Evropské trhy ve středu po zasedání japonské centrální banky uzavřely v zelených číslech

Evropský regionální index STOXX Europe 600 si připsal 0,51 % na 342,73 bodu. Nahoru jej táhl sektor základních materiálů, který poháněly zejména stoupající ceny ropy. Ty reagují na pokles zásob černého zlata ve Spojených státech a na stávku v norském ropném a plynárenském sektoru, jež by mohla snížit těžbu suroviny v Severním moři.

Britský index FTSE 100 uzavřel se ziskem 0,06 % na 6 834,77 bodu, francouzský CAC 40 zpevnil o 0,48 % na 4 409,55 bodu a německý index DAX stoupl o 0,41 % na 10 436,49 bodu.

Japonská centrální banka sice ve středu uvedla, že ponechá základní úrokovou sazbu beze změny, zrušila však dosavadní cíl objemu nákupu aktiv a oznámila, že místo něj se zaměří na řízení výnosové křivky. Oznámení se pozitivně odrazilo na asijském obchodování, přičemž nejvíce se dařilo japonským bankám a exportérům.

Rally japonského finančního sektoru po zasedání BoJ se přelila i na evropské trhy. Dařilo se obzvláště španělským a italským bankám. Italská bankovní skupina UniCredit si připsala 3,63 %, britská Barclays zdražila o 3,17 % po tom, co HSBC zvýšila doporučení na její akcie na "buy" z "hold", a španělská Banco Popular byla se ziskem 9,12 % jedním z nejziskovějších titulů v benchmarku STOXX Europe 600.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Německo je příliš závislé na exportní poptávce a mělo by využít současných příznivých podmínek ke zreformování své ekonomiky. V rozhovoru s francouzským listem L'Opinion to řekl hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Peter Praet. Německo podle něj vykazuje anomálně vysoké obchodní přebytky a mělo by se zaměřit na rozvoj vnitřního trhu, a to například prostřednictvím vyšších mezd, vyšších investic či nižších daní.
• Americká Citibank se u ostravského krajského soudu, který se zabývá úpadkem těžařské společnosti OKD, domáhá uznání pohledávek za 10,1 miliardy korun. Deník E15 ve středu napsal, že společnost podala na OKD žalobu. Pohledávky Citibank jsou v rámci insolvenčního řízení s OKD největší přihlášené, které insolvenční správce Lee Louda neuznal.
• Agrofert neuspěl s dovoláním v dlouholetém sporu s polskou firmou PKN Orlen o 20 miliard korun. Nejvyšší soud dovolání odmítl, řekla ve středu ČTK bez dalších podrobností Markéta Puci, mluvčí Městského soudu v Praze, který případ řešil jako první instance. Agrofert podle mluvčího Karla Hanzelky zváží další právní kroky, včetně možnosti, aby o kauze jednal Ústavní soud.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,5 % z dříve předpokládaných 1,7 %. Odhad růstu eurozóny na příští rok zhoršila ještě výrazněji, a to o 0,3 procentního bodu na 1,4 procenta. Kromě eurozóny snížila i výhled světové ekonomiky, kde očekává 2,9% růst oproti červnovému odhadu 3 %. Odhad růstu na příští rok organizace zhoršila také o 0,1 procentního bodu a nyní předpokládá, že růst dosáhne 3,2 %.
• Banky zřejmě budou muset ještě více informovat své klienty o požadovaných poplatcích za platební účty a přibude jim povinnost nabízet základní platební účet za přiměřenou cenu. Nárok na něj bude mít každý spotřebitel pobývající legálně na území EU. Počítá s tím novela zákona o platebním styku, kterou ve středu doporučil Sněmovně schválit její rozpočtový výbor. Výbor se předlohou zabýval před třetím čtením, které by mohlo přijít na řadu na říjnové schůzi.
• Investoři, kteří u soudu v německém Braunschweigu zažalovali automobilku Volkswagen o odškodné za skandál kolem měření emisí, požadují celkem 8,2 miliardy eur (téměř 222 miliard Kč). Ve středu to oznámil soud, do jehož obvodu spadá sídlo Volkswagenu ve Wolfsburgu.
• Mzdy v příštím roce podle Hospodářské komory ČR porostou nominálně o 4,8 až 5 %. Konkurenceschopnost firem, celou ekonomiku a růst hrubého domácího produktu ale ohrožuje vládou chystané zvýšení minimální a zaručené mzdy. Vyplývá to z analýzy komory, kterou ve středu na tiskové konferenci představil její prezident Vladimír Dlouhý.
• Vláda ve středu schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 60 miliard Kč. Informoval o tom na twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Rozpočet počítá s růstem platů učitelů a zdravotníků, zvýšením odvodů za státní pojištěnce a růstem důchodů.
• Slovenská vláda ve středu schválila návrh na snížení daně z příjmů podniků. Kromě toho počítá se zavedením daně z dividend, rozšířením zvláštního odvodu pro pojišťovny a prodloužením a přechodným zvýšením mimořádného odvodu, které platí státu firmy z regulovaných sektorů ekonomiky. Zmiňované dodatečné daně budou podle předlohy nižší, než původně navrhovalo ministerstvo financí.
• Někteří Evropané mají důvod si přát, aby prezidentské volby ve Spojených státech vyhrál Donald Trump. Jak ve středu napsal publicistický server Politico, umožnilo by to například zrušit dohodu o volném obchodu mezi oběma stranami a souběžně omezit vliv amerických společností z Wall Streetu. Vznikly by také podmínky k tomu, aby Evropská unie začala budovat svou armádu. Dalším důvodem je naděje, že se Evropa zbaví dohledu USA v rámci spolupráce tajných služeb. A jako pátý důvod označil server Politico škodolibou radost, kterou by z Trumpova zvolení Evropané měli.
• Místopředseda německé vlády a ministr hospodářství Sigmar Gabriel ve středu podle agentury Reuters prohlásil, že podporuje zrušení sankcí EU vůči Rusku, musí být ale dosaženo pokroku v mírovém procesu na Ukrajině. Gabriel míří na dvoudenní návštěvu Ruska. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury DPA potvrdil, že oba politici se ve středu večer setkají.
• Schodek 60 miliard Kč v středečním schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok nemá podle ekonomů, které oslovila ČTK, v současné příznivé ekonomické situaci opodstatnění. Navíc letošní rozpočet podle některých ekonomů i přes naplánovaný schodek 70 miliard Kč skončí jako vyrovnaný. Problémem také může být do budoucna nárůst povinných, tzv. mandatorních výdajů rozpočtu způsobený růstem platů a důchodů.
• Vzrůstající xenofobie na území bývalé NDR ohrožuje podle vlády v Berlíně ekonomické sbližování a sociální smír v Německu. Uvádí to ve středu představená výroční zpráva o stavu německé jednoty, podle které jsou uprchlíci pro nové spolkové země příležitostí.
• Americká technologická společnost Apple jedná o možné koupi britského výrobce luxusních sportovních aut a majitele jednoho z týmů formule 1 McLaren Technology Group. Hodnota ztrátové automobilové skupiny by se mohla pohybovat v rozmezí od jedné miliardy do 1,5 miliardy liber (31,4 miliardy až 47,2 miliardy Kč). Píše o tom na svých internetových stránkách list Financial Times s odvoláním na informované zdroje.

Výsledková sezóna

• Čistý zisk největšího světového maloobchodního prodejce oděvů Inditex v prvním finančním pololetí vzrostl o 8 % na 1,26 miliardy eur. Firma ve středu uvedla, že k výsledku přispěl zejména růst tržeb. Inditex má sídlo ve Španělsku a vlastní řetězec obchodů Zara.

Zdroj: CNBC