Senát dal lidem i firmám možnost žádat o odklad splátek úvěrů, schválil i rozšíření možností ČNB pro obchodování na trzích

Lidé i firmy budou moci v souvislosti s epidemií způsobenou koronavirem přerušit na tři nebo na šest měsíců splácení úvěrů a hypoték. Délku přerušení si budou moci vybrat. Moratorium zavádí vládní návrh zákona o některých opatřeních při splácení úvěrů, který ve čtvrtek ve zrychlením režimu schválil Senát. Nyní normu dostane k podpisu prezident. Senát schválil také rozšíření možností ČNB pro obchodování na trzích
V případě jednotlivců má být podle předlohy odloženo splácení úroků i jistiny, ale úročení poběží dál. U firemních úvěrů bude pozastaveno jen splácení jistiny.
Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že poprvé bude možné podle přijatého zákona odložit splátku až za květen, nikoli za duben.
Moratorium se naopak nemá vztahovat na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry a operativní leasing. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů.
Sněmovna na rozdíl od vlády umožnila přerušení také pro úvěry zajištěné termínovanou operací na kapitálovém trhu. Má to pomoci pronajímatelům nemovitostí, kteří přijdou jinou úpravou o splátky nájemného. Úroky během moratoria se nemají dále úročit a uhradily by se až na konci doby splácení úvěru.
V případě přerušení splácení zaplatí spotřebitelé i živnostníci splátky s úroky později. Úroky budou při využití odkladu splátek zachovány ve smluvní výši, v případě spotřebitelů však mohou dosáhnout maximálně zákonné výše úroku z prodlení na úrovni repo sazby ČNB navýšené o osm procentních bodů, aktuálně tedy 9 %. Zabrání se tak podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) situaci, že by spotřebitel musel zaplatit úroky v takové výši, která by pro něj byla likvidační.
Senát schválil i rozšíření možností České národní banky pro obchodování na trzích. ČNB bude moci nově obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi a nakupovat více například státní dluhopisy. Také tuto vládní novelu ještě musí podepsat prezident.
"Novela rozšiřuje okruh protistran, se kterými můžeme provádět operace na takzvaném volném trhu," řekl senátorům guvernér ČNB Jiří Rusnok. Možnosti obchodů se tak rozšíří na obchody například s pojišťovnami, penzijními fondy a případně i s dalšími finančními institucemi. Banka bude moci obchodovat se všemi aktivy, s nimiž se na finančním trhu obchoduje. Obchodovat bude moci nejen se zlatem, ale se všemi drahými kovy.
Rozšíření obchodních možností má platit do konce příštího roku. Do vládní předlohy to vložila sněmovna. Rozšíření obchodů může pomoci státu při vydávání státních dluhopisů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek řekla senátorům, že ministerstvo má na novele obrovský zájem.
Schválená změna neumožňuje centrální bance nakupovat státní dluhopisy na primárním trhu, tedy přímo od státu při jejich vydávání. V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení ruší.
V doprovodném usnesení Senát požádal ČNB, aby v pravidelné zprávě o finanční stabilitě informovala o tom, jak využila oprávnění k obchodování na finančním trhu. ČNB bude smět nově povolené obchody uskutečňovat jen proto, aby plnila své úkoly, které má ze zákona. Jde hlavně o určování a provádění měnové politiky.
Centrální banka již dříve uvedla, že dosavadní platné znění zákona jí sice umožňuje od bank nakupovat a naopak jim prodávat státní dluhopisy bez ohledu na jejich splatnost. Pokud jde však o ostatní cenné papíry, zákon omezuje ČNB na obchody na peněžním trhu, tedy na obchody s nástroji se splatností do jednoho roku.
Vydáváním dluhopisů chce ministerstvo financí uhradit větší část letošního schodku státního rozpočtu. Sněmovna ho na návrh vlády zvýšila z dosavadních 40 na 200 miliard Kč. Důvodem jsou dopady epidemie koronaviru na ekonomiku, a tím i na příjmy a výdaje státního rozpočtu.
Zdroj: ČTK
Aktuality
