Evropské trhy v pátek uzavřely okolo nuly, za celý týden nepatrně klesly

Evropské akciové trhy zakončily páteční seanci bez výraznějších procentuálních změn. Investoři vyhodnocovali řadu makrodat, vraceli se ke čtvrtečnímu zasedání ECB a pozorně také sledovali pohyb hurikánu Irma.
Regionální index STOXX Europe 600 si v pátek připsal 0,15 % na 375,51 bodu, za celý týden však o 0,17 % klesl. Britský FTSE 100 odevzdal 0,26 % na 7 377,6 bodu (za celý týden -0,81 %), fracnouzský CAC 40 přišel o 0,02 % na 5 113,49 bodu (za celý týden -0,19 %) a německý index DAX zpevnil o 0,06 % na 12 303,98 bodu (za celý týden +1,33 %).
Evropské akcie (8. září 2017) Zdroj: CNBC
Nedařilo se zejména sektoru základních materiálů, který do červených čísel poslaly klesající ceny kovů. Akcie těžařských firem byly rovněž pod tlakem horších než očekávaných čínských makrodat. Čínský vývoz se podle zprávy čínského celního úřadu v srpnu zvýšil o 5,5 % na 199,2 miliardy USD po červencovém růstu exportu o 7,2 %. Růst vývozu tak byl v srpnu nejpomalejší od února. Akcie společností Anglo American, BHP Billiton i Antofagasta zlevnily o více než 3 %.
Nedařilo se ani maloobchodním řetězcům Marks & Spencer a Kingfisher, u jejichž akcií v pátek Deutsche Bank snížila cílovou cenu. Mírně pod nulou uzavřely cenné papíry nizozemského výrobce nátěrových hmot a chemikálií Akzo Nobel. Společnost v pátek vydala varování ohledně výhledu zisku.
Z pátečních makrodat poutala nejvíc pozornosti německá obchodní bilance za červenec. Přebytek zahraničního obchodu největší evropské ekonomiky se v červenci snížil na 19,5 miliardy eur z červnových 21,2 miliardy eur, a byl tak nižší, než čekali analytici. Vývoz se v červenci zvýšil meziměsíčně o 0,2 procenta. Dovoz stoupl o 2,2 procenta.
V negativním pásmu se v pátek pohybovaly také kryptoměny. Bitcoin v 18.00 podle serveru coinmarketcap.com ztrácel zhruba 6,5 % na 4 328 USD, ethereum odepisovalo 8 % na 303 USD a bitcoin cash klesal o 6 % na 611 USD.
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Nezaměstnanost v Česku v srpnu klesla na 4 procenta z červencových 4,1 procenta. Uchazečů o práci bylo 296 826, což je nejnižší počet od června 1998. V pátek to oznámil Úřad práce ČR. Meziročně se nezaměstnanost snížila o 1,3 procentního bodu. Počet volných pracovních míst se naopak meziměsíčně i meziročně zvýšil.
- Vedoucí představitelé Evropské centrální banky se shodují, že jejich příštím krokem by mělo být omezení nákupů dluhopisů. Na svém čtvrtečním zasedání diskutovali o možných podobách tohoto kroku. Agentuře Reuters to v pátek řekly zdroje obeznámené s diskusí.
- Irsko zřejmě bude mít v příštím roce poprvé za více než deset let vyrovnaný rozpočet. Slibuje to ministr financí Paschal Donohoe. Současně chce s předstihem splatit úvěr Mezinárodnímu měnovému fondu, který mu před lety pomohl vyrovnat se s dopady světové finanční krize, napsal list Financial Times.
- Softwarem, který umožňuje podvádět při testech emisí naftových aut, byly vybaveny téměř dva miliony vozů Peugeot a Citroën, jejichž výrobcem je automobilka PSA Group. V pátek to napsal francouzský list Le Monde, podle něhož k tomuto závěru došel francouzský úřad pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů. Mluvčí PSA v reakci na zprávu podle agentury Reuters zopakoval, že firma odmítá, že by používala podvodný software pro testy emisí.
Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích
- Průměrná mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí o 6,4 až 6,8 procenta. Reálně, po odečtení inflace, by tak mohla stoupnout až o 4,6 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Za růstem je především dobrý vývoj ekonomiky a nedostatek pracovníků, což vytváří tlak na růst mezd. Český statistický úřad zveřejní údaje v úterý. Průměrná mzda roste v Česku nepřetržitě od začátku roku 2014.
- Německý podnikatel Alexander Skora se připojil k pelotonu zájemců o aktivity insolventních německých aerolinek Air Berlin, uvažuje o koupi některých linek do prázdninových destinací. Případnou nabídku učiní v konsorciu s investory z Izraele, Kanady a USA.
- Německá automobilka Volkswagen svolává z čínského trhu více než 1,8 milionu osobních vozů kvůli poruchovým palivovým čerpadlům, která mohou způsobit zastavení chodu motoru. Jde o vozy vyrobené ve společných podnicích s tamními firmami SAIC a FAW.
- Italský výrobce pneumatik Pirelli chce nabídnout na burze v rámci primární nabídky až 40 procent akcií. Nabídka by měla být dokončena do října. Pátý největší výrobce pneumatik na světě to uvedl v prohlášení.
- Dva zaměstnanci petrochemické firmy Unipetrol, na nichž leží odpovědnost za škody způsobené masivním výbuchem v závodu firmy v Záluží u Litvínova, čelí obžalobě z obecného ohrožení z nedbalosti. Podle státního zástupce včas nespustili bezpečnostní opatření, aby explozi předešli. Podání obžaloby serveru Lidovky.cz potvrdila vedoucí státních zástupců v Mostě Naďa Voláková. Zaměstnanci v případě uznání viny mohou strávit až osm let ve vězení.
- Maloobchodní tržby v červenci zpomalily meziroční růst na 4,6 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Zvýšily se tržby za nepotravinářské zboží, pohonné hmoty i potraviny. Nejvíce se zvýšil prodej zboží přes internet a prostřednictvím zásilkové služby. V úterý o tom informoval Český statistický úřad.
- Průměrná mzda v Česku v letošním 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,6 procenta na 29 346 korun. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2 074 korun. Reálně se jejich měsíční výdělek zvýšil o 5,3 procenta. V úterý o tom informoval Český statistický úřad.
- Slovenská ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,8 procenta, stejného tempa růstu dosáhla i v prvním čtvrtletí. V úterý o tom informoval slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj dřívější odhad.
- Finské animační studio Rovio Entertainment, tvůrce hry Angry Birds, hodlá vstoupit na helsinskou burzu. Primární emise akcií bude sestávat jak z emise akcií v hodnotě zhruba 30 milionů eur, tak z prodeje akcií akcionářů studia. Kdy se tak stane, společnost odmítla sdělit. Informovala o tom agentura Reuters.
- Francouzská vláda hodlá do roku 2040 ukončit veškerou těžbu ropy a zemního plynu na svém území i v zámořských teritoriích.Vláda ve středu představila návrh příslušného zákona, jehož přijetí chce dosáhnout ještě v letošním roce. Francie by se tak stala první zemí, která by podobný krok uskutečnila.
- V Lucembursku by kvůli odchodu Británie z Evropské unie mohlo vzniknout zhruba 3 000 míst ve finančním sektoru, protože britské firmy si budou chtít zachovat přístup na evropský trh. Řekl to ve středu Nicolas Mackel, šéf společnosti Luxembourg for Finance, která se stará o propagaci lucemburského finančnictví.
- Příštím generálním ředitelem německé automobilky Volkswagen by se měl stát člověk, který nepůsobí v automobilovém průmyslu. Podle agentury Reuters to řekl kandidát na post premiéra spolkové země Dolní Sasko Bernd Althusmann. Dolní Sasko je druhým největším akcionářem Volkswagenu.
- Francouzská vláda získala 1,53 miliardy eur prodejem podílu 4,5 % v energetické společnosti Engie. Odstartovala tak privatizační plán, jehož cílem je získat deset miliard eur do fondu na podporu inovativních projektů, uvedla ve středu agentura Reuters.
- Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair chce kvůli zpožděním omezit počet zavazadel, která si cestující berou na palubu letadel. Firma ve středu oznámila, že od listopadu si budou moci vzít na palubu dvě zavazadla pouze ti zákazníci, kteří si připlatí za přednostní nástup do letadla.
- Soudní dvůr EU zrušil rozsudek Tribunálu, kterým byla potvrzena společnosti Intel pokuta 1,06 miliardy eur za zneužití dominantního postavení. Pokutu před více než osmi lety Intelu vyměřila Evropská komise. Věc se vrací Tribunálu, aby posoudil argumenty společnosti ohledně způsobilosti sporných slev omezit hospodářskou soutěž.
- Evropská centrální banka na svém zářijovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tak zůstává na 0 %, zápůjční na 0,25 % a depozitní na -0,4 %. Rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny se všeobecně očekávalo. Objem programu kvantitativního uvolňování byl ponechán na 60 miliardách eur měsíčně.
- Růst ekonomiky eurozóny ve druhém čtvrtletí byl potvrzen na mezikvartálních 0,6 %, meziročně byl růst oproti předchozímu odhadu revidován výše, konkrétně z 2,2 % na 2,3 %.
- Průmyslová výroba v Německu zůstala v červenci ve srovnání s předchozím měsícem beze změny, protože vyšší produkci ve zpracovatelském sektoru a stavebnictví vykompenzoval pokles v energetickém sektoru. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství. V červnu průmyslová výroba klesla o 1,1 %.
- Přebytek běžného účtu platební bilance Německa by letos měl činit 285 miliard dolarů. Sníží se tak na 7,9 % z loňských 8,3 % hrubého domácího produktu kvůli dražší dovážené ropě a plynu. Stále ale zůstává největší na světě, až daleko za ním jsou přebytky běžného účtu Číny a Japonska. Vyplývá to ze čtvrteční zprávy mnichovského ekonomického institutu Ifo.
- Německá automobilka BMW plánuje do roku 2020 masově vyrábět elektrická auta, do roku 2025 nabídne 12 nových modelů. Chce získat podíl na trhu ovládaném americkým výrobcem elektromobilů Tesla. Tradiční automobilky urychlují výrobu elektrických alternativ pod tlakem skandálu s podvody kolem emisních testů dieselových motorů.
- Norská ropná společnost Statoil, která s ruskou firmou Rosněfť spolupracuje na rozvoji ropného pole Severní Komsomolskoje, touto dohodou protiruské sankce neporušuje. Statoil to uvedl ve čtvrtek s tím, že hodlá na projektu získat podíl 33 %. Sankce na Rusko uvalily Spojené státy a Evropská unie kvůli konfliktu na Ukrajině.
- Největší skandinávská banka Nordea přesune své sídlo ze Švédska do Finska, které je součástí eurozóny. Přesun sídla do bankovní unie je v nejlepším zájmu klientů, akcionářů a zaměstnanců, prohlásil generální ředitel banky Casper von Koskull. Nordea je jedinou skandinávskou bankou, která je považována z globálního hlediska za systémově důležitou, tedy takovou, jejíž krach by mohl ohrozit stabilitu finančního systému.
- Nezaměstnanost v Řecku v červnu klesla na 21,2 % z 21,5 % v květnu. Zůstává však na nejvyšší úrovni z celé eurozóny. Nejhůře postiženi jsou nadále mladí lidé.
Zdroj: CNBC