Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, v týdenním horizontu všechny hlavní indexy klesly

Obchodování na západoevropských burzách skončilo v pátek nejednotně. Většina trhů rostla, londýnská burza ale skončila pod nulou. Investoři ve Spojeném království opouštěli pozice před mimořádným nedělním summitem EU, který by měl vnést více světla do otázky vztahů mezi Londýnem a Bruselem po brexitu.
Britský index FTSE 100 oslabil o 0,11 % na 6 952,86 bodu, německý DAX ale posílil o 0,49 % na 11 192,69 bodu a francouzský CAC 40 stoupl o 0,18 % na 4 946,95 bodu. Panevropský index STOXX Europe 600 uzavřel se ziskem 0,4 % na 353,98 bodu.
STOXX Europe 600 - 23. listopadu 2018, zdroj: Google
Za celý uplynulý týden FTSE 100 přišel o 0,87 %, DAX se snížil o 1,31 %, CAC 40 odepsal 1,56 % a STOXX Europe 600 klesl o 1,04 %.
STOXX Europe 600 - týden do 23. listopadu 2018, zdroj: Google
Šéfové států a vlád unijních zemí by na nedělním mimořádném summitu Evropské unie k brexitu měli finalizovat a formalizovat text dohody o britském odchodu z EU, který minulý týden ve středu podpořila britská vláda a který následně zveřejnila Evropská komise.
V pátek britská premiérka Theresa Mayová opět čelila otázkám veřejnosti ohledně dojednané podoby odchodu své země z EU. Ve vysílání stanice BBC Radio 5 live však na řadu těžkých otázek posluchačů odpovídala vyhýbavě. Opakovaně například odmítla říci, zda by odstoupila z čela vlády, kdyby britský parlament předloženou dohodu o brexitu neschválil.
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Německá ekonomika se ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci snížila o 0,2 %. Zaznamenala tak první mezičtvrtletní pokles od prvního kvartálu 2015. Potvrdily to konečné údaje německého statistického úřadu. Na vině byly podle agentury DPA především problémy automobilového průmyslu a slábnoucí vývoz.
- Německo bude mít v příštím roce už pošesté v řadě státní rozpočet bez deficitu. Jeho návrh v pátek hlasy velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) schválil Spolkový sněm. Vyrovnaný by měl být i v letech 2020 až 2022.
- Růst ekonomické aktivity v eurozóně v listopadu zpomalil. Vyplývá to z průzkumu agentury IHS Markit mezi nákupními manažery firem. Předběžný listopadový kompozitní PMI pro eurozónu klesl z 53,1 na 52,4 bodu. Očekával se pokles na 53 bodů. Růst podnikatelské aktivity je aktuálně v eurozóně nejslabší od roku 2014.
- Ukrajinský parlament v pátek časně ráno schválil rozpočet na příští rok. Zvýšil tak zemi před volbami šanci na získání úvěru ve výši 3,9 miliardy dolarů od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Informovala o tom agentura Reuters. Podrobnosti o finální verzi zatím nebyly zveřejněny, premiér Volodymyr Hrojsman nicméně slíbil, že rozpočet bude v souladu s požadavky MMF, jedním z nichž je rozpočtový schodek ve výši kolem 2,3 %.
- Dohoda, kterou chce s Evropskou unií uzavřít britská premiérka Theresa Mayová, by v případě schválení byla ještě horší alternativou, než kdyby Británie v EU zůstala. V rozhovoru poskytnutém BBC to v pátek řekl bývalý ministr pro brexit Dominic Raab, který se na dojednání této dohody v Bruselu podílel, kvůli nesouhlasu s její konečnou podobou ale minulý týden na svou funkci rezignoval.
- Britská premiérka Theresa Mayová v pátek podruhé čelila otázkám veřejnosti ohledně dojednané podoby odchodu své země z Evropské unie. Ve vysílání rozhlasové stanice BBC Radio 5 live ale na řadu těžkých otázek posluchačů odpovídala vyhýbavě. Opakovaně například odmítla říci, zda by odstoupila z čela vlády, kdyby britský parlament předloženou dohodu o brexitu neschválil.
Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích
- Britské podniky jsou ohledně svých vyhlídek nejpesimističtější minimálně od roku 2009. Na jejich podnikatelské plány mají negativní dopad obavy související s připravovaným odchodem Británie z Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
- Britská premiérka Theresa Mayová v pondělí v projevu k účastníkům výroční konference Konfederace britského průmyslu (CBI) hájila svůj brexitový plán. Uvedla, že věří, že se jí s Evropskou unií podaří dohodu o odchodu země z evropského bloku uzavřít, a že je odhodlána dovést brexit do zdárného konce. Připravená dohoda je podle ní dobrá a země po rozluce s evropským blokem získá zpět kontrolu nad svými zákony, penězi a migrací.
- Německému automobilovému koncernu Volkswagen v říjnu opět klesl odbyt. Celosvětově se meziročně snížil o deset procent na 846 300 vozů, uvedla v pondělí firma. Pokles prodeje vykázal koncern hlavně v Německu a západní Evropě. Na vině je nadále zejména přechod na nová pravidla měření emisí.
- Míra nezaměstnanosti na Slovensku v říjnu klesla na novodobé minimum 5,23 % z 5,38 % v září. Informovalo o tom v pondělí slovenské ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které v zemi řídí úřady práce. Nezaměstnanost na Slovensku je ale stále vyšší než v České republice, kde míra nezaměstnanosti v říjnu klesla na 2,8 %.
- Do skandálu kolem údajného praní špinavých peněz v Danske Bank se stále více zaplétá německá Deutsche Bank, píše agentura Bloomberg. Whistleblower Howard Wilkinson, který v pondělí vypovídal před komisí dánského parlamentu, řekl, že přes pobočku předního evropského věřitele v USA šlo zhruba 150 miliard dolarů podezřelých fondů. Podle zdroje agentury obeznámeného se situací jde právě o Deutsche Bank.
- Evropská unie se v úterý dohodla na pravidlech pro dalekosáhlý systém koordinace kontroly zahraničních investic v Evropě, zejména z Číny. Cílem je ukončit to, co jeden z vyjednavačů nazval "evropskou naivitou", napsala agentura Reuters. Po pěti měsících jednání dohodu uzavřeli představitelé Evropského parlamentu a 28 členských států EU na setkání s Evropskou komisí (EK).
- Poprvé v novém složení zasedla v úterý v Londýně britská vláda. Severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která menšinový kabinet konzervativců toleruje, při té příležitosti vyzvala, aby premiérka Theresa Mayová splnila svou část ujednání v otázce brexitu. DUP v pondělí nepodpořila v parlamentu vládní návrhy k rozpočtu. Podle britských médií tím vyslala jasný signál, jak by se v případě nespokojenosti mohla při prosincovém hlasování o brexitové dohodě Británie se zbytkem Evropské unie zachovat.
- Šéf britské centrální banky Mark Carney v úterý podpořil dohodu o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie, kterou sjednala premiérka Theresa Mayová. Varoval přitom, že brexit bez dohody by znamenal pro britskou ekonomiku velký šok.
- Francouzská vláda si přeje, aby se po zatčení šéfa automobilky Renault-Nissan vedení francouzské části koncernu ujala dočasná správa. Odvolání předsedy správní rady Carlose Ghosna, který je v Japonsku zapleten do finančního skandálu, ale vláda zatím nežádá. Řekl to v úterý francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
- Britská vláda na své první schůzi v obměněném složení probírala i "alternativní opatření" pro řešení problému s budoucím režimem na hranici rozdělující Irsko. Místní média informovala, že mezi projednávanými možnostmi, jak zabránit zavedení kontroverzní pojistky zahrnuté do návrhu "rozvodové dohody", byla i "technologická řešení" hrozících hraničních kontrol. Nový ministr pro brexit Stephen Barclay informoval vládní kolegy o postupu příprav na odchod Británie z Evropské unie bez dohody.
- Předběžná dohoda o odchodu Británie z Evropské unie není jen návrhem a už se nebude měnit. V irském parlamentu to v úterý řekl místní ministr zahraničí Simon Coveney. Zároveň prohlásil, že vyjednávání o budoucích vztazích Londýna s EU zaberou nejméně dva až tři roky. To by znamenalo nutnost prodloužit přechodné období brexitu naplánované zatím do prosince 2020.
- Skotská premiérka Nicola Sturgeonová v úterý v Londýně vyzvala lídry opozičních stran v britském parlamentu ke spolupráci na vytvoření alternativy k vládnímu plánu pro odchod Británie z Evropské unie. V otázce brexitu by ráda viděla vznik "koalice opozice", napsala BBC. Sturgeonová se setkala s lídrem opozičních labouristů Jeremym Corbynem a zástupci dalších stran, večer mluvila s britskou premiérkou Theresou Mayovou.
- Státem jmenovaní správci italské letecké společnosti Alitalia přijali nabídku na převzetí od domácí státní železniční společnosti Ferrovie dello Stato (FS). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedla agentura Reuters.
- Raymond James zvýšila doporučení na akci BP z "market perform" na "outperform".
- Zveřejnění předběžné dohody o vystoupení Británie z Evropské unie takřka způsobilo pád vlády britské premiérky Theresy Mayové, její podpora mezi voliči však o víkendu opět narostla. Nasvědčuje tomu nové vydání průzkumu agentury YouGov pro deník The Times. Zatímco minulý čtvrtek si její odchod z čela vlády přálo 47 % dotázaných a jen 33 % ji jako premiérku podporovalo, při šetření z tohoto pondělí a úterý se čísla v podstatě otočila.
- Růst světové ekonomiky v příštím roce zpomalí na 3,5 % z letošních 3,7 %. Předpověděla to ve středu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zhoršila tak předchozí prognózu, podle které mělo tempo růstu příští rok zůstat na letošní úrovni. Zpomalování hospodářského růstu očekává OECD také v České republice.
- Evropská komise (EK) ve středu potvrdila své původní hodnocení, podle něhož je návrh rozpočtu na rok 2019 předložený italskou vládou v závažném nesouladu s doporučeními, která Římu komise nabídla letos v červenci. Italský premiér Giuseppe Conte nicméně uvedl, že je i nadále přesvědčen o opodstatněnosti rozpočtových plánů vlády. Potvrdil, že bude v sobotu o situaci hovořit s předsedou EK Jeanem-Claudem Junckerem.
- Země Evropské unie by se v roce 2019 měly zaměřit na vysoce kvalitní investice a reformy zvyšující produktivitu. Dále by se také měly snažit o stabilní a zdravé veřejné finance. Ve své každoroční analýze hospodářského růstu bloku na příští rok to ve středu uvedla Evropská komise (EK). Prosperita Evropy podle ní závisí na její schopnosti vyřešit vlastní slabiny a umět zvládnout rostoucí vnější a globální výzvy, od rostoucího vlivu a významu Číny až po otřesy v mezinárodním obchodě způsobené americkým protekcionismem.
- Členské státy Evropské unie dostaly od šéfa unijních summitů Donalda Tuska návrh politické deklarace o vztazích mezi EU a Británií po odchodu ostrovní země ze společenství. Tusk to oznámil na twitteru s tím, že na textu se na pracovní úrovni shodly vyjednávací týmy obou stran. V zásadě na dokumentu podle něj panuje shoda i na politické úrovni, musí jej ovšem v neděli na summitu ještě potvrdit šéfové států a vlád.
- Itálie hodlá vzdorovat tlaku Evropské komise na přepracování návrhu italského rozpočtu na příští rok. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedli představitelé italské vlády. Komise ve středu potvrdila své původní hodnocení, podle něhož je návrh rozpočtu v závažném nesouladu s jejími doporučeními.
- Takzvaný Junckerův plán pro rozvoj investic v Evropě již podle odhadů podpořil vznik více než 750 000 pracovních míst a zvýšil hrubý domácí produkt Evropské unie o 0,6 procenta. Uvedla to ve čtvrtek Evropská komise. Dodala, že plán již aktivoval investice ve výši 360 miliard eur. Dvě třetiny z nich přitom pocházejí ze soukromých zdrojů.
- Důvěra evropských spotřebitelů ve výkonnost ekonomiky eurozóny v listopadu podle prvních odhadů výrazně poklesla. Indikátor spotřebitelské nálady dosáhl hodnoty -3,9 bodu, což je nejnižší hodnota od března roku 2017. Po říjnových -2,9 bodu přitom trh očekával jen mírný další pokles na -3 bodu.
Výsledková sezóna v uplynulém týdnu
- Britské nízkonákladové aerolinky easyJet ve finančním roce 2018 zvýšily díky rekordní poptávce zisk před zdaněním o 41 % na 578 milionů liber (16,9 miliardy Kč). Firma profitovala i ze stávek u konkurenčních dopravců a v úterý také oznámila, že je jak majetkově, tak provozně připravena na odchod Británie z Evropské unie. Finanční rok easyJetu skončil v září.
- Společnost Porsche SE, která má kontrolu nad automobilkou Volkswagen, od ledna do září zvýšila zisk po zdanění meziročně o čtvrtinu na 2,67 miliardy eur. Příliš jí neublížily ani pokuty, které byla ve třetím čtvrtletí nucena zaplatit automobilka Audi, součást koncernu Volkswagen. Více než vyrovnat se je totiž podle dnešního sdělení firmy podařilo díky dobrým výsledkům celého Volkswagenu.
- Výsledky thyssenkrupp v FY2018: Čistý zisk 8 milionů eur (FY2017: -649 milionů eur), tržby 42,75 miliardy eur (FY2017: 42,97 miliardy eur).
- Výsledky Rémy Cointreau v 1HFY2019: Čistý zisk 85,4 milionu EUR (meziročně -4,3 %), tržby 571,4 milionu EUR (meziročně + 5 %).
Zdroj: CNBC