Evropské akcie v pátek táhla dolů ropa, mírně klesly i za celý týden

STOXX Europe 600 uzavřel páteční obchodování se ztrátou 1,3 % na 333,15 bodu. Britský index FTSE 100 ztratil 0,47 %, německý DAX poklesl o 1,71 % a francouzský CAC 40 o 1,43 %.

Celý týden byl pro evropské akcie nevalný, index STOXX Europe 600 odepsal 0,58 %. DAX od úterý do pátku odepsal rovněž 0,58 % a CAC 40 přišel o 0,48 %. FTSE 100 naopak 0,47 % přidal. Na Velikonoční pondělí zůstaly evropské trhy zavřené.

Hlavním důvodem pátečního poklesu byl tlak, pod nějž se dostaly ropné firmy. V reakci na oznámení Saúdské Arábie, že osud případné dohody o omezení těžby je v rukou Íránu (a tudíž v nedohlednu), klesla cena ropy Brent pod 40 dolarů za barel. To se negativně odrazilo na ceně akcií ropných společností, jako jsou BP nebo Petrofac.

Nevedlo se ani sektoru luxusního zboží poté, co banka Barclays snížila cílovou cenu akcií firmy Richemont, švýcarského vlastníka výrobců luxusních hodinek Piaget a IWC. Pokles zaznamenaly i další firmy z luxusní branže, švýcarská Swatch, britská Burberry a francouzská LVMH.

Nevalně skončil týden i v dalších odvětvích. Pojišťovna Zurich Insurance poklesla o devět procent v reakci na zprávu agentury Reuters o záměru ZI převzít správu italských aktiv od konkurenta Old Mutual.

Dolů zamířily i akcie německých automobilek BMW, Daimler a Volkswagen, když vyšlo najevo, že americký internetový gigant Amazon hodlá získat podíl v mapovém sytému HERE, který automobilky loni společně převzaly od Nokie.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Index nákupních manažerů pro zpracovatelský sektor eurozóny se podle finálních dat agentury Markit zvýšil v souladu s očekáváním na 51,6 bodu z únorových 51,2 bodu, předběžná data očekávala mírnější růst na 51,4 bodu.
• **Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Německa gv březnu podle finálních dat agentury Markit vzrostl na 50,7 bodu z únorových 50,5 bodu. Předběžná data přitom počítala s poklesem na 50,4 bodu.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Francie v březnu podle finálních dat agentury Markit klesl na 49,6 bodu z 50,2 bodu, jak předvídala i předběžná data. Sektor se tak propadl do pásma kontrakce, které od expanze dělí padesátibodová hranice.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu vzrostl na 51 bodů z 50,8 bodu (odhad: 51,2 bodu).
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v březnu druhý měsíc v řadě zhoršily. Index PMI klesl z únorových 55,5 bodu na březnových 54,3 bodu. Údaje ale i tak svědčí o celkově solidním růstu podnikatelských podmínek ve výrobě, i když nejslabším tempem od loňského listopadu. Uvedla to v pátek společnost Markit Economics. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Předělem mezi růstem a poklesem je hranice 50 bodů.
• V Británii v pátek vstoupilo v platnost zvýšení minimální hodinové mzdy o 7,5 procenta na 7,20 libry (244 Kč), výdělek se díky tomu zvýší více než milionu zaměstnanců. Plán radikálního zvyšování minimální mzdy, který loni představil ministr financí George Osborne, ale vyvolává obavy ze zániku pracovních míst a stává se součástí vypjaté politické diskuze o možném odchodu Británie z Evropské unie, poznamenala agentura Reuters. Dosavadní minimální mzda činila 6,70 libry.
• Deficit veřejných financí v Polsku klesl za loňský rok na 2,5 procenta ročního výkonu ekonomiky z úrovně 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2014. Sdělila to v pátek polská vláda. Schodek tak sestoupil pod tříprocentní limit Evropské unie a Varšavě prozatím nehrozí, že by ji Evropská komise znovu zařadila mezi země s nadměrným deficitem. Brusel však už novou konzervativní vládu upozornil na to, že plánovaný růst výdajů může schodek opět zvýšit.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom v prvním čtvrtletí zvýšila dodávky zemního plynu do Evropské unie a Turecka o 28,6 procenta na 44,4 miliardy krychlových metrů. Oznámila to v pátek agentura RIA Novosti. Evropská unie přitom usiluje o snížení závislosti na ruském plynu.
• Tempo růstu prodeje chytrých telefonů se bude v letošním roce poprvé v historii pohybovat v pásmu jednociferných čísel. Předpověděla to podle agentury Reuters výzkumná společnost Gartner.
• Německý automobilový koncern Volkswagen svolává ve Spojených státech do servisů 91 000 osobních vozů Passat s naftovými motory. Důvodem je možnost vadného elektrického vedení na podvozku těchto aut, sdělila v pátek automobilka podle agentury AP.
• Saúdská Arábie přistoupí ke zmrazení produkce ropy na lednové úrovni pouze v případě, že stejný krok učiní také další těžařské země včetně Íránu. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to v pátek řekl místopředseda saúdskoarabské vlády Muhammad bin Salmán Saúd. Írán přitom zmrazení těžby vyloučil, protože po zrušení mezinárodních sankcí hodlá zvýšit produkci ropy zpět na dřívější úrovně.
• Čínská společnosti Hebei Iron & Steel Group jako jediná předložila nabídku na privatizaci ztrátové srbské ocelárny Železara Smederevo. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj. Prodej ztrátových státních firem je součástí dohody o úvěru 1,2 miliardy eur s Mezinárodním měnovým fondem.
• Podíl eura na světových devizových rezervách klesl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku poprvé za 14 let pod 20 %, zatímco podíl amerického dolaru dále rostl. Celkový objem světových rezerv klesl druhé čtvrtletí za sebou. Vyplývá to z údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Španělská banka Santader, která je podle tržní hodnoty největší bankou v eurozóně, uzavře na domácím trhu zhruba 13 % svých poboček. Banka tak chce zlepšit svou ziskovost a reaguje také na výrazný přesun zákazníků na internet. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vnitřní sdělení generálního ředitele banky Josého Antonia Álvareze.
• Francouzský telekomunikační operátor Orange ukončil jednání o převzetí menšího konkurenta Bouygues Telecom a vytvoření domácí jedničky v sektoru. Sdělily to v pátek obě společnosti. Podle francouzského tisku překazily spojení požadavky francouzské vlády, která nesla nelibě, že v bývalém státním telefonním monopolu bude mít příliš velký vliv podnikatel Martin Bouygues.

Výsledková sezóna

• Čistý zisk ruského plynárenského gigantu Gazprom se loni více než zdvojnásobil na 403,5 miliardy rublů (141,4 miliardy Kč) ze 189 miliard rublů v roce 2014. Výsledky odpovídají ruským účetním standardům, oznámila firma.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Spotřebitelské ceny v eurozóně v březnu podle předběžných dat klesly meziročně o 0,1 % po 0,2% poklesu v únoru, jak se očekávalo. Eurozóna se v únoru dostala zpět do deflace poprvé od loňského září. Jádrové ceny, očištěné o volatilní ceny energií a potravin meziročně vzrostly o procento po 0,8% růstu v únoru, očekávalo se mírnější zrychlení na 0,9 %.
• Britská ekonomika ve čtvrtém kvartále podle finálních dat expandovala rychleji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt vzrostl o 0,6 % mezikvartálně, předběžný údaj počítal jen s 0,5% růstem po 0,4% růstu ve třetím čtvrtletí. Meziročně pak ekonomika rostla tempem 2,1 %, stejně jako ve třetím čtvrtletí, podle předběžných dat mělo tempo růstu zpomalit na 1,9 %.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v březnu zůstala na 6,2 procenta, nejníže od sjednocení země v roce 1990. Nezměnil se ani celkový počet nezaměstnaných, který poprvé od loňského září nevykázal pokles. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový úřad práce.
• Deficit rozpočtu Španělska v roce 2015 klesl na 5,24 % HDP z předchozích 5,9 % HDP, tedy na 56,6 miliardy eur. Země se však s Evropskou unií dohodla na tom, že svůj deficit sníží na 4,2 % HDP. Evropská komise Španělsko už několik měsíců upozorňuje, že bez rozpočtových úprav nebude schopno snížit letos schodek pod tři procenta HDP, jak se zavázalo.
• Tržby německých maloobchodníků se v únoru meziročně zvýšily o 5,4 %, čekal se růst pouze o 2,2 % po lednovém poklesu o 1,2 % (revidováno z -0,8 %). Meziměsíčně se tržby snížily o 0,4 % při očekávání 0,3% růstu po -0,1 % v lednu (revidováno z +0,7 %).
• Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 %. Český statistický úřad (ČSÚ) tak potvrdil svůj dřívější odhad z března. Nezměnil se ani meziroční růst za loňské 4. čtvrtletí, který činil čtyři procenta. Beze změny zůstal i údaj o mezičtvrtletním vývoji, podle kterého hrubý domácí produkt stagnoval.
• Britská vláda se snaží pomoci zaměstnancům oceláren, které se jejich vlastník, indická společnost Tata Steel, snaží prodat. Zatím se ale nedá říci, že vláda bude ve své snaze úspěšná. Řekl to ve čtvrtek britský premiér David Cameron, který kvůli tomu absolvoval krizovou schůzky s členy svého kabinetu. Zestátnění oceláren ale Cameron za vhodné řešení nepovažuje.
• Spojené státy oznámily ve čtvrtek další finanční pomoc ukrajinské vládě ve výši 335 milionů dolarů. Peníze mají jít na posílení bezpečnosti, uvedla s odvoláním na vyjádření Bílého domu agentura AFP.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku eurozóny se v březnu nezměnila, celková ekonomická nálada se ale zhoršila. Index spotřebitelské důvěry v eurozóně v březnu zůstal na únorové úrovni -9,7 bodu. Index podnikatelského klimatu vzrostl na 0,11 bodu z 0,09 bodu (revidováno z 0,07 bodu), čekalo se 0,08 bodu. Index nálady v sektoru služeb spadl na 9,6 bodu z 10,8 bodu (revidováno z 10,6 bodu) při očekávání poklesu na 10,5 bodu. Index ekonomického sentimentu pak klesl na 103 bodů ze 103,9 bodu (revidováno ze 103,8 bodu) při očekávání výsledku 103,8 bodu a index důvěry v průmyslu klesl na -4,2 bodu z -4,1 bodu (revidováno z -4,4 bodu), čekal se výsledek -4,1 bodu.
• Meziroční tempo německé inflace se v březnu podle rychlého odhadu spolkového statistického úřadu zvýšilo na 0,3 % z 0 %, čekal se mírnější růst spotřebitelských cen o 0,2 %. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,8 % při očekávání 0,6% růstu po +0,4 % v únoru.
• Negativní úrokové sazby nejsou hlavním nástrojem ECB, ale jen podporují celkovou politiku centrální banky eurozóny. Prohlásil to člen rady ECB Benoît Cœuré. Ohledně dalších instrumentů Cœuré řekl, že ECB nezvažuje takzvané helicopter money (přímé poskytování hotovosti domácnostem).
• Indická ocelárna Tata Steel uvažuje o prodeji všech svých aktivit v Británii. Chce tak ukončit těžké ztráty, které v upadajícím britském ocelářském průmyslu po bezmála desetiletém působení v zemi zaznamenává. Tata Steel je největším výrobcem oceli v zemi, zaměstnává zde zhruba 15 tisíc lidí.
• Německá obchodní skupina Metro navrhla rozdělit se do dvou částí. Divize velkoobchodu a potravin by měla být přesunuta do nově vytvořené firmy, zatímco divize spotřební elektroniky zůstane součástí existující Metro AG. Akcie na frankfurtské burze reagovaly v úvodu seance na zprávu téměř 10% růstem.
• Účastníci ekonomického fóra na pražském Žofíně podepsali ve středu za účasti prezidentů Česka a Číny na 30 obchodních dohod v nejrůznějších oblastech. Jedna z nich se týká i analytické spolupráce na přípravách kanálu Dunaj-Odra-Labe, uvedl český prezident Miloše Zeman. Dohody s čínskými firmami podepsaly například Škoda Auto, ČEZ, finanční skupina J&T, Česká exportní banka či Český Aeroholding.
• Novým výkonným ředitelem Telecomu Italia byl jmenován Flavio Cattaneo.
• Poskytování úvěrů domácnostem a firmám v eurozóně rostlo v únoru nejrychlejším tempem od konce roku 2011. Úterní data Evropské centrální banky (ECB) podle agentury Reuters naznačují, že pozvolné zotavování v zemích platících eurem pokračuje, přestože inflace je nadále velmi nízká a růst světové ekonomiky zpomaluje.
• Britská centrální banka (BoE) v úterý představila sérii opatření, která mají zabránit přehřátí tamního trhu s rezidenčními nemovitostmi a odvrátit hrozbu růstu počtu nesplácených hypoték. Lidé, kteří si budou chtít na hypotéku pořídit nemovitost na pronájem, budou nově muset splňovat přísnější kritéria ohledně výše a stability příjmů. Přísnější požadavky BoE mají zabránit poskytování hypoték lidem, kteří by je nedokázali splácet, pokud by se zvýšily úrokové sazby. Současně centrální banka oznámila zavedení proticyklického kapitálového polštáře ve výši 0,5 %.
• Čína a Česko by měly prohlubovat pragmatickou spolupráci a posílit vzájemné propojení, řekl čínský prezident Si Ťin-pching po setkání se svým českým protějškem Milošem Zemanem. Posílit by podle něj měla všestranná výměna mezi vládními orgány či politickými stranami. Dále Si Ťin-pching jmenoval hospodářskou spolupráci, kulturní výměnu a kooperaci mezi regiony.
• Čínské investice v Česku jen v letošním roce podle prezidenta Miloše Zemana dosáhnou 95 miliard korun. Automobilka Škoda pak v Číně během pěti let investuje 60 miliard korun. Zeman to v úterý řekl po jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na Pražském hradě. Přeje si, aby se Česká republika stala vstupní branou Čínské lidové republiky do Evropské unie.
• Německý automobilový koncern Volkswagen svolává ve Spojených státech do servisů téměř 5 600 elektromobilů e-Golf. Důvodem je problém s baterií, který může vést k zastavení chodu motoru. Informuje o tom agentura Reuters.
• Finská spotřebitelská důvěra je nejlepší od června 2015. Indikátor důvěry spotřebitelů ve Finsku v březnu stoupl na 10,4 bodu z únorových 7,7 bodu. Ve světle opatření ECB na podporu ekonomiky je zajímavé, že Finové cítí větší možnost ušetřit, je podle nich vhodná doba na vzetí si úvěru a nákup zboží dlouhodobé spotřeby.
• Německý automobilový koncern Volkswagen by mohl zrušit výplatu dividendy za uplynulý rok, aby ušetřil peníze na náklady spojené s emisním skandálem. Napsala to v úterý agentura DPA. Úplné zrušení dividend se podle DPA již považuje za pravděpodobné v dozorčí radě koncernu. Konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo a oficiální vyjádření k dispozici není. Výsledky hospodaření za uplynulý rok má Volkswagen zveřejnit 28. dubna.
• Britský úřad pro regulaci finančního trhu (FCA) plánuje zpřísnit kontroly v londýnských odnožích dvou velkých čínských bank. S odvoláním na nejmenované zdroje to v úterý podle agentury Reuters napsal čínský ekonomický magazín Caixin. Regulátor se podle něj hodlá zaměřit na praktiky proti praní špinavých peněz či opatření proti korupci.
• Šéf španělské telekomunikační společnosti Telefónica César Alierta odstoupí z funkce, hodlá však zůstat ve správní radě podniku. Oznámila to v úterý firma. Sedmdesátiletý Alierta, který strávil v čele Telefóniky 16 let, navrhl, aby se jeho nástupcem stal nynější provozní šéf podniku José María Álvarez-Pallete.
• Růst ekonomiky Slovinska letos zpomalí na 1,9 % z loňských 2,9 % a v příštím roce dosáhne 2 %. Předpověděla to v úterý mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Lublani. Fond vyzval slovinskou vládu, aby urychlila privatizaci a zavedla další penzijní reformu, která znovu zvýší věk odchodu do důchodu.
• Americká Federální komise pro obchod (FTC) v úterý zažalovala německý automobilový koncern Volkswagen kvůli klamavé reklamě. Firma podle žaloby propagovala šetrnost svých naftových aut k životnímu prostředí, ačkoli tyto vozy ve skutečnosti vypouštěly do ovzduší nadměrné emise. Komise požaduje, aby soud nařídil Volkswagenu vyplatit americkým spotřebitelům odškodné.
• Francouzská ropná společnost Total zvýšila výkon svého superpočítače Pangea na trojnásobek, což jej zařazuje do první desítky největších superpočítačů světa. Posílení počítačového výkonu pomůže urychlit průzkum nalezišť a snížit náklady, sdělila v úterý firma.
• Německá energetická společnost E.ON se dohodla s ruskou plynárenskou skupinou Gazprom na snížení cen v rámci dlouhodobých smluv o dodávkách zemního plynu. Firma uvedla, že dohoda jí umožnila zvýšit odhad zisku pro letošní rok.
• Italský výrobce luxusních automobilů Maserati svolává v Číně do servisů téměř 21 000 aut. Důvodem je riziko, že se v nich zasekne plynový pedál. Informoval o tom v úterý zpravodajský server BBC. Maserati je součástí italsko-americké automobilové skupiny Fiat Chrysler Automobiles.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Tabáková společnost Philip Morris ČR vykázala za celý loňský rok tržby 10,9 miliardy Kč, což znamená meziroční pokles o 22,7 %. Snížení je ale dáno změnou provozního modelu, kdy již firma od 1. ledna 2015 vystupuje pouze jako poskytovatel služeb, a nevlastní tak materiály pro výrobu. Čistý zisk firmy loni dosáhl 2,57 miliardy Kč, a meziročně se tak zvýšil o 14 %. Společnost zároveň uvedla, že na valné hromadě navrhne vyplacení dividendy ze zisku za loňský rok ve výši 920 Kč na akcii. Za rok 2014 společnost vyplatila dividendu 880 Kč na akcii.

Zdroj: CNBC