Evropské akcie zakončily převážně smíšený týden vzestupem

Páteční obchodování skončilo pro celoevropský index STOXX Europe 600 na optimistické notě, když investoři setřásli pokles cen ropy a vyrovnali se se smíšenými firemními výsledky.

Podobná situace se opakovala i u indexů jednotlivých velkých evropských akciových trhů.

"Finanční trhy prošly tento týden smíšeným vývojem. Na jednu stranu akciové indexy zaznamenaly během týdne výraznější výkyvy na obě strany, v celkovém součtu ale k žádnému velkému posunu nedošlo. Nevýraznému obchodování napomohla i absence výraznějších makroudálostí, navíc výsledková sezóna v USA a postupně i v Evropě se dostala do závěrečné fáze a výraznější podněty nepřinesla. Akciové indexy v západní Evropě zůstaly za celý týden téměř beze změny," napsal analytik J&T Banky Pavel Ryska.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt Německa v prvním čtvrtletí stoupl o 0,7 procenta proti předchozím třem měsícům. Tempo jeho růstu se tak více než zdvojnásobilo z 0,3 procenta v závěru loňského roku. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků.
• Většina členů Bankovní rady ČNB je připravena posunout hranici kurzového závazku na slabší úroveň. Jeden z členů rady dokonce ve čtvrtek konstatoval, že se pravděpodobnost takového kroku zvýšila. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ve čtvrtek 5. května.
• Spotřebitelské ceny v Německu se v dubnu meziročně snížily o 0,3 procenta. Oznámil to v pátek německý statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje z konce minulého měsíce. Cenovou hladinu sráželo především zlevňování energií.
• Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí zpomalila tempo růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) po očištění o sezonní vlivy stoupl o 0,7 procenta oproti předešlému kvartálu, kdy růst dosáhl jednoho procenta. Vyplývá to z odhadu, který dnes zveřejnil slovenský statistický úřad.
• Tempo deflace na Slovensku v dubnu zpomalilo. Spotřebitelské ceny v meziročním srovnání klesly o 0,4 procenta, v březnu byly nižší o půl procenta. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad.
• Celosvětové dodávky osobních automobilů značky Volkswagen se v dubnu meziročně snížily téměř o čtyři procenta na 476 700 vozů. Skandál kolem falšování testů emisí firmu poškodil zejména ve Spojených státech a v západní Evropě.
• Španělský index spotřebitelských cen v dubnu zaznamenal meziroční pokles o 1,1 %, jak se očekávalo, po březnovém poklesu o 0,8 %. Proti březnu se ale ceny o 0,7 % zvýšily, v březnu ceny meziměsíčně vzrostly o 0,6 %.
• Meziroční růst italského HDP dosáhl v prvním čtvrtletí tempa 1 %, proti prosinci se tak tempo růstu nezměnilo (data za prosinec revidována z 1,1 %). Čekalo se +0,9 %. Mezikvartální růst byl ve shodě s očekáváním 0,3 % (4Q2015 revidováno na 0,1 % z 0,2 %).
• Ekonomiky Maďarska a Polska na začátku roku nečekaně zpomalily. HDP Maďarska vzrostl v prvním čtvrtletí meziročně o 0,9 procenta (ve 4Q 15 o 3,2 %). HDP Polska se meziročně zvýšil o 3,0 procenta (ve 4Q 15 o 4,3 %).
• Ekonomika eurozóny stoupla na začátku roku podle zpřesněných údajů o něco méně, než se dosud uvádělo. Evropský statistický úřad Eurostat v pátek oznámil, že hrubý domácí produkt zemí eura vzrostl v prvním čtvrtletí o 0,5 %. V rychlém odhadu z konce dubna statistici růst odhadovali na 0,6 %. To by bylo dvojnásobné tempo než v závěru loňského roku a nejrychlejší expanze za pět let. V meziročním srovnání zpomalil růst ekonomiky měnového bloku na 1,5 % po expanzi o 1,6 % v předešlých třech měsících.
• Řecká ekonomika v 1Q klesla meziročně o 1,3 % (odhad: -1,3 %, 4Q2015: -0,8 %).
• Odchod Británie z Evropské unie by zbrzdil britský hospodářský růst a vedl k nestálosti trhů. Uvedl to v pátek Mezinárodní měnový fond (MMF) ve výroční zprávě, v níž se letos věnoval i důsledkům případného vystoupení Británie z unie (Brexitu).
• Německý ministr dopravy Alexander Dobrindt předvolal domácí automobilku Opel před vyšetřovací komisi kvůli zprávám médií o možných manipulacích s emisemi.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Rakouský kancléř Werner Faymann v pondělí nečekaně odstoupil ze všech svých funkcí, včetně funkce šéfa Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ). Faymann se ocitl pod tlakem po debaklu kandidáta jeho strany v prvním kole prezidentských voleb. Dočasným šéfem rakouské vlády se stane dosavadní vicekancléř Reinhold Mitterlehner.
• Sentix: Index nálady investorů v eurozóně v květnu vzrostl na 6,2 bodu z dubnových 5,7 bodu (odhad: 6 bodů).
• Německo by mělo využít nynějších rekordně nízkých úvěrových nákladů a více se zadlužit, aby posílilo veřejné i soukromé investice do infrastruktury. Doporučil to Mezinárodní měnový fond (MMF) v pondělním pravidelném hodnocení největší evropské ekonomiky. Zvýšení investic by podle fondu rovněž snížilo vysoký německý přebytek vnější bilance.
• Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Angus Deaton, autor ekonomického bestselleru Thomas Piketty a dalších více než 300 ekonomů z více než 30 zemí vybídlo světové lídry, aby skoncovali s érou daňových rájů. Jejich existence podle nich nemá "žádné ekonomické opodstatnění". Napsali to v dopise, který byl zveřejněn jen pár dnů před mezinárodním protikorupčním summitem v Londýně.
• Amerického výrobce a prodejce koblih a provozovatele kaváren Krispy Kreme koupí německá investiční společnost JAB. Zaplatí za něho 1,35 miliardy dolarů a jeho akcie pak stáhne z veřejného trhu. Německá firma tím podniká svou druhou akvizici americké potravinářské společnosti během dvou měsíců, informovala v pondělí agentura Reuters.
• Průmyslová produkce v březnu meziročně vzrostla reálně o 0,6 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 3,6 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 1,4 %. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 1,4 %. Stavební produkce v březnu 2016 klesla meziročně reálně o 12,5 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 2,3 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení klesla o 21,6 %. Bylo zahájeno meziročně o 16,7 % bytů méně. Dokončeno bylo o 5,4 % bytů méně.
• V dubnu celkový počet uchazečů o zaměstnání v Česku poklesl o 6,4 % na 414 960, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 5,7 % na 124 280 a podíl nezaměstnaných osob poklesl na 5,7 %.
• Saúdská Arábie plánuje uvést akcie státní ropné společnosti Aramco na burzách v Londýně, Hongkongu a New Yorku. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom v pondělí informoval britský list The Telegraph. Záměr prodat menšinový podíl v ropném kolosu na burze oznámila Saúdská Arábie v dubnu spolu s plánem hlubokých reforem. Ty mají přeorientovat ekonomiku, která je nyní závislá na příjmech z prodeje ropy.
• Německo: Podnikové objednávky v březnu vzrostly meziměsíčně o 1,9 % (odhad: +0,7 %, únor revidován na -0,8 %), meziročně o 1,7 % (odhad: +0,2 %, únor revidován na +0,7 %).
• Francouzská ropná společnost Total se dohodla na převzetí výrobce baterií Saft, což je rovněž francouzský podnik. Obě firmy to uvedly v pondělním společném sdělení. Total tím pokračuje v expanzi do výroby elektřiny a nových technologií.
• Jaderná elektrárna Temelín navyšuje zásoby jaderného paliva, důvodem je energetická bezpečnost země. Momentálně tu mají zásoby pro dvouletý provoz prvního bloku. Během letoška chtějí rozšířit palivovou rezervu i pro druhý blok. Firma ČEZ zvyšuje zásoby paliva i v Dukovanech. Stojí to miliardy korun, řekl v pondělí mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
• Dokončení slovenské jaderné elektrárny Mochovce se podle listu Hospodárske noviny prodraží více, než se čekalo. Nově by náklady na dostavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny měly stoupnout o půl miliardy eur, a dosáhnout tak 5,1 miliardy eur, napsal v pondělí deník s odvoláním na nejmenovaný zdroj.
• Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v dubnu proti březnu o 0,6 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle alkoholické nápoje a tabák a v oddíle odívání a obuv. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 0,6 %, což je o 0,3 procentního bodu více než v březnu.
• Německá průmyslová výroba v březnu prohloubila meziměsíční pokles na 1,3 procenta a klesla nejvýrazněji od srpna 2014. Oznámilo to v úterý německé ministerstvo hospodářství. Produkce se tak snížila výrazně více, než se očekávalo. Vývoj průmyslových zakázek spolu se zvýšenou zahraniční poptávkou ale naznačují brzké oživení v tomto sektoru.
• Deficit zahraničního obchodu Británie se v prvním čtvrtletí zvýšil na 13,3 miliardy liber (456 miliard Kč) z 12,2 miliardy liber ve čtvrtém čtvrtletí 2015. Ocitl se tak nejvýše od roku 2008. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil britský statistický úřad (ONS).
• Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) přestala coby jednotná organizace v podstatě existovat. Na dobu, kdy mohla určovat podmínky na světovém trhu s ropou, by se mělo zapomenout. Agentuře Reuters to sdělil šéf největší ruské ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin. Nejnovější výroky patří k těm nejtvrdším, jaké kdy na adresu ropného kartelu učinil.
• Průmyslová výroba ve Francii v březnu meziměsíčně klesla o 0,3 %. Očekával se naopak růst o 0,6 % po únorovém revidovaném propadu o 1,3 % (revidováno z -1,0 %). Meziročně se produkce rovněž snížila, a to o 0,8 %, ačkoli se očekával 0,5% růst po revidovaném růstu o 0,4 % v únoru (revidováno z +0,6 %). Produkce zpracovatelského sektoru se meziměsíčně propadla o 0,9 % při očekávání 0,6% růstu po předchozím revidovaném propadu o 1,4 %, meziročně zaznamenala pokles o 1,1 %, ačkoli trh vyhlížel 1,2% růst po 1,4% růstu v únoru (revidováno z +1,8 %).
• Slovenský závod německé automobilky Volkswagen loni zvýšil výrobu aut o téměř jedno procento na 397 458 vozidel a letos plánuje výrobu na podobné úrovni. Na tiskové konferenci o tom v úterý informovalo vedení slovenské divize Volkswagenu, která si udržela pozici největšího výrobce ze závodů celkem tří automobilek, jež v zemi pod Tatrami montují vozidla.
• Status tržní ekonomiky by Číně neměl být přiznán, shodla se v úterý ve Štrasburku většina europoslanců. Čína podle nich nesplňuje kritéria Evropské unie. Členové Evropského parlamentu v debatě také vyjádřili obavy o pracovní místa v EU a ochranu evropského průmyslu. Evropská komise musí do prosince rozhodnout, zda Číně status tržní ekonomiky udělí. Pokud ano, pak by to například omezilo pravomoci EU v situaci, kdy by unie chtěla uvalit cla na příliš levný dovoz z Číny.
• Pokud se Britové v červnu rozhodnou pro odchod z Evropské unie, jejich měna by mohla bezprostředně po hlasování oslabit až o 20 %. Předpověděl to v úterý britský institut pro ekonomický a sociální výzkum NIESR. Odhadovaný pokles kurzu libry by podle něj vyvolal intenzivní tlak na růst spotřebitelských cen.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v březnu vzrostla meziměsíčně jen o 0,3 %, očekával se růst o 0,5 % po předchozím revidovaném poklesu o 0,2 %. Meziročně produkce klesla o 0,2 %, čekal se prudší pokles o 0,4 % po předchozím revidovaném růstu o 0,1 %. Výroba zpracovatelského sektoru meziměsíčně vzrostla o 0,1 % po předchozím revidovaném poklesu o 0,9 %, očekával se růst o 0,3 %. Meziročně se produkce zpracovatelského sektoru propadla o 1,9 %, jak se očekávalo po předchozím revidovaném poklesu o 1,6 %.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zlepšila odhad letošního růstu rozvíjejících se ekonomik ve střední Evropě a Pobaltí. Banka nyní předpokládá, že hospodářský růst v tomto regionu dosáhne 3,1 procenta, zatímco v předchozí prognóze jej odhadovala na 2,9 procenta. Výhled nezahrnuje Českou republiku, kterou již EBRD počítá mezi vyspělé země.
• Podíl Ruska na českém exportu klesl v letošním prvním čtvrtletí na 1,5 procenta. Loni dosahoval dvou procent, v roce 2012 3,8 procenta. Na důležitosti naopak nabývá německý trh, jeho podíl na exportu stoupl na téměř 33 procent. Vyplývá to z údajů databáze zahraničního obchodu Českého statistického úřadu.
• Britská vláda se prozatím příliš nevěnuje plánům na postup v případě, že voliči v červnovém referendu rozhodnou o odchodu Londýna z Evropské unie. Ve středu to podle agentury Reuters v parlamentu prohlásil britský ministr financí George Osborne. Varoval také, že britský parlament se v případě ukončení unijního členství bude celé roky zabývat jen odlukou zákonů od evropských směrnic. Rovněž řekl, že země bude po odchodu z EU vystavena možným krizím v platební bilanci a v bankovním sektoru.
• Německo v neděli dosáhlo nového rekordu v množství vyprodukované čisté energie. Díky slunečnému a větrnému počasí dodávaly v jednu chvíli, kolem jedné hodiny odpoledne, solární, větrné a vodní elektrárny a elektrárny na biomasu 55 GW ze spotřebovávaných 63 GW, tedy zhruba 87 %. Ceny energie se na několik hodiny dokonce dostaly do záporu, což ve svém důsledku znamená, že klienti dostávali za spotřebu energie zaplaceno.
• Islandská centrální banka ponechává hlavní sazbu beze změny na 5,75 %.
• Holdingová společnost Silvia Berlusconiho Fininvest v úterý zveřejnila oficiální prohlášení, z něhož vyplývá, že podepsala memorandum s čínským konsorciem ohledně exkluzivních jednání o potenciálním prodeji fotbalového klubu AC Milán. Memorandum neuvádí, jak dlouho tato exkluzivita má trvat, ale podle zdroje Reuters konsorcium klub hodnotí na 750 milionů eur včetně dluhu. Stejný zdroj uvádí, že jednání jsou nezávazná a měla by trvat měsíc. Podle jiného zdroje chce čínské konsorcium nejprve koupit 70% podíl v klubu a zbytek dokoupit v následujících 12 až 18 měsících.
• Průmyslová výroba ve společenství zemí platících eurem v březnu vzrostla o 0,2 %. Čekal se výraznější 1,1% růst po +0,8 % v únoru. Meziměsíčně se průmyslová výroba o 0,8 % propadla, čekala se stagnace po únorovém poklesu o 1,2 % (revidováno z -0,8 %). Údaje signalizují, že celkový hospodářský růst v eurozóně po velmi silném prvním měsíci letošního roku ochabl.
• Britská centrální banka (BoE) podle očekávání na svém květnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,5 %. V nezměněné výši 375 miliard liber banka ponechala i program odkupů aktiv. Rozhodnutí pokračovat v dosavadní politice se rovněž očekávalo.
• Německo: Index velkoobchodních cen v dubnu meziročně klesl o 2,7 % (březen: -2,6 %).
• Řecko: Míra nezaměstnanosti v únoru klesla na 24,2 % z 24,4 % v lednu. Německý chemický koncern BASF má údajně zájem o převzetí americké společnosti Monsanto, která je jedním z největších světových producentů osiv a zemědělské chemie. Podle informací serveru Streetinsider.com v této záležitosti BASF spolupracuje s investičními bankami. Podle zdrojů agentury Bloomberg převzetí Monsanta zvažuje i farmaceutický koncern Bayer.
• Rusko: Devizové rezervy centrální banky stouply v dubnu na 391,9 miliardy USD (březen: 390,1 miliardy USD).
• Pokud se obyvatelé Británie v červnu rozhodnou pro odchod své země z Evropské unie, výsledkem by mohlo být prudké oslabení britské libry a pravděpodobně i zvýšení nezaměstnanosti. Uvedla to ve čtvrtek britská centrální banka.
• Odchod Británie z Evropské unie by mohl německou ekonomiku jen do konce příštího roku stát až 45 miliard eur (1,2 bilionu Kč) a podstatně snížit její růst. Brexit by pravděpodobně také značně zasáhl vývoz z Německa. Tvrdí to studie, již ve čtvrtek zveřejnila německá DZ Bank. Studie potvrzuje, že brexit by zdaleka nepoškodil jen britskou ekonomiku, jak zdůrazňuje britská vláda, mezinárodní instituce a kampaň za setrvání země v EU.
• Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek schválil předběžný plán prodeje části státních podílů v druhé největší ruské bance VTB a v těžaři diamantů Alrosa. U obou firem by měla Moskva prodat 10,9 procenta akcií.
• Převis nabídky nad poptávkou na světovém ropném trhu by mohly v letošním roce zmírnit neplánované výpadky v těžbě a stoupající spotřeba benzinu. Uvedla to ve čtvrtek Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v pravidelné měsíční zprávě. IEA předpověděla, že těžba ropy v zemích mimo kartel OPEC se v letošním roce sníží o 800 000 barelů denně. V předchozí prognóze přitom počítala s mírnějším poklesem o 710 000 barelů denně.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Druhá největší švýcarská banka Credit Suisse Group v prvním čtvrtletí prodělala 302 milionů švýcarských franků (7,4 miliardy Kč). Ztrátu za první tři měsíce roku přitom vykázala poprvé od roku 2008. Složitá situace na trhu bude pokračovat přinejmenším po celé druhé čtvrtletí, uvedla banka v úterním sdělení.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet se v prvním pololetí propadla do ztráty. V hospodaření se odrazily teroristické útoky v Egyptě, Paříži a Bruselu. Ještě více jej však zasáhl pokles kurzu britské libry, uvedla generální ředitelka společnosti Carolyn McCallová.
• Italské bankovní skupině UniCredit klesl čistý zisk v prvním čtvrtletí o 21 procent na 406 milionů eur, překonal ale odhady. Největší italská banka podle objemu aktiv v úterý uvedla, že hospodaření ovlivnily náklady na restrukturalizaci na domácím trhu v Itálii a v Rakousku.
• Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia je za první čtvrtletí překvapivě ve ztrátě a další zhoršení očekává. Čistá ztráta dosáhla 513 milionů eur ve srovnání se ziskem 177 milionů eur před rokem. Tehdy ještě fungovala jako samostatný podnik, od té doby převzala firmu Alcatel-Lucent. Tržby klesly o devět procent na 5,6 miliardy eur, a nedosáhly tak na odhady trhu.
• Největší německá energetická společnost E.ON v prvním čtvrtletí zvýšila hrubý provozní zisk (EBITDA) o osm procent na 3,1 miliardy eur. Růst vysvětlila přínosem dohody s ruskou plynárenskou skupinou Gazprom o nižších cenách za odběr plynu. Výsledek překonal odhady analytiků, kteří jej podle agentury Reuters předpovídali na 2,9 miliardy eur.
• Čistý zisk belgické finanční skupiny KBC, která je vlastníkem české ČSOB, se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 23 procent na 392 milionů eur. Výrazně však překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali pouze na 290 milionů eur. V České republice KBC vydělala 129 milionů eur, tedy o desetinu méně než před rokem.
• Německá energetická společnost RWE v prvním čtvrtletí zvýšila provozní zisk o sedm procent na 1,7 miliardy eur. Zisk tak překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na necelých 1,5 miliardy eur.
• Finanční dům MONETA Money Bank hospodařil v prvním čtvrtletí letošního roku s čistým ziskem 1,08 miliardy Kč. O rok dříve společnost dosáhla ve stejném období čistého zisku 1,18 miliardy Kč. Provozní výnosy se bance meziročně snížily na 2,77 miliardy Kč z 3,05 miliardy Kč.
• Výsledky Crédit Agricole v 1Q: Čistý zisk 227 milionů EUR (1Q2015: 784 milionů EUR), výnosy 3,8 miliardy EUR (meziročně -13 %).
• Výsledky Assicurazioni Generali v 1Q: Čistý zisk 588 milionů EUR (1Q2015: 682 milionů EUR), provozní zisk 1,16 miliardy EUR (meziročně -12 %).
• Výsledky LafargeHolcim v 1Q: Čistá ztráta 47 milionů CHF (1Q2015: ztráta 69 milionů CHF), čisté tržby 6,06 miliardy CHF (meziročně -5,5 %, odhad: 6,2 miliardy CHF).

Zdroj: CNBC