Španělská ministryně Calviňová je favoritkou do čela euroskupiny
Španělská ministryně hospodářství Nadia Calviňová, irský ministr financí Pascal Donhoe a jeho lucemburský kolega Pierre Gramegna se ve čtvrtek přihlásili do souboje o pozici šéfa tzv. euroskupiny, vlivného orgánu složeného z 19 ministrů financí zemí platících eurem. Diplomaté a unijní činitelé označují španělskou levicovou političku za hlavní favoritku na místo, které v červenci uvolní odstupující portugalský ministr financí Mário Centeno.
"Bylo by to poprvé, co by Španělsko vedlo tuto instituci a co by v jejím čele stála žena," uvedl ve čtvrtek na Twitteru ke kandidatuře ministryně španělský premiér Pedro Sánchez. Dodal, že by to pro jeho zemi byla velká čest. Španělsko je vedle Itálie zemí nejvíce zasaženou nákazou covidem-19 a oba tyto státy mají být zdaleka největšími příjemci peněz z chystaného unijního fondu pro obnovu ekonomiky. Sama Calviňová ve čtvrtek přislíbila, že bude usilovat o prosperitu všech Evropanů.
Jednapadesátiletá ekonomka se zkušenostmi z vysoké úřednické pozice v Evropské komisi (EK) má podle diplomatů podporu jihoevropských členů eurozóny a její šanci na úspěch posilují dobré vztahy s německým ministrem financí Olafem Scholzem. Naproti tomu severské země, Nizozemsko nebo Rakousko, které prosazují přísnější fiskální politiku a obávají se velkého společného zadlužení, mohou podle znalců poměrů v euroskupině mít se zástupkyní levicové vlády problém. To dává šanci dalším zmíněným politikům.
"Pokud budu zvolen, budu pracovat na vytyčení společné cesty k (hospodářskému) ozdravení Evropy, posílení ekonomiky eurozóny a prosazování udržitelného a inkluzivního růstu pro členské země a jejich občany," prohlásil pětačtyřicetiletý Donhoe, který patří k pravému středu politického spektra.
Ministři financí zvolí Centenova nástupce 9. července. Vítěz potřebuje v tajné volbě získat nejméně deset hlasů z 19 a hlasování se může opakovat do té doby, než je některý z kandidátů získá.
Neformální skupina ministrů financí eurozóny hrála významnou roli při dluhové krizi minulého desetiletí, od té doby však byla mnohdy terčem kritiky zvláště kvůli sporům ohledně prohlubování měnové či bankovní unie. Dlouhá noční jednání euroskupiny v minulých letech často končila bez praktických výsledků a někteří diplomaté hovořili také o tom, že po více než dvou desetiletích existence nastal čas na její zrušení.
V souvislosti s koronavirovou krizí však po počátečních sporech skupina schválila využití 540 miliard eur ze záchranného fondu eurozóny ESM na pomoc zasaženým ekonomikám a očekává se, že bude hrát roli i při rozhodování o podrobnostech pokrizového balíku, o němž budou v červenci jednat lídři unijních zemí.
Zdroj: ČTK
Aktuality
