Neschopní úplatkáři aneb Dobré i špatné zprávy ze světa korupce
Korupce je s námi již od nepaměti a nikdy se ji asi nepodaří vymýtit úplně. Zejména když některé výzkumy ukazují, že pro firmy může být výhodná. I pro bojovníky proti korupci mají ale akademici dobré zprávy.
Ekonomická krize žene manažery do kouta a korupce se zdá být jednou z cest ven z něj. Podle poradenské společnosti Ernst & Young roste počet manažerů, kteří jsou v zájmu přežití firmy ochotni uvažovat o korupci. Loňská zpráva uvádí, že korupci by zvážilo až 15 % respondentů. V letech 2009 až 2010 to bylo jen 9 %.
Korupce se vyplácí, vědí manažeři
Další smutné číslo obsahuje výzkum, který si loni nechala zpracovat firma Dow Jones publikující informace o finančních trzích, mimo jiné i známý akciový index. Více než 40 % zkoumaných mezinárodních společností uvedlo, že přišlo o zakázky kvůli neetickým praktikám konkurence. V roce 2009 to byla jen desetina. Více než polovina z nich také kvůli korupci odkládá nebo se zcela snaží vyhnout se spolupráci se zahraničními partnery.
Pod další nedávnou studii pojednávající o korupci jsou podepsáni P. Raghavendra Rau (University of Cambridge), Yan-Leung Cheung a Aris Stouraitis (oba z Hong Kong Baptist University). Ve své práci, která zkoumá okolo sto padesáti případů korupce v padesáti dvou zemích v letech 1971 až 2007, došli i oni k neradostnému zjištění – úplatkářské firmy v průměru dostanou za každý vynaložený dolar desetinásobek, měřeno změnou tržní kapitalizace, tedy hodnotou akcií násobenou jejich počtem, v okamžiku oznámení přidělení zakázky, které se úplatek týkal.
Lépe přitom korumpují ty společnosti, které jsou ve srovnání s jinými korupčníky obecně výkonnější (mají například lepší návratnost investic; úplatek koneckonců jistým druhem investice je) a pocházejí ze zemí, kde je vyšší odpovědnost managementu (když už do toho manažeři jdou, musí to stát za to).
Korumpuje ten, kdo na to jinak nemá
V jádru pozitivním zjištěním autorů je to, že korumpující firmy, a to i ty nejúspěšnější z nich, patří obvykle ve svém oboru k těm méně schopným. Pokud by byla pravda, jak ukazovaly některé dřívější studie, že uplácejí firmy ve svém oboru nejschopnější, mohli bychom korupci považovat za jakési nutné zlo, které "promazává byrokratické soukolí". Studie pánů Raua, Cheunga a Stouraitise ale naopak dokládá, že korupce zvýhodňuje firmy neschopné – i z tohoto důvodu by měla být vymýcena.
Na úplný závěr jedna bezpochyby dobrá zpráva. Američtí badatelé Jonathan Karpoff, Scott Lee a Gerald Martin zjistili, že hodnota akcií společností, které jsou stíhány kvůli korupci, klesne v průměru o 9 %. Pro manažery, kteří o korupci teprve uvažují, by to mohlo, ba dokonce mělo být výstrahou.
