Evropské burzy v úterý uzavřely převážně v pozitivním pásmu, britský FTSE 100 znovu dosáhl na nové historické maximum

Evropské akciové trhy v úterý převážně rostly. Stejně jako v pondělí jim k tomu dopomohla řada makrodat a růst cen ropy. Pozitivně rovněž zapůsobily úspěšná asijská seance a dobrý start obchodování na Wall Street.
Britský FTSE 100 v první seanci roku 2017 dosáhl nového historického maxima 7 205,45 bodu a obchodování zakončil se ziskem 0,49 % na 7 177,89 bodu. Francouzský CAC 40 si polepšil o 0,35 % na 4 899,33 bodu, německý index DAX však klesl o 0,12 % na 11 584,24 bodu.
Regionální index STOXX Europe 600 si připsal 0,7 % na 365,71 bodu, když většina jeho sektorů skončila v plusu. Investorům v úvodu roku zvedají náladu zejména lepší než očekávaná makrodata. V úterý trhy potěšily zejména německé zprávy o prosincové inflaci a nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných v Německu v prosinci podle sezonně přepočtených údajů klesl ve srovnání s předchozím měsícem o 17 000 a míra nezaměstnanosti zůstala na 6 %, což je nejnižší hodnota od znovusjednocení země v roce 1990.
Meziroční inflace v Německu v prosinci vyskočila na 1,7 % z listopadových 0,8 %, což je nejvyšší hodnota od července 2013. Zpráva tak naznačuje, že se začíná projevovat efekt podpůrných opatření Evropské centrální banky (ECB), která mají zajistit růst cen.
Nejvíce se v úterý dařilo bankovnímu sektoru, který získal téměř 3 %. Znovu výrazně zdražily akcie nedávno vytvořené italské banky BPM, která vznikla sloučením původních bank Banka Popolare Milano a Banka Popolare. Finanční dům uzavřel obchodování se ziskem zhruba 7,2 %.
Nejdůležitější úterní události na evropských trzích
- Tempo růstu spotřebitelských cen ve Francii se v prosinci podle předběžných dat mírně zvýšilo na více než dvouleté maximum. Index meziročně vzrostl o 0,6 %, čekalo se však +0,8 % po listopadových +0,5 %. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,3 %, analytici predikovali +0,5 % po nule v listopadu. Podle harmonizované metodiky Evropské unie inflace zrychlila na 0,8 % meziročně z 0,7 % v listopadu.
- Počet nezaměstnaných v Německu v prosinci podle sezonně přepočtených údajů klesl ve srovnání s předchozím měsícem o 17 000. Analytici odhadovali pokles o 5 000 po listopadovém revidovaném poklesu o 6 000 (revidováno z poklesu o 5 000). Míra nezaměstnanosti zůstala na 6 %, což je nejnižší hodnota od znovusjednocení země v roce 1990. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil spolkový úřad práce.
- Zpracovatelský sektor ve Spojeném království v prosinci expandoval výrazně rychleji než v srpnu. Index nákupních manažerů dosáhl 56,1 bodu z listopadových 53,6 bodu (revidováno z 53,4 bodu), očekával se pokles na 53,3 bodu.
- Česko si loni pohoršilo na žebříčku zemí podle jejich image o dvě příčky na 30. místo. Reputace Česka v zahraničí ale mírně vzrostla. Na žebříčku Anholt-GfK Nation Brands Index 2016 se zhoršilo globální vnímání národní značky u všech zemí v první desítce, největší pokles zaznamenaly Velká Británie a USA. V tiskové zprávě to v úterý uvedla společnost GfK. Hodnocení vedou USA před Německem a Británií.
- Tranzit zemního plynu z Ruska do Evropy přes Ukrajinu loni stoupl o 23 procent na 82,2 miliardy metrů krychlových. V úterý to uvedl ukrajinský Ukrtransgaz, který má v zemi monopol na přepravu plynu.
- Objem bankovních úvěrů stoupl ke konci listopadu na 2,99 bilionu Kč, což byl meziroční růst o 6,4 %. Úvěry domácnostem vzrostly o 8 % na 1,32 bilionu Kč, úvěry podnikům o 6,8 % na více než bilion. Vyplývá to z údajů České národní banky. Je tak prakticky jisté, že v závěru roku objem úvěrů překročí tři biliony korun, uvedla hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
- Meziroční inflace v Německu v prosinci vzrostla na 1,7 % z listopadových 0,8 % (odhad: 1,4 %), což je nejvyšší hodnota od července 2013. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie se spotřebitelské ceny zvýšily také o 1,7 % (odhad: 1,3 %). V úterý to ukázala předběžná data německého statistického úřadu. Zpráva naznačuje, že se začíná projevovat efekt podpůrných opatření Evropské centrální banky (ECB), která mají zajistit růst cen. Inflaci tlačily vzhůru zejména vyšší ceny energií a potravin.
- Státní rozpočet skončil loni v přebytku 61,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 70 miliard korun. Na tiskové konferenci o tom v úterý informoval ministr financí Andrej Babiš (ANO). Předloni byl schodek státního rozpočtu 62,8 miliardy korun.
- Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nepředpokládá, že by se do voleb měnily daně nad rámec balíčku, který v současnosti projednává Sněmovna. Novinářům v úterý řekl, že další změny daní budou předmětem programů jednotlivých stran pro podzimní volby. Sám vidí do budoucna prostor spíš pro snižování DPH než spotřební daně.
- Objem realitních investic v ČR loni vzrostl na dosud nejvyšší hodnotu 3,36 miliardy eur (asi 91 miliard Kč) a meziročně stoupl zhruba o pětinu. Započítány jsou i logistické areály zobchodované v rámci akvizice společnosti P3 Logistic Parks přibližně za 19 miliard Kč. V úterý o tom informovala poradenská společnost BNP Paribas Real Estate ČR.
- Zástupci ministerstva financí v dozorčí radě energetické společnosti ČEZ hlasovali proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení firmy. Novinářům to v úterý řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Dozorčí rada před Vánocemi potvrdila ve funkci předsedy představenstva na další čtyři roky Daniela Beneše. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží 70 procent akcií firmy právě přes ministerstvo financí. Současný mandát měl Benešovi skončit letos na konci roku.
- Londýnská akciová burza (LSE) se dohodla na prodeji své francouzské clearingové firmy LCH Clearnet evropské burzovní skupině Euronext za 510 milionů eur (13,8 miliardy Kč). LSE to uvedla v úterním sdělení. Londýnský operátor si tím chce zajistit souhlas Evropské komise s plánem fúze s německou burzovní společností Deutsche Börse. Z tohoto spojení má vzejít největší provozovatel trhů s cennými papíry na světě podle objemu tržeb.
- Výsledek státního rozpočtu za rok 2016, který skončil přebytkem 61,8 miliardy korun, podle analytiků oslovených ČTK obecně odráží dobrý výkon ekonomiky a nižší vládní investice. Jako problém však analytici vidí sestavování rozpočtu ministerstvem, a to nejen pro loňský rok, kdy se plány výrazně liší od skutečnosti. Zároveň oceňují, že vláda peníze neutrácela za každou cenu a snažila se chovat relativně hospodárně.
Zdroj: CNBC
Aktuality
