US MARKETOtevírá za: 13 h 53 m
DOW JONES-0,21 %
NASDAQ+0,72 %
S&P 500+0,10 %
META+0,51 %
TSLA+4,07 %
AAPL-0,41 %

Plyn z břidlic jako velká bublina? Trh ignoruje nejistoty a rizika

Těžba plynu z břidlic si jistě zaslouží pozornost investorů, sázet by ale na ni měli hodně opatrně, říká hlavní analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta. Těžaři plynu jsou totiž často zadlužení, mnozí navíc rostou díky výraznému nadhodnocení pozemků, na nichž se snad ukrývá plyn. V sektoru je prostě bublina, a proto mě teď neláká, shrnuje Brychta.

Roman Chlupatý
Roman Chlupatý
12. 9. 2013 | 12:00
Zemní plyn

Těžba zemního plynu z břidlic je opakovaně přirovnávána k revoluci, která působí na řadu oblastí. Mnozí investoři proto na ni sází. Vy břidlicový plyn doporučujete?

Je potřeba oddělit zemní plyn jako komoditu a firmy, které zemní plyn těží. To je totiž velký rozdíl. Pokud jde o zemní plyn jako komoditu, tak je teď podle mě extrémně levný, takže je pravděpodobné, že bude do budoucna zdražovat, jak se levná naleziště budou postupně vyčerpávat. K tomu bude sice pomalu, ale přece jen docházet. Mnoho firem, které dnes ve Spojených státech těží plyn, v podstatě nevydělává, což nemůže trvat věčně. Pokud tyto firmy začnou krachovat – nebo pokud nebudou schopny produkovat v míře, v jaké produkují dnes –, nabídka plynu klesne a jeho cena by měla růst. Už nyní je přitom zemní plyn tak levný, že je těžba na maximu. Prostor pro další významnější pokles jeho ceny tedy logicky není.

A co firmy, které plyn těží?

Jak jsem zmínil, mnohé jsou na produkčních limitech. Sektor zažil v posledních letech obrovský boom a já nějak tak od přírody nemám důvěru k odvětvím, která procházejí podobně explozivním vývojem, která jsou zničehonic tak populární. Myslím si totiž, že na tu vlnu naskakuje řada lidí, a protože ti mají tendenci přehánět, jsme svědky bubliny.

Jde jen o pocit, intuici, nebo se váš postoj k plynařům opírá o tvrdá data?

Prošel jsem si bilance některých velkých těžařů zemního plynu a zjistil jsem, že připomínají spíše realitní kanceláře než producenty. Mají ve velkém spekulativně nakoupené pozemky, na kterých by jednou chtěli těžit. To asi také bylo největším zdrojem růstu zisku společnosti Chesapeake, jedné z největších v sektoru. Ta má obrovské příjmy jak z plynu jako takového, tak z přehodnocování ceny svých pozemků. Jejich ceny v posledních letech extrémně narostly, což už samo vypadá jako bublina. V některých případech, u některých pozemků, se bavíme až o desetinásobcích. A v momentě, kdy jsou pozemky tak drahé – a kdy je ten zájem tak velký –, asi není nejlepší do tohoto sektoru vstupovat.

Těžaře plynu tedy neberete ani jako spekulaci opřenou například o to, že dané pozemky skutečně mají cenu, jakou jednotlivé firmy ve svých bilancích deklarují?

Ona je v tom řada dalších problémů. Ať to jsou potíže s vodou – mluví se o tom, že těžba poškozuje podzemní vodu –, nebo třeba množství neznámých, které se nad sektorem stále vznášejí. Spekuluje se o tom, že výkonnost studen, ze kterých se plyn těží, není tak vysoká, jak firmy prezentují. Princip těžby spočívá v tom, že se břidlice poruší a plyn se dostane na povrch. Výtěžnost studny přitom pomalu klesá. Jak rychle, to je otázka, a skoro každá firma to prezentuje trochu jinak. Jsme přitom v raném stádiu, nejsou historická data, která by potvrdila, jak moc (ne)jsou optimistické odhady firem blízké realitě.

Jinými slovy, může se stát, že nadšení z břidlicové revoluce vystřídá studená sprcha.

Přesně tak. Existují hodně seriózní studie, které nasvědčují tomu, že jsou současné odhady přehnané, že za pět, deset let studny nebudou schopnu vydělávat tolik, kolik se od nich očekává. To by byl pro těžaře problém. Nejsem sice expert na tuto oblast, ale tyto studie jsou věrohodné a měly by být investory přinejmenším brány v potaz. Řekněme, že jde o jakýsi vztyčený ukazovák. I proto si myslím, že je těžba plynu z břidlice skvělá věc, výborná technologie, ale že jsme trochu přestřelili. S tím souvisí i to, že je mnoho firem v tomto oboru hodně zadlužených, což mě děsí. Těžba zemního plynu je totiž kapitálově hodně náročná záležitost. Pokud mají těžaři obrovské dluhy, co se stane, až stoupnou úrokové sazby? Při současných cenách zemního plynu nebudou schopni závazky splácet.

Je to jeden z důvodů, proč dáváte přednost uhlí, respektive uhelným společnostem?

Když se podíváte na sektory zemního plynu a uhlí – oba se podílejí na americkém energetickém mixu zhruba stejně –, zjistíte, že je tržní kapitalizace plynařů násobně vyšší než těžařů uhlí. Proč bych měl nakupovat firmy, které jsou relativně drahé na jednotku produkované energie, tedy firmy těžící zemní plyn? To mě prostě moc neláká.

Není argumentem proti uhlí a pro zemní plyn síla "zelené lobby", snaha o postupný přechod na ekologičtější technologie a zdroje energií?

Podle mě environmentální otázky nepatří mezi hlavní důvody velkého poklesu cen uhlí. Je pravda, že se Barack Obama nechal několikrát slyšet, že chce těžbu uhlí ve Spojených státech odrovnat, že hodlá nastavit limity, které stavbu každé nové uhelné elektrárny hodně zkomplikují. Ale Obama tu bude už jen čtyři roky. Pokud po něm do Bílého domu přijde republikán, budou tyto věci smeteny ze stolu, republikáni totiž uhlí výrazně podporují. I proto zelenou rétoriku neberu jako příliš silný argument, alespoň ve Spojených státech. Celá ekologická lobby podle mě není tak silná, aby mohla uhlí ohrozit. Uhlí nyní zkrátka nelze vyloučit z energetického mixu bez toho, že by se přestala vyrábět část energie. Snahy ekologů o jeho potlačení tedy nevnímám jako problém.

RozhovorTěžba z břidlicZemní plyn
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

13. 5.-Michaela Nováková, Vendula Pokorná
Česká republika