Evropské akcie v pátek zdražily, za celý týden zpevnily zhruba o procento a půl

Evropské akcie zakončily páteční obchodování v pozitivním pásmu, když se na trzích udržela pozitivní nálada po čtvrtečních slovech amerického ministra financí Stevena Mnuchina, že první fáze obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou bude podpisem uzavřena během ledna.
Regionální index STOXX Europe 600 posílil o 0,8 % na 418,4 bodu, za celý týden pak vzrostl o 1,55 %. Britský FTSE 100 získal 0,11 % na 7 582,48 bodu (týden: +3,11 %), francouzský CAC 40 si polepšil o 0,82 % na 6 021,53 bodu (týden: +1,73 %) a německý DAX zpevnil o 0,81 % na 13 318,9 bodu (týden: +0,27 %).
V plusových číslech obchodování zakončily všechny hlavní sektory s výjimkou automobilového odvětví, jež odepsalo zhruba 0,2 %.
Investoři v pátek vyhodnocovali zejména britská a německá makrodata. Britský statistický úřad v pátek uvedl, že tamní HDP ve třetím čtvrtletí stoupl ve srovnání s druhým kvartálem o 0,4 procenta. Ve druhém čtvrtletí britská ekonomika vykázala první pokles od roku 2012.
Společnost Gfk v pátek uvedla, že nálada německých spotřebitelů se s příchodem nového roku nečekaně mírně zhoršila. Index nálady německých spotřebitelů pro měsíc leden klesl o 0,1 bodu na 9,6 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že index stoupne na 9,8 bodu.
Hlavní páteční události na evropských trzích
Britský hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí stoupl ve srovnání s druhým kvartálem o 0,4 procenta. Oznámil to v pátek britský statistický úřad ve své konečné zprávě. Upravil tak svůj odhad růstu ekonomiky z listopadu, který ještě udával hodnotu jen 0,3 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že úřad ponechá údaj beze změny.
- Nálada německých spotřebitelů se s příchodem nového roku nečekaně mírně zhoršila. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GfK, který byl v pátek zveřejněn. Domácnostem podle něj dělají starost diskuse o možném zavedení záporných úrokových sazeb i pro soukromé střadatele a stále se obávají dopadů obchodních konfliktů.
- Míra nezaměstnanosti na Slovensku se v listopadu nepatrně snížila na 4,92 procenta z 4,94 procenta v říjnu. Oznámilo to v pátek Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které na Slovensku řídí úřady práce.
- Místopředsedou představenstva energetické společnosti ČEZ bude od ledna Pavel Cyrani (43). ČTK to v pátek sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Představenstvo firmy podle něj ve čtvrtek rozhodlo, že vedle zástupce ředitele pro rozvoj Tomáše Pleskače a zástupce ředitele pro provoz Martina Nováka bude Cyrani navíc také zástupcem ředitele pro strategii a obchod. Novák a Pleskač jako místopředsedové končí, dále budou zástupci ředitele.
Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích
- Ceny průmyslových výrobců v Česku letos v listopadu meziročně vzrostly stejně jako v říjnu o 0,9 procenta. Stouply ceny ve stavebnictví a službách, ale v zemědělství po 13 měsících růstu klesly o 2,1 procenta. Uvedl to v pondělí Český statistický úřad.
- Italská vláda poskytne až 900 milionů eur na záchranu zadlužené družstevní banky Popolare di Bari. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Banka minulý týden oznámila, že bezodkladně potřebuje finanční injekci až jednu miliardu eur. V pátek ji italská centrální banka umístila kvůli rostoucím kapitálovým ztrátám pod zvláštní správu.
- Zástupci německé vlády se v noci na pondělí domluvili s představiteli spolkových zemí na zvýšení ceny tuny CO2 v chystaném národním systému emisních povolenek v oblastech dopravy a bydlení z dosud plánovaných deseti eur na 25 eur k 1. lednu 2021. Informovala o tom agentura DPA. Obě strany se na upraveném balíčku opatření proti klimatickým změnám dohodly po dlouhých jednáních. V pátek tak může opatření schválit Spolková rada, kterou tvoří zástupci 16 spolkových zemí. Spolkový sněm balíček na ochranu klimatu schválil už v listopadu.
- Národní investiční plán je pro období do roku 2050 a obsahuje více než 20 000 investičních projektů v celkové výši asi osm bilionů korun. V rozhovoru pro pondělní Lidové noviny to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Největší priority jsou doprava, která představuje zhruba tři čtvrtiny investičního plánu, a dále zdravotnictví, energetika, klima a také kyberbezpečnost. Národní investiční plán v pondělí projedná vláda, píše list.
- Slovenská centrální banka (NBS) snížila výhled růstu ekonomiky na tento i příští dva roky, a to shodně o 0,2 procentního bodu. Důvodem je slabší zahraniční poptávka, na které je exportně orientované slovenské hospodářství závislé. NBS to v úterý uvedla ve své nové prognóze. Od loňského podzimu NBS výhled letošního vývoje slovenské ekonomiky opakovaně zhoršila.
- Svaz průmyslu a dopravy za celý letošní rok odhaduje růst českého exportu o dvě až 2,5 procenta, a to v přeshraničním pojetí na zhruba 4,5 bilionu korun a v národním na 3,7 bilionu Kč. V roce 2020 pak očekává růst exportu v přeshraničním pojetí o dvě procenta na 4,6 bilionu korun. Novinářům to v úterý řekl ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.
- Aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G v původně avizovaném lednu příštího roku vypsaná pravděpodobně nebude. Nelze vyloučit, že by se odložila někdy na polovinu příštího roku. V rozhovoru s ČTK to v úterý řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Důvodem je podle něj úprava podmínek soutěže, která má přilákat do Česka čtvrtého operátora.
- Rusko hodlá investovat 500 milionů dolarů do obnovy syrského přístavu Tartús. Po jednání se syrským prezidentem Bašárem Asadem to v úterý oznámil místopředseda ruské vlády Jurij Borisov.
- Česká národní banka na prosincovém zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstala na 2,00 %, lombardní sazba na 3,00 % a diskontní sazba na 1,00 %. Jednání bankovní rady ČNB se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
- Růst spotřebitelských cen v Británii zůstal i v listopadu na tříletém minimu 1,5 procenta. Oznámil to ve středu britský statistický úřad. Míra inflace tak zůstává pod dvouprocentním cílem, který stanovila britská centrální banka. Ta bude ve čtvrtek rozhodovat o měnové politice včetně nastavení úrokových sazeb.
- Představenstva francouzské automobilky PSA a italsko-amerického Fiatu Chrysler Automobiles (FCA) schválila fúzi. Obě firmy to uvedly ve středu ve společném prohlášení. Spojením vznikne čtvrtá největší automobilka na světě podle objemu prodeje s tržní hodnotou kolem 50 miliard dolarů. Nový automobilový gigant by měl ročně dodávat na trh 8,7 milionu vozů. Větší budou pouze německý Volkswagen, japonská Toyota a francouzsko-japonská skupina Renault-Nissan.
- Staronový britský premiér Boris Johnson nepojede příští měsíc na zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu a cestu na každoroční schůzku světových politiků a podnikatelů zakázal i svým ministrům. S odvoláním na vládní zdroj to napsal britský deník The Guardian. Podle něj se Johnson chce přednostně věnovat nadcházejícímu odchodu země z Evropské unie a domácí agendě.
- Německý soud ve čtvrtek zakázal americké taxislužbě Uber její činnost v Německu. Uber v Německu působí výhradně formou spolupráce s půjčovnami automobilů a jejich profesionálními řidiči. Podle rozhodnutí soudu však nemá pro tuto činnost potřebnou licenci. Spolupráci s řidiči, kteří používají vlastní vozy, soud firmě zakázal už v roce 2015.
- Soudní dvůr Evropské unie ve čtvrtek zamítl požadavek francouzských hoteliérů, aby americká společnost Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, podléhala přísným pravidlům pro realitní makléře. Soud dospěl k závěru, že Airbnb je internetovou platformou, nikoli realitním makléřem, napsala agentura Reuters.
- Švédská Riksbank ve čtvrtek zvedla klíčovou úrokovou sazbu na nulu z -0,25 %. Je tak první z pěti velkých světových centrálních bank, jež udržovaly klíčové úrokové sazby pod nulou, aby podpořily ekonomický růst, která se tohoto kontroverzního postupu vzdala.
- Britská centrální banka na prosincovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0,75 %. Trh tento výsledek očekával. Program skupování aktiv v objemu 435 miliard liber zůstává rovněž beze změny.
- Státy Evropské unie ve čtvrtek o další půlrok prodloužily hospodářské sankce proti Rusku kvůli jeho přístupu k dění na východě Ukrajiny. Na delší platnosti opatření zaměřených mimo jiné na bankovní, finanční a energetický sektor se před týdnem jednomyslně shodli lídři unijních zemích. Rusko podle EU neplní mírové dohody z Minsku, jejichž plné respektování je podmínkou ke zrušení postihů.
- Přední rakouský výzkumný institut WIFO ve čtvrtek kvůli nepříznivým hospodářským podmínkám v zahraničí snížil odhad růstu rakouské ekonomiky pro příští rok na 1,2 % z dříve předpokládaných 1,4 %. Letošní hospodářský růst nicméně nadále odhaduje na 1,7 %.
- Britští maloobchodníci utržili v listopadu o 0,6 procenta méně než v říjnu. Po říjnové meziměsíční stagnaci (revidováno z původně odhadovaného poklesu o 0,1 %) očekával trh, že tržby naopak o 0,3 procenta vzrostou.
Zdroj: CNBC