Proč není (český) rozpočtový deficit lhostejný
Německá vláda schválila tamnímu ministrovi financí jeho návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 96,2 miliardy eur, což je zhruba 2,8 % německého HDP v roce 2019. V českých poměrech by to znamenalo deficit kolem 150 miliard Kč. Zatím se ovšem zdá, že český deficit pro příští rok bude nejspíše výrazně vyšší.
Letos Němci očekávají deficit kolem 218 miliard eur, což by v českých poměrech bylo nějakých 350 miliard Kč. Tato částka se zdá být docela blízko všeobecně očekávané letošní české realitě. Celkově tedy vlády v obou zemích vytvoří letos "sekyru" zhruba podobnou, ale v příštím roce chce být německá vláda oproti té české úspornější.
V dalších třech letech německý ministr financí Scholz plánuje jen opravdu drobné deficity okolo 10 miliard eur nebo méně. O záměrech české vlády toho v tomto směru mnoho nevíme, tedy kromě dosti horentních záporných sum, pro které si na několik dalších let udělala prostor vládní koalice letos v dubnu kontroverzní novelou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Absence jasného koncepčního výhledu (který samozřejmě musí vyjít z nějakých předpokladů, ale to je úděl každé prognózy) ohledně českých státních rozpočtů v dalších letech je docela problém. Pokud totiž vláda bude nadále přicházet s nápady, jak prohlubovat deficity (vzpomeňme dramatické snížení inkasa daně z příjmů a dodatečné příspěvky důchodcům), aniž by jasně, důkladně a věrohodně ukázala, jak hodlá tyto deficity v dalších letech vykrýt, a navíc ještě řešit dlouhodobě neudržitelné směřování českých veřejných financí (zejména v důsledku stárnutí populace), může Česko o svou dosavadní pověst důvěryhodného dlužníka snadno přijít. A to bez ohledu na svou dosud relativně nízkou úroveň zadlužení.
Co by následovalo? Odchod zahraničních investorů, pokles cen českých státních dluhopisů, prodražení dluhové služby, oslabení koruny, vyšší inflační tlaky, přísnější měnová politika, pomalejší růst ekonomiky. Vnímají to ve Strakově akademii?
ČR - poměr vládního dluhu a HDP (v %)
