Evropské burzy v pátek mírně stouply, v týdenním horizontu však akcie stagnovaly

Americký prezident Donald Trump nařídil cílený útok na leteckou základnu na západě Sýrie v reakci na chemický útok v provincii Idlíb, ze kterého USA obviňují režim prezidenta Bašára Asada. USA údajně vypálily 59 střel s plochou dráhou letu ze dvou válečných lodí ve východním Středomoří.

Investoři reagovali zejména přesunem ke zlatu, jehož cena stoupla o zhruba procento na maximum za pět měsíců.

Širší západoevropský akciový index STOXX Europe 600 stoupl o 0,13 % na 381,26 bodu, za celý týden si připsal 0,03 %. Index londýnské burzy FTSE 100 zpevnil o 0,63 % na 7 349,37 bodu (za celý týden +0,31 %) a francouzský CAC 40 vzrostl o 0,27 % na 5 135,28 bodu (za celý týden +0,13 %). Německý index DAX v pátek klesl o 0,05 % na 12 225,06 bodu (za celý týden -0,71 %).

Trhy v pátek nepotěšila ani březnová data z amerického trhu práce. Americká ekonomika v březnu mimo zemědělství vytvořila jen zhruba 98 tisíc pracovních míst. To je nejslabší tvorba míst za poslední rok. Analytici odhadovali, že vzniklo zhruba 180 tisíc míst po přibližně 219 tisících v únoru (revidováno z 235 tisíc).

Z evropských ekonomických dat stojí za zmínku únorová průmyslová výroba v Německu, která ve srovnání s předchozím měsícem nečekaně vzrostla o 2,2 %. Analytici dotazovaní agenturou Reuters přitom počítali s poklesem výroby o 0,1 %. K růstu přispělo zejména stavebnictví.

Ze soukromého sektoru nejvíce rezonovala odpolední zpráva o schválené akvizici britské televizní společnosti Sky americkou mediální skupinou 21st Century Fox magnáta Ruperta Murdocha za 11,7 miliardy liber. Převzetí odsouhlasili regulátoři Evropské unie a nyní se již čeká jen na britské úřady, které zkoumají, zda by Murdoch nezískal příliš velkou kontrolu nad britskými médii. Akcie britské společnosti v reakci na zprávu zdražily zhruba o 0,1 %.

Evropské akcie (7. dubna 2017), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Česká národní banka v únoru v rámci intervencí proti posilující koruně na devizovém trhu utratila za nákup eur zhruba 220 miliard korun. Jde po letošním lednu o druhý nejvyšší měsíční objem intervencí od zahájení kurzového závazku v listopadu 2013. Od té doby do konce února tak ČNB intervenovala v objemu zhruba 1,5 bilionu korun. Devizové rezervy banky v březnu vzrostly o 17 miliard eur na 122,6 miliardy eur. V korunovém vyjádření se rezervy zvýšily o 462,5 miliardy korun na 3,3 bilionu korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které v pátek centrální banka zveřejnila.
• Meziroční inflace v březnu stoupla na 2,6 % z únorových 2,5 %, odhaduje většina analytiků oslovených ČTK. Důvodem růstu je pouze meziroční srovnávací základna. Někteří ekonomové ovšem očekávají i pokles meziroční inflace, a to až k 2,3 %. Nezaměstnanost podle odhadů v březnu klesla na 4,9 % z únorových 5,1 %. Důvodem je pokračující růst ekonomiky a obnovení sezónních prací. Finální údaje k inflaci i nezaměstnanosti budou zveřejněny v pondělí 10. dubna.
• Euro by se v případě vítězství šéfky krajní pravice Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách pravděpodobně propadlo o zhruba 5 %. Dostalo by se tak na nejslabší úroveň za téměř 15 let a do blízkosti parity s dolarem. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky devizových trhů.
• V jednáních mezi Řeckem a jeho věřiteli z řad zemí eurozóny se dosáhlo shody na klíčových reformách, které umožní odblokovat nové peníze ze záchranného programu. Díky dosaženému pokroku se v příštích dnech budou moci do Atén vrátit vyjednávači k jednáním o dohodě na druhé přezkoumání řeckého záchranného programu. Po pátečním zasedání euroskupiny to řekl Jeroen Dijsselbloem, který schůzkám ministrů financí eurozóny předsedá.
• Analytici z bankovní skupiny HSBC v pátek zvýšili doporučení na akcie energetické skupiny ČEZ na "hold" z "reduce", jejich cílová cena byla rovněž zvýšena, a to na 410 z 400 Kč.

Hlavní události týdne na evropských trzích

• Veřejné finance v Česku skončily loni poprvé v přebytku, a to 0,62 % hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 29,3 miliardy korun. V pondělí to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Předloni byly veřejné finance v deficitu 0,63 % HDP. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.
• Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního března stoupl na 4,7 miliardy korun z únorových 3,7 miliardy Kč. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci března byl rozpočet v rekordním přebytku 43,6 miliardy korun. Důvodem výrazného meziročního poklesu je menší množství peněz přijatých z EU, dodalo ministerstvo. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
• Schodek státního rozpočtu Slovenska v prvním čtvrtletí klesl meziročně o 61,7 procenta na bezmála 337 milionů eur. V pondělí o tom informovalo tamní ministerstvo financí. Ke zlepšení bilance přispěly vyšší příjmy státu, výdaje naopak proti loňsku mírně klesly.
• Výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens uzavřel s německou společností Reifenhäuser Reicofil dohodu o záměru objednat od ní novou výrobní linku pro svůj plánovaný výrobní závod v Jihoafrické republice. Jde o stejnou technologii, jaká je instalována v novém výrobním závodě Pegasu ve Znojmě.
• Německá automobilka Daimler a strojírenská společnost Robert Bosch, která je jedním z jejích předních dodavatelů, se spojí na poli vývoje samořízených vozů. Jejich aliance se zaměří hlavně na takzvané robotaxíky, uvedly v úterý obě firmy.
• Téměř polovina vývozních firem (46 %) předpokládá, že kurz koruny se měsíc po ukončení intervencí České národní banky bude pohybovat v rozmezí od 26 do 26,50 Kč za euro. Nejvíc exportérů očekává konec kurzového závazku ve čtvrtek 13. dubna, poté co statistici zveřejní v pondělí údaj o inflaci za březen. Ukázal to průzkum Asociace exportérů. Zájem vývozců o zajištění proti neočekávanému pohybu kurzu koruny se letos prudce zvýšil.
• Bankám a spořitelnám v Česku stoupl v roce 2016 souhrnný čistý zisk meziročně o 8,4 miliardy na 74,73 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která v úterý zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma sektoru ke konci roku činila 5,981 bilionu korun, což je proti konci roku 2015 růst o 492 miliard Kč.
• Objem devizových intervencí České národní banky dosáhl v minulém týdnu asi 160 miliard korun. Podle hlavního ekonoma ING pro ČR Jakuba Seidlera to vyplývá z celkové likvidity českého bankovního sektoru.
• Regulátoři v Evropské unii i ve Spojených státech schválili plán čínské státní chemické společnosti ChemChina převzít za 43 miliard dolarů švýcarského producenta pesticidů a osiv Syngenta. ChemChina nicméně musela slíbit, že prodá některé aktivity, aby tak rozptýlila obavy z ohrožení hospodářské soutěže.
• Meziroční růst maloobchodních tržeb bez zahrnutí prodejů aut v ČR v únoru zpomalil na 0,6 % z lednových 5,6 %. Klesly tržby za pohonné hmoty a potraviny, obchodníci naopak více utržili za nepotravinářské zboží. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad.
• Řecko se v jednáních s mezinárodními věřiteli přiblížilo dohodě na uzavření opožděné prověrky záchranného programu. Po jednání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Na dohodě závisí uvolnění peněz ze třetího záchranného programu, o němž mají jednat ministři financí eurozóny 7. dubna.
• Podnikatelská aktivita v eurozóně v březnu rostla nejrychleji za téměř šest let. Rostoucí poptávka firmám umožnila pokračovat ve zvyšování cen a přijímání nových zaměstnanců. Vyplývá to z průzkumu firmy IHS Markit mezi nákupními manažery. Výsledky průzkumu naznačují, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v prvním čtvrtletí zvýšil o 0,6 %. V závěru loňského roku tempo hospodářského růstu činilo pouze 0,4 %.
• Náklady na zajištění proti výkyvům kurzu české koruny vůči euru na nejbližších 24 hodin se ve středu vyšplhaly na devítiměsíční maximum. Důvodem jsou spekulace, že Česká národní banka (ČNB) by mohla v nejbližší době opustit svůj závazek udržovat kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč za euro. Informovala o tom agentura Reuters.
• Bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním mimořádném měnověpolitickém zasedání rozhodla o ukončení kurzového závazku. Rozhodnutí má okamžitou platnost. O nastavení úrokových sazeb bankovní rada nejednala. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci řekl, že je banka připravena nyní tolerovat zvýšenou rozkolísanost kurzu koruny vůči euru. Měna si podle něj musí najít rovnovážnou úroveň, která bude odrážet základní parametry české ekonomiky.
• Objem nových zakázek německých průmyslových podniků v únoru ožil z lednového nejhlubšího propadu za osm let. Vyplývá to ze čtvrtečních údajů spolkového ministerstva hospodářství. Nárůst však nedosáhl očekávání.
• Tempo růstu českého průmyslu v únoru kleslo, mezinárodní obchod vykázal meziročně nižší přebytek a stavebnictví se prudce propadlo. Vyplývá to ze čtvrtečních údajů Českého statistického úřadu. Průmyslové podniky vykázaly meziroční nárůst výroby o 2,7 %, což bylo sice nižší tempo než v lednu, analytiky však růst příjemně překvapil. Obchod s cizinou vykázal přebytek 17,9 miliardy korun, proti loňsku byl o dvě miliardy nižší. Propad postihl stavebnictví, které kleslo o sedm procent. Srazil ho útlum ve výstavbě silnic.
• Hospodářské ožívání v eurozóně bude v letošním roce pokračovat. Přední evropské ekonomické instituty čekají celoroční růst ekonomiky o 1,6 % po loňském tempu 1,6 %. Vyplývá to ze čtvrteční společné prognózy německého institutu Ifo, italského statistického ústavu ISTAT a francouzského INSEE.
• Prodej luxusních vozů Mercedes-Benz v březnu vzrostl o 15 procent na rekordních 228 296. Za první čtvrtletí se prodej zvýšil o 16 procent na 560 625 vozů, což byl také rekord. Oznámila to ve čtvrtek německá automobilka Daimler, které Mercedes-Benz patří.
• Britsko-nizozemský výrobce spotřebního zboží Unilever zavádí sérii opatření, která mu mají pomoci získat zpět podporu investorů poté, co odmítl nabídku na převzetí od svého amerického rivala Kraft Heinz. Unilever chce například prodat výrobu margarinů, odkoupit zpět část svých akcií, zvýšit ziskovou marži nebo urychlit snižování nákladů.

Zdroj: CNBC, ČTK