8 šokujících předpovědí na rok 2025: Proč ano, proč ne (1. díl)
Saxo Bank zveřejnila své šokující predikce na rok 2025. Je jich celkem osm a dotýkají se široké škály témat, od podpory ekonomiky v Číně přes kolaps amerického dolaru až po výrobu lidského srdce pomocí tisku. Ve čtyřech článcích předpovědi shrnujeme, podrobněji se věnujeme vždy dvěma z nich a doplňujeme i krátký komentář, proč by se ta která predikce (ne)měla naplnit.
1. Ceny elektřiny se zblázní a USA zdaní datová centra AI: Nová datová centra technologických gigantů hltají obrovská kvanta elektřiny, účty za energie vystřelí do nebeských výšin a rozhořčená veřejnost požaduje, aby se něco udělalo.
2. Čína nasadí v zájmu oživení ekonomiky stimuly v hodnotě 50 bilionů CNY: Po vytvoření největší úvěrové bubliny v dějinách vsadí Čína na kartu fiskálních stimulů v obrovském objemu.
3. Libra se vůči euru vrátí na úroveň z doby před brexitem: Evropská ekonomika se potýká s problémy, zato v Británii zavane ve fiskální politice svěží vítr, který vyžene libru oproti euru zpět na úroveň, na níž od brexitu nebyla.
4. NVIDIA dosáhne dvojnásobku tržní kapitalizace Applu: Může technologický gigant NVIDIA, vyzbrojený revolučními AI čipy, dosáhnout dvojnásobku hodnoty firmy Apple a stát se nejziskovější společností všech dob?
5. Překotná elektrifikace přinese konec kartelu OPEC: Elektromobily jsou stále dostupnější. Může OPEC v roce 2025 ztratit relevanci a skončit na smetišti dějin?
6. Přírodní katastrofa způsobí poprvé v historii bankrot velké pojišťovny: Po roce divokých výkyvů počasí udeří v USA katastrofální bouře, která potopí velkou pojišťovnu, jež podcenila rizika spojená se změnou klimatu.
7. První lidské srdce z biotiskárny zahájí novou éru dlouhověkosti: Nový život! Díky kombinaci medicíny a bioinženýrství vyrobili vědci na biotiskárně lidské srdce, které je příslibem delšího života pro miliony lidí.
8. Trump 2.0 potopí americký dolar: Trumpova nová administrativa se snaží obřími cly obrátit globální finanční systém vzhůru nohama, a tak se svět (ještě více) snaží najít alternativy k americkému dolaru.
Ceny elektřiny se zblázní a USA zdaní datová centra AI
Revoluce spojená s takzvanou umělou inteligencí (AI) vyžaduje spoustu energie. Technologické giganty zjišťují, že současné dodávky elektřiny ani zdaleka nestačí na to, co budou potřebovat obrovská nová datová centra, která se chystají pro AI vybudovat. Již nyní podnikají dramatické kroky, které jim mají zajistit stabilní a dlouhodobý přístup k energetickým zdrojům. Microsoft uzavírá smlouvu s firmou Constellation Energy, která chce opět otevřít jeden ze starých jaderných reaktorů na Three Mile Islandu. Google a Amazon se domlouvají s americkými podniky veřejných služeb i s dalšími poskytovateli na budování menších modulárních jaderných reaktorů (SMR) pro připravovaná datová centra. To vše jsou však dlouhodobé projekty, v případě posledních zmiňovaných na rok 2030 a dále. Jak ale uspokojit energetické potřeby tady a teď, když závody v AI zbrojení dosáhnou nové intenzivní fáze již v roce 2025?
V nadcházejícím roce se ceny elektřiny v některých hustě obydlených oblastech USA vyšplhají do nadoblačných výšin s tím, jak se největší technologické firmy snaží o uspokojení energetických nároků svých drahocenných datových center pro AI. To vyvolá všeobecné pobouření, protože domácnostem neúměrně vzrostou účty za elektřinu. Vše ještě zhorší obrovský nárůst cen elektřiny spotřebované doma v době večerní špičky. V reakci na to se místní orgány v mnoha lokalitách snaží chránit voliče a uvalí na největší datová centra extrémní daně, a dokonce i pokuty, z nichž chtějí dotovat cenu elektřiny pro domácnosti. Tyto daně jsou pro firmy motivací k investicím do obrovských nových solárních farem s velkými akumulátory na vyrovnávání zátěže, ale i do desítek nových paroplynových elektráren. Poptávka po elektřině ale i tak stoupá rychleji než nabídka. Rostoucí ceny elektřiny představují nový inflační impulz.
Možné tržní dopady (podle Saxo Bank): Obrovský boom amerických investic do elektrické infrastruktury. Vzestup firem, jako je Fluor, díky obřím novým stavebním zakázkám. Roste zájem o akumulátory Megapack firmy Tesla. Dlouhodobé ceny zemního plynu vzrostou v USA na více než dvojnásobek, což značně zvýší očekávanou inflaci.
Proč by se to nemělo stát (podle IW): Regulace energetiky se v USA (i EU) v posledních letech zlepšila, a to včetně emisních limitů a pobídek pro obnovitelné zdroje. Tyto iniciativy by mohly vyrovnat poptávku po elektřině a zabránit cenovým výkyvům. Navíc technologické společnosti investují (i) do "zelených" řešení, aby snížily svou uhlíkovou stopu.
Proč by se to mohlo stát (podle IW): Poptávka po AI je tak masivní, že výpočetní kapacita nemusí stačit, respektive nebude dost energie na provoz datových center. Byla by potřeba rychlá modernizace přenosové soustavy. Bez ní mohou (nejen) USA čelit popsané energetické "krizi", kterou budou muset politici řešit.
Čína nasadí v zájmu oživení ekonomiky stimuly v hodnotě 50 bilionů CNY
Čína se propadla do klasické bilanční recese (podobně jako v 90. letech Japonsko). Nezodpovědně zvýšila zadlužení firem a na nemovitostním trhu vytvořila takovou dluhovou bublinu, že to nemá v ekonomické historii světa obdoby. Jen zadlužení čínských korporací přesahuje 150 % HDP země. Dluhy místních samospráv jsou dalších 80-90 % HDP. Dluhy domácností nejsou tak vysoké jako jinde, ale do značné míry souvisejí s problematickým realitním trhem.
Když se nějaká země propadne do bilanční recese, mají všichni aktéři v rámci ekonomiky, veřejní i soukromí, velkou motivaci splatit dluhy, aby vyrovnali svou bilanci. Tato snaha zlepšit stav vlastních financí však ještě zhorší společné vyhlídky, protože torpéduje hospodářskou aktivitu i ceny. Vláda si může pro cestu z bilanční recese zvolit různé cesty, ale všechny jsou spojené s riziky. Pokud dluh odepíše, ekonomika splaskne a zruinuje majetnou třídu věřitelů. Když nic neudělá, může se země potácet v problémech celá desetiletí. Jestliže vytváří obrovské obchodní přebytky (což je případ Číny), aby nápravu bilance financovaly jiné země, riskuje hněv ostatních států a obchodní války. Pokud si pomocí značných fiskálních stimulů vynutí reflaci, může inflace vyvolat společenské nepokoje.
Čína v roce 2025 směle vsadí na to, že jedinou odpovědí je reflace. Je přesvědčena, že inflační rizika zvládne. Spustí kolosální balík fiskálních iniciativ a na rok 2025 a 2026 přislíbí celkem více než 50 bilionů CNY (zhruba 7 bilionů USD). Značná část bude směřovat prostřednictvím digitální měny e-CNY přímo do kapes spotřebitelů, takže se nevyužije ke splácení dluhů a poputuje přímo do ekonomiky. Čína své stimuly spojí se značnou mírou sociálního inženýrství a motivuje firmy, aby zkrátily pracovní dobu, takže vzroste kvalita života. Je více volného času, zvýší se spotřeba, zakládají se nové společnosti, vznikají nové rodiny a rodí se více dětí.
Možné tržní dopady (podle Saxo Bank): Silné reflační účinky v Číně i ve světě, vzestup rozvíjejících se trhů (zejména Číny) ve srovnání s trhy rozvinutými, vyšší ceny komodit a silnější čínský jüan.
Proč by se to nemělo stát (podle IW): Čínská vláda si uvědomí, že tak velký balík fiskálních stimulů by mohl dále nafouknout již tak obří dluhovou bublinu. Namísto toho může usilovat o strukturální reformy či podporu exportu, v prostředí předpokládané celní války s USA zejména do zemí, které mohou bát Trumpovou obchodní politikou také motivovány k hledání nových dodavatelů a odbytišť pro vlastní zboží a služby.
Proč by se to mohlo stát (podle IW): Po desetiletích prudkého růstu čínská ekonomika zpomalila a do jisté míry dozrála, stimulační balíčky ale zůstávají významným nástrojem Pekingu. Snaha o politickou a společenskou stabilitu (za téměř jakoukoli cenu) a dlouhodobé cíle, jako jsou dominance v technologiích nebo energetice, mohou převážit nad obavami z dluhů.
Zdroj: Saxo Bank
