ČR a Rakousko chtějí menší náklady na administrativu EU

Hrdinková s Edtstadlerovou si potvrdily, že Česko a Rakousko mají odlišné základní pozice k finančnímu rámci. Rakousko jako čistý plátce usiluje o to, aby se nezvyšovaly příspěvky členských zemí do rozpočtu. Česko usiluje o zachování současného objemu peněz na politiku soudržnosti, která je významným zdrojem příjmů pro chudší země unie. Rakousko také stojí o zachování systému rabatů z evropského rozpočtu pro čisté plátce, Česko by ho chtělo zrušit.

Edtstadlerová ale zdůraznila, že Rakousko a Česko mají vzhledem k rozpočtu i některé společné zájmy. "Shodli jsme se, že chceme malou administrativu a že by měla být velká podpora pro rozvoj venkova, což je velmi důležité pro Rakousko i pro Českou republiku," řekla. Obě země se podle ní shodují i na spojení čerpání peněz z evropského rozpočtu s dodržováním právního státu a základních hodnot EU.

Podle Hrdinkové je shoda i na tom, že by se po odchodu Británie z EU neměly razantně zvyšovat příspěvky členských zemí. "V principu jsme se shodly, že když je tu menší rozpočet, nemůžeme platit o moc víc, než jsme dosud platili," řekla.

Česká státní tajemnice také dala najevo zdrženlivost ohledně nalezení shody o finančním rámci na summitu EU 20. února. "V Evropě panuje obecný skepticismus ohledně výsledku summitu. Bude to záležet i na tom, jak dlouho budou premiéři ochotni zůstat v Bruselu. Jsem skeptická k tomu, že se jim podaří najít konsenzus za dva dny. Pokud budou všichni připraveni zůstat tam čtyři dny, je to realističtější," řekla. Upozornila ale zároveň, že schvalování finančního rámce je nyní pomalejší než před sedmi lety a že lze očekávat i komplikovanou debatu nad výsledným kompromisem v Evropském parlamentu.

Rakouský lidovecký premiér Sebastian Kurz v předchozí vládě se svobodnými (FPÖ) a i v nynější se Zelenými dosud trval na tom, aby unijní rozpočet nebyl vyšší než jedno procento hrubého národního důchodu (HND). Vicekancléř za Zelené Werner Kogler naopak o víkendu řekl, že se přiklání k pozici Evropského parlamentu, který podle APA požaduje 1,3 procenta HND. Kurz na jednom procentu již očividně netrvá, neboť v pondělí v rozhovoru s portálem oe24 řekl, že manévrovací prostor pro jednání se nyní nachází v pásmu jednoho až 1,11 procenta HND. Dodal ale, že návrh Evropské komise ve výši 1,114 procenta HND je připraven vetovat.

Hrdinková s Edtstadlerovou v úterý jednaly i o zahájení vyjednávání o rozšíření EU o země západního Balkánu, kterým se má zabývat březnový summit EU. Česko i Rakousko se shodly, že rozšiřování podporují.

Zdroj: ČTK