnou reakci Pekingu, a tím přiživí americko-čínské mocenské soupeření, jehož obětí jsou opakovaně i nezúčastněné ekonomiky a investoři. Společně s tím se jen připomenou hlasy (nejen) z obou stran Pacifiku, podle nichž se další bitva války o budoucí podobu světa odehraje na poli financí.
Chystaný legislativní bič na čínské společnosti obchodované v Americe je dalším z řady nástrojů, které Spojené státy mohou aktivovat v rámci weaponization of finance, tedy využívání globální finanční infrastruktury coby nástroje moci. Něco podobného USA, architekt a správce této sítě, dělaly od jejího vzniku. Od začátku století, respektive desetiletí, v reakci na relativní oslabování pozice USA, ale v tomto smyslu začíná Washington tlačit rétoricky i reálně stále silněji na pilu.
Jeho (zlo)vůli přitom pocítily například i evropské společnosti, které v souladu s místním i mezinárodním právem chtějí obchodovat s Íránem nebo třeba stavět plynovod z Ruska. Brusel, Peking či Moskva proto opakovaně sahají po odvetných opatřeních a budují paralelní světy, což (přinejmenším krátkodobě) znamená nepředvídatelnost a vyvolává neklid.
Skutečnou alternativu k dolaru, systému mezinárodních plateb SWIFT a dalším (americkým) nosníkům globální finanční infrastruktury svět nyní nemá. A vybudovat něco podobného bez revoluce, jak připomíná pohled do zpětného zrcátka, trvá. Navzdory množícím se třenicím probíhajícím po ose "americká mocenská akce – reakce cílovaného subjektu" tak bude Washington nadále vystupovat v této oblasti z pozice síly. Ta, jak ukázaly nedávné záchranné swap operace Fedu, navíc může narůstat.
Investorům sázejícím na USA coby bezpečný přístav to kupuje jistý čas. Navzdory tomu by (podobně jako v případě globálních výrobních řetězců poznamenaných probíhající mocenskou válkou) neměli rizika související s dopadem politiky a politikaření na svět financí podceňovat, ovšem ani přehlížet příležitosti z toho vyplývající.
Také o dopadech mocenského soupeření na trhy budeme hovořit v rámci červnové on-line debaty z cyklu ABCD investora. Mé pozvání přijali mimo jiné partner WOOD & Company Jan Sýkora nebo portfoliomanažer fondu Top Stocks Ján Hájek. Debatu vysíláme živě 1. června 2020 od 16.30 na YouTube kanálu Investičního webu. Podrobnosti najdete na www.azinvestora.info.
