Petr Koblic: Dejte si víno a při investování nedávejte všechna vejce do jednoho košíku

Laik si představí burzu jako místo, kde na sebe křičí makléři. Hluk tady ovšem žádný neslyším.

Petr Koblic (PK): V Rybné ulici makléře na burzovním parketu určitě neuvidíte ani neuslyšíte. Doporučuji zajet na Wall Street nebo do Chicaga, pražská burza je plně elektronická stejně jako většina burz na světě. Kdo bych chtěl za každou cenu vidět makléře, může si pustit Studio Burza na ČT24, do jehož vysílání vstupují makléři z firem, které jsou členy pražské burzy.

Investování provází řada burzovních přísloví, které mají často co dočinění se sezónností na trzích. Dá se podle nich na burze investovat?

PK: Podle mě ne. Tato burzovní klišé platila možná ještě v 70. nebo 80. letech minulého století. Od 90. let se díky počítačům znásobily objemy obchodů, takže burzovní přísloví zůstala populární především mezi novináři.

A co takový lednový efekt? Ten je přece spojen minimálně s nárůstem objemu obchodů.

PK: Pokud to srovnáte s prosincem, tak ano, protože ten je od půlky objemově hodně podprůměrný, ale i v tomto případě jde spíše o stav typický pro severoamerické trhy, kde investoři ke konci roku zavírají některé pozice kvůli daním, aby je v lednu znovu otevřeli.

Podle čeho se tedy v dnešní velmi vypjaté době mají řídit na burzách drobní investoři? Čemu mají věřit?

PK: Nejprve je potřeba říci, koho myslíme tím pojmem investoři. Pro ty, kdo investují v dlouhodobém horizontu, například na dvacet let, a chtějí se připravit na důchod, je hlavní diverzifikace. Když mám pár set tisíc korun na investování, je hloupost si říct, že právě dnes vsadím všechno na akcie.

Nejde jen o diverzifikaci podle typu investice, ale i v čase. Je rozumné si peníze rozdělit na více dílů a nakupovat například čtvrtletně. Je to investiční metoda, kterou dlouhodobě používají penzijní fondy, a pokud investujete patnáct nebo dvacet let, lze ji považovat za konzervativní. Dlouhodobě vede ředění investic k pozitivním výsledkům, a proto dávají akcie při investování stále smysl.

Chcete dostávat Investiční magazín a pravidelný bulletin Investičního webu? Registrujte se ZDE

A co krátkodobí investoři? Máte pro ně nějakou radu?

PK: Pro tento typ investorů, spíše bych řekl spekulantů, je to podobné, jako bych jim radil číslo, na které vsadit v ruletě. Krátkodobé investování bylo, je a bude o tom, jak kdo vyhodnotí poslední zprávy a odhadne budoucí vývoj, momentálně hlavně politický. Každý si může sám přebrat, jaká je pravděpodobnost dalšího vývoje po případném bankrotu Řecka, nebo třeba útoku Izraele na Írán. Jsou to faktory, které zná každý, ale nikdo neví, zda a kdy přesně nastanou. Dopady na trhy jsou také jen v rovině pravděpodobnosti. Pro denní obchodníky je dnešní vývoj na burzách větší loterií, než na jakou byli zvyklí.

Majitel pražské burzy vlastní i trh v Budapešti, v jehož vedení jste i vy sám. O Maďarsku se mluví jako o dalším Řecku. Cítíte to také tak?

PK: O tom se mluví spíše v kavárnách. Je pravda, že Maďarsko v roce 2008 tehdy velice prozíravě přijalo finanční pomoc od MFF, ale oproti Řecku Maďaři nepodváděli s čísly. Navíc mají jednu velkou výhodu, a to vlastní měnu, která Maďarsku může pomoci při nastartování růstu. Řekové jsou svázáni eurem, takže prakticky nemohou snižovat jednotkové náklady práce, a samozřejmě jim to komplikuje splácení dluhu.

Jak může budapešťská burza inspirovat pražskou burzu?

PK: V některých parametrech jsme si hodně blízcí, v jiných nikoli. V Budapešti se objem obchodů soustředí jen na pár titulů, ale je rozdělen rovnoměrně mezi větší počet členů burzy. Každopádně se všechny burzy ve střední Evropě hodně sbližují a v dlouhodobém horizontu bude jejich vývoj velice podobný.

Dlouho voláte po penzijní reformě, která by umožnila penzijním fondům začít normálně investovat, a to i na pražské burze. Jaká je aktuální situace?

PK: Jsou tady sice fondy třetího pilíře, ve kterých je zhruba 200 miliard korun, ale jejich investiční strategie je skoro stejná jako u fondů peněžního trhu, což je naprosto absurdní. Aby se jim dalo říkat penzijní fondy, musely by v portfoliích mít také jiné investice, například nemovitosti, komodity, umění, drahé kovy a světové akcie. Doufejme, že to změní ze startem penzijní reformy, ale ze dne na den tady penzijní fondy západního střihu mít opravdu nebudeme.

Někteří analytici varují, že jsou v některých zemích na spadnutí takzvané runy na banky, například na některé lokální domy v Itálii a ve Španělsku. Vidíte to podobně pesimisticky?

PK: Jsem přesvědčen, že státy nebudou tak hloupé, aby za této situace dopustily run na nějakou banku. Problém je v tom, že banky drží dluhopisy, o kterých si trh myslí, že nemusejí být nikdy splaceny. Kdyby to promítly do svých bilancí, hodně by jich nejspíše zbankrotovalo. Ale jak jsem řekl, to by zbankrotoval celý bankovní sektor, což nikdo nepřipustí, takže nějaké runy na banky dnes určitě nejsou na pořadu dne.

Letos se českým akciím příliš nedaří, od začátku roku index PX ztrácí přes 30 procent. Vidíte světlo na konci medvědího tunelu?

PK: Dnes se bohužel nedaří skoro žádným burzám. Nepředpokládám, že by pražská burza dokázala díky nějakému zázraku odolávat náladě na vyspělých trzích. Kdo věří v nějakou míru oživení v Evropě, dosáhne podobného výnosu i na burze v Praze. České akcie nebudou horší, ale obávám se, že nebudou ani lepší.

Čím se dnes řídí nálada na pražské burze? Je to stále rozvíjející se trh jako například burzy v Asii nebo Jižní Americe?

PK: Náladu na parketu pražské burzy ovlivňuje celoevropský sentiment, vývoj mladých trhů proto pražská burza nekopíruje. Střední Evropa je tak trochu "in the middle of nowhere". Když se před 15 lety řeklo emerging markets, měl skoro každý na mysli i střední Evropu. Nyní se za tyto trhy dá považovat skupina zemí BRIC. Formálně tedy stále jsme mladým trhem, ale hodně investorů se na pražskou burzu dívá jako na trh vyspělý.

Recese, začátek medvědího trhu, kolaps eurozóny, kreditní krize, odpisy miliardových dluhů bank, které mají v zemích PIIGS. Nic moc nálada…

PK: To není žádné překvapení. Spíš by bylo překvapením, kdyby na trzích byl nějaký optimismus. Investoři si na to už zvykli.

Špatná nálada na trzích bere firmám chuť vstupovat na burzy, trh s takzvanými IPO je proto velice chladný. Jak to vidíte s novými firmami na parketu BCPP v příštím roce?

PK: V poslední době se jen v Praze zrušila řada IPO, které byly již ve velmi pokročilé fázi přípravy. Dnes je situace na trzích tak komplikovaná, že i když se dnes někdo rozhodne upsat své akcie na burze, šance, že to za týden zruší, je 50 procent, protože do té doby třeba Itálie řekne, že nesplatí 10 procent dluhu. Rušení a odkládání IPO jsme svědky v celé Evropě.

Letos na pražskou burzu vstoupila jediná nová společnost, které zastupuje v kurzovém lístku nové odvětví. E4U provozuje solární elektrárny. Přijdou další?

PK: V případě společnosti E4U to byla hodně specifická situace, protože se jedná o dividendovou akcii, která investory láká. Nikoho tím nenavádím, aby si akcie E4U kupoval, protože se stále jedná o akcii, ale pokud půjde vše podle plánu emitenta, jde o příležitost investovat do papíru, který se podobá dluhopisu. Co se týká dalších společností, je opravdu složité odhadnout, jak se bude situace na kapitálových trzích vyvíjet.

A co novinky, které můžete odhadnout?

PK: Měl by to být nový obchodní systém XETRA, který by umožnil, aby se současní členové pražské burzy téměř automaticky stali členy dalších burz v rámci naší skupiny. Drobný investor by měl mít získat větší nabídku firem, přes které půjde obchodovat. Od XETRA si také slibuje vyšší objemy obchodů a s nimi spojený zájem o české akcie.

Chcete dostávat Investiční magazín a pravidelný bulletin Investičního webu? Registrujte se ZDE

Není to dávno, kdy analytici na renomované finanční stanici CNBC mluvili o Česku jako o Švýcarsku střední a východní Evropy a pasovali ho na nový bezpečný přístav. Současný propad koruny i akcií jim ovšem příliš za pravdu nedává.

PK: Nejsem expert na českou korunu, ale oproti ostatním středoevropským měnám si zatím nevede špatně. Takzvaný bezpečný přístav musí být dostatečně velký a tak likvidní, aby ho příliv prostředků příliš nezdražil. To se ovšem nikdy nestane, protože bezpečný přístav se vždy rychle dostane pod cenový tlak. Česká republika je velice malá, a kdyby se jakékoli měřitelné procento světových investorů rozhodlo, že budeme bezpečným přístavem a začalo nakupovat česká aktiva, výnos státních dluhopisů bude záporný (růst cen dluhopisů znamená pokles výnosu – pozn. red.) a index PX ztrojnásobí svou hodnotu. To se ovšem nestane, investoři ve valné většině nejsou blázni.

Letošní vývoj na burzách připomíná podzim 2008, tedy období vrcholící finanční krize po pádu investiční banky Lehman Brothers.

PK: "Lehmani" byly bleskem z čistého nebe. Nikdo nečekal, že se tento gigant položí. Nynější situace je odlišná. Sice je špatná a postupně graduje, ale nenastal šok, který by všechny umrtvil a posadil do křesla. Opakování tehdejšího vývoje se nedá vyloučit, já bych na něj však nesázel.

Trhy velice kolísají. Jak může drobný investor zvládnout trh, který je plný emocí? Máte pro něj nějakou radu?

PK: Dejte si víno nebo šampus (smích). Teď vážně, investor nesmí investovat do rizikových aktiv (akcie a komodity – pozn. red.), aby ho případný pád úplně nezruinoval. Pokud volí takovou investici, musí počítat s tím, že přijde třeba o 50 procent hodnoty. Nejdůležitější je však nedávat všechna vejce do jednoho košíku.

Jak investuje šéf pražské burzy? Před pár lety jste kupoval ropu.

PK: Ropu jsem se ziskem ve správný okamžik prodal. Od té doby však podle mě nemají komoditní trhy jasný trend, takže do nich moc neinvestuji. Co se týká akcií, tak jsem si to předpisem zakázal, takže jsou moje možnosti docela omezené. Momentálně je proto velká část mých investic mimo cenné papíry, například v nemovitostech nebo fondech soukromého kapitálu (private equity).

Proč věříte nemovitostem?

PK: Tady je to hodně "run for quality". Investice do nemovitostí má smysl, ale chce to najít správný stát, správné město a v něm správnou čtvrť a místo, protože mluvíme o omezené nabídce, a i když nemovitosti stejně jako akcie mohou spadnout, výjimečné lokality mohou zaznamenat pokles jen v řádu procent.

Blíží se Vánoce. Co byste popřál čtenářům Investičního webu?

PK: Určitě lepší zprávy, těch je žalostně málo. A samozřejmě zdraví, bez něj se investovat nedá.

Rozhovor je převzat z Investičního magazínu.