Anketa: Budoucnost bitcoinu aneb Proč střední proud kryptoměnám (ne)fandí

Bitcoin si v důsledku (po)brexitové nejistoty připsal během několika dnů třicet procent, za celé první pololetí pak nahlásil bezmála dvousetprocentní zhodnocení. Média a investoři středního proudu proto zbystřili, ostatně jako obvykle. Podle fanoušků kryptoměny se rtuťovitým kurzem je taková pomíjivá náklonnost chybná, většina mainstreamu každopádně nadále považuje bitcoin a podobné systémy za experiment odsouzený k životu (i smrti) na periferii. Potvrzuje to i debata v rámci projektu Alter Eko, z níž vám nabízíme nejoriginálnější názory zástupců (nejen) říše finančního středu.
Helena Horská (Raiffeisenbank)
Bitcoin není pro masy. Pro někoho jde o adrenalinový sport (adrenalinovou investici), někteří si pořízením bitcoinu kupují společenský status inovátora, případně prostě jen chtějí být cool. Zpočátku to byla hra s "malými" čísly, teď už jde o hodně. Neregulovatelnost této bezhotovostní měny je navíc velkým lákadlem pro ilegální obchod. Důvěra v bitcoin je přitom postavena tom, že jeho algoritmus nelze prolomit. To je zásadní rozdíl oproti současným penězům, o jejichž hodnotu a důvěru se starají centrální banky, potažmo vlády. Bitcoin žádnou zastřešující instituci nemá – lidé buď věří ve stabilitu systému, nebo nevěří, a pak si ho nepořídí.
Hodnota bitcoinu je navíc kvůli nepružné nabídce vláčena vlnami důvěry či nedůvěry. S růstem důvěry a popularity se bublina nafoukne, s poklesem zase splaskne, což je pro "běžného spotřebitele" neakceptovatelné. I svobodné bankovnictví totiž předpokládá, že nabídka peněz bude upravována v závislosti na poptávce po měně. A právě zde se shoda se soukromými penězi láme – konečná nabídka bitcoinů, která je prezentována jako přednost, je základní překážkou pro masové používání ke směně, zúčtování či uchování hodnoty.
Mikuláš Splítek (Erste Asset Management)
Bitcoin nemění vnímání peněz. Regulace je výrazem společenské smlouvy k zajištění spravedlnosti. Technologie ale nemá pro spravedlnost cit. Nebo byste nechali počítač rozhodnout soudní při? Technologie důvěru nezavádí, pouze usnadňuje komunikaci nebo zlepšuje transparentnost.
Bitcoin tedy není měnou, systémovým článkem v pravém slova smyslu, ale spíše zbytnou komoditou. Je převratný ve způsobu ověřování transakcí, ale nemění způsob, jakým lidé chápou peníze. Ten je po staletí neměnný. A proto je bankovnictví jedním z principiálně nejjednodušších oborů. Adam Smith si dokonce povšiml, že "mýta, obranu a banky může řídit i tak špatný hospodář jako stát". Peníze se totiž – promiňte kacířskou myšlenku – řídit nedají. A to zůstane stejné s technologií i bez ní. Peníze jsou neutrální přenašeč, jako třeba vzduch – ten také není potřeba usměrňovat, a když zapomenete, že je, najednou je ho dost pro všechny.
Petr Hlinomaz (nezávislý analytik)
Bitcoin? Více otázek než odpovědí. To platí zejména v případě, že bychom se vážněji zamýšleli nad kryptoměnami v delším horizontu. Základní mezerou pro seriózní posouzení jejich budoucí role je absence hlubšího vysvětlení jejich existence z pohledu makroekonomiky.
Jsou kryptoměny skutečnými měnami, jak je definuje ekonomická teorie? Možná na akademické půdě již něco podobného vzniká nebo existuje. Pokud ano, bylo by snazší vyslovit se k oprávněnosti, či pomíjivosti jejich existence.
Jan Sechovec (Česká spořitelna)
Bitcoin: Možnosti, realita a oči pro pláč. Fenomén kryptoměn nekončí u samotného bitcoinu jako prostředku pro alternativní platební styk. Celý ekosystém je mnohem širší. Příkladem může být blockchain, distribuovaný ledger (nejen) pro bitcoin, případně další nadstavby, například Ethereum, tedy decentralizovaná aplikační platforma. Jejich nespornou výhodou je nezvratitelná autentičnost a nedělitelnost transakcí a aplikací, které se v těchto platformách provozují.
Podobná kombinace má potenciál změnit svět. Umožní totiž vytvořit měnu, v rámci které bude každá peněžní jednotka v rámci svého životního cyklu jasně sledovatelná a bude mít jasný původ. Taková měna může být navíc programovatelná, což by znamenalo, že by byl například výběr daní zcela automatizovaný, kryptograficky zabezpečený proces. Chytré kontrakty by poskytly možnost, jak si například stroje budou účtovat mezi sebou – elektrárna bude účtovat konkrétnímu robotu za spotřebovanou energii, robot potom může účtovat výrobní lince jiného vlastníka za odvedenou práci a tak dále.
Je to blízká, nebo vzdálená budoucnost? Stačí se podívat na to, jak vypadá náš domácí mezibankovní clearing. Změna v nedohlednu, a pokud nějaká přijde, tak za hranice ISO 20022 (standard pro výměnu dat mezi finančními institucemi – pozn. red.) nejspíše nepůjde. Škoda.