SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: ČNB v únoru ponechala měnovou politiku beze změny, konec intervencí stále předpokládá v polovině roku

Rada ČNB zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení koruny na úrovně, které by již nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 EUR/CZK". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz české měny pohybovat podle nabídky a poptávky.

Banka zhoršila výhled růstu české ekonomiky

ČNB ve čtvrtek rovněž zveřejnila zaktualizovanou makroekonomickou prognózu. V ní zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním i v příštím roce na 2,8 %. Loňský růst banka odhaduje na 2,4 %. V předchozí listopadové prognóze počítala ČNB v letech 2017 a 2018 s růstem HDP o 2,9 % a v roce 2016 s růstem o 2,8 %.

Odhad vývoje inflace v prvním čtvrtletí 2018 banka zvýšila na 2,5 % z dřívějších 2,4 %. Pro druhé čtvrtletí 2018 odhad ponechala na 2,3 %. Inflace přitom koncem loňského roku výrazně zrychlila a vrátila se k dvouprocentnímu cíli ČNB. Podle prognózy budou podmínky pro udržitelné plnění inflačního cíle i do budoucna splněny počínaje zhruba polovinou letošního roku. Jiří Rusnok na tiskové konferenci zopakoval, že ČNB potřebuje vidět robustní plnění inflačního cíle, tedy jeho přestřelení, aby si byla jistá, že se inflace kolem dvou procent udrží i po návratu měnové politiky do standardního režimu.

Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle banky vyrovnaná. Zvýšit nebo snížit inflaci proti stávajícím odhadům může vývoj kurzu koruny k euru po opuštění kurzového závazku.

Ministerstvo financí ve vlastní prognóze tento týden zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,6 % z listopadových 2,5 %. Pro loňský rok úřad odhad také zlepšil, a to na 2,5 % z předchozích 2,4 %. V roce 2018 ekonomický růst podle prognózy ministerstva financí mírně zpomalí na 2,4 %.

TISKOVÁ KONFERENCE JIŘÍHO RUSNOKA

14.15 Rusnok: Bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla o ponechání sazeb na technické nule a o pokračování používání devizového kurzu jako dalšího nástroje měnové politiky a potvrdila závazek udržovat kurz české koruny nad 27 EUR/CZK.

14.16 Rusnok: Předpokládáme používání měnového kurzu jako dalšího nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017.

14.18 Rusnok: Inflace se bude k cíli ČNB na horizontu měnové politiky navracet shora.

14.20 Rusnok: Růst hospodářství eurozóny podle předpokladů ČNB na začátku tohoto roku zpomalí, poté se ale vrátí ke dvěma procentům.

14.21 Rusnok: Výhled ceny ropy Brent předpokládá stabilitu kolem aktuálních úrovní.

14.22 Rusnok: V růstu české jádrové inflace se odráží vývoj české ekonomiky a růst mezd. Další růst mezd povede k dalšímu zvyšování jádrové inflace. Opačně bude působit od poloviny roku očekávané posílení koruny.

14.23 Rusnok: Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí zvolnil. Za celý rok dosáhl podle prognózy 2,4 %. V příštích letech se tempo zvýší na necelá 3 %. Ekonomiku budou podporovat zahraniční poptávka, uvolněné měnové podmínky a opětovný růst vládních investic. Míra nezaměstnanosti bude v ČR klesat již jen lehce.

14.25 Rusnok: Koruna vůči euru ve druhé polovině roku podle prognózy ČNB posílí. Prognóza ale nebere v potaz měnové zajištění společností ani prodávání korunových pozic finančních investorů.

14.26 Rusnok: Překoupenost trhu (s korunou) může vést až k oslabení koruny po uvolnění kurzového závazku.

14.27 Rusnok: ČNB je připravena po uvolnění kurzu koruny případné nadměrné posilování měny tlumit nástroji, které má k dispozici.

14.28 Rusnok: Pavel Řežábek je končícím členem rady. Jeho skeptické názory na zavedení kurzového závazku byly všeobecně známy. Z hlediska naší strategie odchodu z kurzového závazku se nic nemění. Ohledně obav z výše devizových rezerv s ním ale musím nesouhlasit. Nezávislá centrální banka s vlastní měnou de facto nemá strop devizových rezerv. Jako příklad bych mohl uvést Švýcarsko nebo Izrael. To, jakým způsobem je s rezervami nakládáno, je na měnové autoritě. My jsme si prozatím stanovili velmi konzervativní podmínky investování devizových rezerv. Řada centrálních bank je méně konzervativní a investuje do mnohem rizikovějších aktiv a aktiv s delším investičním horizontem. O tom se budeme i my do budoucna radit. Teď připravujeme strategii, jak se zvýšenými devizovými rezervami naložit. Zatím jsme na nich vždy vydělali, takže obavy nemám.

14.31 Rusnok: Inflace se sice dostala na úrovně, kde jsme ji již dlouho neviděli, převládá ale názor, že se tam vrátila díky jednorázovým faktorům (potraviny, pohonné hmoty, EET). Podobná situace je také v Německu, samozřejmě s výjimkou EET. V jádrové inflaci zatím nevidíme žádný silný tlak, který by vyvolával obavy z posunu inflačních očekávání nebezpečně vysoko.

14.31 Rusnok: Na načasování ukončení devizových intervencí se nic nemění, v příštích měsících budeme bedlivě sledovat inflaci a vyhodnocovat, jak se vyvíjejí inflační tlaky, zda zesilují, nebo polevují. Nemáme potřebu reagovat ukvapeně a posunovat termín předpokládaného ukončení intervencí. Potřebujeme vidět robustní plnění inflačního cíle, tedy jeho jisté přestřelení.

"Únorové jednání ČNB nepřekvapilo. Banka se pokusila zlehčit dřívější dosažení inflačního cíle a ponechala očekávaný konec kurzového závazku v původním znění. Vyznění tiskové konference guvernéra Jiřího Rusnoka ohledně načasování ukončení kurzového závazku není příliš konzistentní s novým inflačním výhledem. Na druhou stranu není tento postoj ČNB příliš překvapující. Banka se musí snažit trh přesvědčit, že konec závazku není tak aktuální, aby omezila příliv dalšího spekulativního kapitálu," řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom ING pro ČR. "Náš dosavadní výhled na konec kurzového závazku se po dnešním jednání nemění. Díky zrychlující inflaci, která začne v příštích měsících přestřelovat 2% cíl, a rizikům plynoucím z rychlého růstu devizových rezerv, očekáváme 'exit' začátkem druhého čtvrtletí, velmi pravděpodobně během mimořádného jednání bankovní rady," dodal Seidler.

"Dnešní zasedání náš výhled pro další kroky ČNB nezměnilo. Nadále předpokládáme, že ČNB opustí kurzový závazek ve druhém kvartálu. Podle našeho odhadu by k tomu mělo dojít 4. května na pravidelném měnově-politickém zasedání," uvedl ekonom z Komerční banky Viktor Zeisel. "Opuštění kurzového závazku podle nás nebude doprovázeno zavedením záporných sazeb. Nicméně ČNB bude (v souladu se svým dlouhodobým postojem) připravena zmírňovat případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. Předpokládáme, že guvernér měl na mysli devizové intervence, ale pod toto označení by se daly zařadit i záporné sazby," napsal dále Zeisel. "Prognóza ČNB počítá s výrazným zvyšováním sazeb hned po odstranění kurzového závazku. My se ale domníváme, že ČNB letos sazby zvyšovat ještě nebude. Odstranění kurzového závazku totiž představuje zpřísnění měnové politiky. Navíc 'exit' zvýší volatilitu na devizovém trhu. Vzhledem k tomu, že čekáme, že ECB ukončí program kvantitativního uvolňování až ke konci roku a že nebude zvyšovat sazby až do roku 2021, zvýšení sazeb ČNB by rychle roztáhlo úrokový diferenciál, což by do koruny lákalo další horké peníze, a zvyšovalo tak kurzovou volatilitu. Předpokládáme, že bankovní rada si bude chtít počkat na to, jaké dopady odstranění kurzového závazku bude mít, než začne s dalším utahováním měnové politiky," dodal Zeisel.

"Předpokládáme, že se ČNB bude snažit o 'čistý exit', tedy že se bude snažit vyhnout stanovování přechodných pevných bariér kurzu a použití záporných sazeb. Pokud by však nastala situace, kdy by koruna čelila výrazným apreciačním tlakům, mohla by strategie 'čistého exitu' selhat. ČNB by byla v takovém případě dotlačena jak k zavedení záporných sazeb, tak k nastavení přechodné obranné bariéry. Otázkou tedy je, jak se bude koruna vyvíjet po ukončení intervencí. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu by měla ve vleku zlepšujících se fundamentů začít posilovat. Rovnovážný fundamentální kurz odhadujeme zhruba o 10 % níže (v okolí 25,00 EUR/CZK), a to z důvodu rychlejšího růstu a zlepšující se vnější rovnováhy. V krátkodobém až střednědobém horizontu však mohou převážit úplně jiné faktory a pohyb kurzu koruny může být nevyzpytatelný," doplnil Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. "Bezprostředně po vypnutí intervencí proti sobě budou stát exportéři a investoři sázející na zisky koruny. A čím více budou před koncem intervencí investoři sázet na zisky koruny a čím více se exportéři budou proti tomuto vývoji zajišťovat, tím nižší budou šance, že koruna skutečně začne posilovat."

Objem intervencí již zřejmě přesáhl bilion korun

Devizové intervence spustila ČNB na konci roku 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Další intervence přišla v červenci 2015, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu koupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. Od listopadu do února 2016 byla ČNB každý měsíc na trhu aktivní a koupila eura za dalších 126 miliard korun. Po březnové přestávce se ČNB na devizový trh vrátila znovu v dubnu, kdy intervenovala za téměř 11 miliard korun. Intervence pokračovaly i v dalších měsících roku 2016. Do listopadu 2016 ČNB za intervence utratila celkem zhruba 812 miliard korun.

Na začátku ledna výrazně vzrostly spekulativní pozice v české koruně, na což musela banka reagovat devizovými intervencemi. Podle ekonomů byly v lednu intervence pravděpodobně rekordní. Viktor Zeisel odhaduje, že ČNB v lednu intervenovala za 13 miliard eur.

Čtvrtečního zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady. Bylo to poslední měnové jednání členů bankovní rady Lubomíra Lízala a Pavla Řežábka. Těm 13. února skončí jejich mandát. Místo nich jmenoval prezident Miloš Zeman v tomto týdnu Oldřicha Dědka a Marka Moru.

Zdroj: ČNB, ČTK